Co pro farmáře znamenají vysoké ceny půdy a jak se s nimi vyrovnávají?
Cena je hodně odlišná podle regionu. Třeba v západních Čechách je výrazný vliv zahraničního kapitálu z Německa. Skupují to tam společnosti, které chodí za vlastníky a těžko se tomu čelí, protože jejich finanční možnosti jsou mnohem větší. Čeští sedláci tam už opravdu nevědí kudy kam.

Takže vlastníci ze zahraničí vám vadí?
Jistě nevadí, když si tu německý farmář pořídí farmu a pracuje na ní a žije tady, to je normální věc. Ale pokud si tu někdo jenom koupí půdu a žije někde jinde, tak si myslím, že to pro rozvoj venkova není správně. Nedává to naději, že se ta lokalita se do budoucna bude moci rozvíjet. Peníze, které přicházejí třeba i z dotací na půdu, někdo používá úplně jinde.

Zemědělci. Ilustrační snímek
Cena zemědělské půdy loni opět vzrostla. Hektar stojí jako malé auto

S cenou půdy souvisí i otázka pachtovného. Také výrazně roste?
Výše pachtovného se hodně odlišuje podle typu a druhu půdy, podle velikosti i přístupnosti pozemku a hlavně podle lokality. Skutečně jsou hodně odlišné ceny. Levněji je třeba někde na Broumovsku, naopak blízko u Prahy nebo Brna anebo u západních hranic a tam, kde je kvalitní půda, se ten tlak projevuje hodně. Rozdíly jsou velké a ty ceny se pohybují od tisícikoruny až po deset, dvanáct tisíc korun za hektar.

Vlastníci tedy co nejvíce tlačí na cenu?
Ano, ale měli by si uvědomit, že by neměla být jediným zásadním kritériem. Nemusí udělat dobře, když si dohodnou co nejvyšší pachtovné bez toho, že by si stanovili dobré podmínky, jak se farmáři budou o půdu starat. Já si myslím, že by měli zohledňovat i to, že se farmář zaváže správně hnojit a dávat správné plodiny. A také to, na jak dlouho máte smlouvu uzavřenou. Něco jiného je, když to máte na rok, a něco jiného na deset let. Třeba cenu pachtovného u církevní půdy hodnotí naši členové obecně jako velmi vysoko posazenou, možná až na hranici ekonomické reality.

Hraje u výše pachtovného roli také zvýšení daně z nemovitosti platné od letošního roku?
Zvýšená daň se do pachtovného samozřejmě také propisuje. A zaplatí to zase farmář. Je jasné, že mu to vlastníci většinou automaticky připočtou, takže ta všechna zátěž ve finále spadne na zemědělce.

Protesty zemědělců proti politice EU ve čtvrtek 22. února 2024
Méně byrokracie i peníze na chov zvířat. Vláda vyhoví části požadavků zemědělců

Nebojíte se, že to farmáři nevydrží a začnou obor opouštět?
Takový trend zatím nezaznamenáváme. Důležité je k záměru mít farmu přidat i osobní život. Pokud to budoucí farmář dělá jenom kvůli zisku, může brzy narazit, protože zjistí, že to není tak jednoduché, jak si představoval. Zemědělství potřebuje mít i jiné motivace. I když občas něco nevyjde, lidé to mají kompenzované tím, že mají i jiné důvody, proč tam zůstat. Do naší asociace se hlásí právě lidé, kteří tento přístup mají, není to u nich jenom nějaké podnikatelské vzplanutí, ale znamená to pro ně životní rozhodnutí. Znamená to, že chtějí tímto způsobem žít, a nebývá to úplně zřídka. I teď se to objevuje, protože lidi ve městech jsou pod tlakem dalších civilizačních faktorů, takže jim to dává smysl, jít takhle na venkov.

Velké zemědělské podniky v těchto dnech pořádají se svou technikou ve městech včetně Prahy nepřehlédnutelné protesty. Jak se k těmto aktivitám staví farmáři?
My se těch protestů neúčastníme, protože ta témata, která tam předkládá Agrární komora a Zemědělský svaz, nepovažujeme za průchodná. Jejich návrhy jsou v podstatě jen finančními požadavky, které ale postrádají potenciál něco dlouhodobě na situaci v zemědělství zlepšit. My se o svých tématech snažíme s vládou vyjednávat a některé věci pro farmy jsme i prosadili. Tohle, co se venku děje, sice vypadá líbivě, ale je to v podstatě politika jenom těch největších firem. Pokud se tam objevují i některé menší, tak podle mě nepochopily, o co se tu skutečně hraje.