„Rozsudek, že má chodec na přechodu absolutní přednost, je bezprecedentní,“ prohlásila náměstkyně středočeského hejtmana pro oblast školství a volného času Dagmar Nohýnková. Za zvlášť nebezpečné označila takové zprávy v době, kdy se děti vracejí do škol. „Jsou roztěkané, divoké a bezprostřední,“ upozornila Nohýnková s tím, že děti bude nutno vést k tomu, aby byly obezřetné i tam, kde mají přednost.

Absolutní je leda právo na smrt

Jak však vyplývá ze sdělení Nejvyššího soudu ČR, na místě je především upozorňovat, že jsou mylné zprávy o tom, že chodci se mohou cítit jako vládci přechodů. „Podobné rozhodnutí jsme nevydali,“ zdůraznil jménem soudu Petr Knötig. „Podle zákona č. 361/2000 Sb. mají chodec i řidič na přechodu pro chodce svá práva i povinnosti. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tato pravidla chování nijak nemění. Chodec není absolutním vládcem na přechodu – a také musí dbát opatrnosti,” připomněl Knötig.

Na počátku byla tragická nehoda

Dohady kolem přednosti na přechodech odstartovalo soudní projednávání neštěstí, při němž 19. března 2006 zemřel na přechodu poblíž autobusové zastávky v obci Louňovice na Praze-východ 91letý chodec. Srazil ho tehdy 26letý řidič motorky Yamaha RJ O2, jedoucí s partnerkou za zády od Mukařova v těsném závěsu za jiným motocyklem. Dostal za to 18měsíční trest s podmíněným odkladem na 32 měsíců. Dále mu byly uloženy zákaz řízení motorových vozidel na 4,5 roku a povinnost zaplatit příbuzným půlmilionové odškodnění. Proti výroku okresního soudu se motorkář odvolal, verdikt však potvrdil i odvolací senát středočeského krajského soudu.

Nespokojený motocyklista odstavený od řídítek tedy podal dovolání k nejvyššímu soudu. Tvrdil, že děda se měl rozhlédnout, zastavit a nechat motocykl přejet. Že tak neučinil, přičítal motorkář neopatrnosti sraženého muže – a také faktu, že se v krvi oběti našlo 0,85 promile alkoholu. Ani tentokrát ale nepochodil. „Poškozený se pohyboval plynulou chůzí a ke střetu s motocyklem došlo teprve až přešel dvě třetiny délky přechodu. Zároveň nebylo zjištěno, že by ovlivnění alkoholem mělo jakýkoli vliv na to, že by jeho chování bylo obtížně předvídatelné. A poškozený neporušil povinnost chodce, který nesmí vstupovat na přechod pouze bezprostředně před blížícím se vozidlem. To se nestalo,“ vysvětlil důvod zamítnutí soudce Eduard Teschler.

Také podle Knötiga nebylo dovolání odmítnuto z toho důvodu, že by soud vycházel z absolutní přednosti chodce na přechodu. „Ke vzniku inkriminované nehody ale ničím nepřispěl,” uzavřel Knötig.

Platilo a stále platí:

Řidič vozidla je povinen chodci umožnit přejití vozovky po přechodu pro chodce nejen v situaci, kdy se již chodec nalézá na tomto přechodu, ale i v případech, kdy sice ještě do vozovky nevstoupil, avšak z jeho chování je zřejmé, že tak hodlá učinit. Řidič tedy u přechodu pro chodce musí dbát zvýšené opatrnosti, v případě potřeby snížit rychlost a případně i zastavit.

Blíže zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích