Předchozí
1 z 2
Další

Pokud hnutí ANO nepřistoupí na podmínku proplácení prvních tří dnů nemoci, nebude dál o čem hovořit.

Půjde ČSSD do vlády s hnutím ANO, aby měla republika co nejdříve vládu s důvěrou?
Za předpokladu, že se nám podaří dospět k nějakému závěru, rozhodnou o tom v referendu všichni členové ČSSD. Ve středu jsme na základě usnesení sjezdu zahájili rozhovory, přičemž budeme nejprve vyjednávat o programu, a pokud dojdeme k uspokojivé shodě, můžeme se posunout do personální roviny. To, že o vládě jednáme, neznamená, že do ní vstupujeme.

Má jít ČSSD do vlády s ANO? Hlasujte v anketě pod článkem

Co znamená závěr sjezdu, že máte vyzvat hnutí ANO, aby do vlády nevysílalo trestně stíhanou nebo obviněnou osobu?
Andreji Babišovi jsem sdělil, jaké jsou závěry sjezdu včetně textu usnesení, ale o personáliích jsme se nebavili.

Taková posloupnost vám připadá logická, když Andrej Babiš řekl, že až do smrti bude za ANO nominován na premiéra?
Z našeho pohledu je logická, protože cílem vyjednávání je zjistit, zda je možné, aby ČSSD prosadila některé ze svých programových priorit. Pokud se ukáže, že tam není dostatečná shoda, nemá cenu řešit, kdo bude ve vládě sedět.

Když zjistíte, že programově vám ANO vyjde vstříc, ale premiérem bude vždy a jedině Andrej Babiš, přestanete uvažovat o přímé účasti ve vládě a přikloníte se k její toleranci?
Nechci předcházet výsledkům rozhovorů. Pakliže se někdo chce dohodnout, musí být připraven ke kompromisům ve všech oblastech.

Jaká je vaše osobní preference?
Jsou-li na stole dvě alternativy, tedy tolerance menšinové vlády a přímá účast v ní, tak více výhod pro ČSSD vidím v druhé možnosti. Když vládu jen tolerujete, dáváte jí bianco šek k spravování země, neboť má řadu exekutivních pravomocí, k nimž nepotřebuje parlament. Když jí dáte důvěru, byť za nějakých podmínek, na jejich plnění vně vlády nemůžete příliš dohlížet. Přímá vládní účast znamená jistotu při prosazování programových priorit a navíc získání několika výrazných tváří na postech ministrů, které by ve veřejném prostoru byly vidět.

Je v tom portfoliu osobností i jméno dlouholetého člena ČSSD a nyní velvyslance v USA Hynka Kmoníčka?
O žádných jménech jsme nemluvili, personální seznam neexistuje.

Co jste říkal návrhu Miloše Zemana, který vám na sjezdu doporučil, abyste podpořili jednobarevnou vládu ANO s tím, že si řeknete o místa několika náměstků?
K panu prezidentovi jdu v úterý a chci s ním o tom hovořit, neboť jeho projev na sjezdu ve mně vzbudil řadu otázek. Jeho podnětu zatím rozumím tak, že ČSSD by měla tolerovat menšinový kabinet ANO s tím, že by nominovala svoje lidi na pozice politických náměstků ministrů, protože jiní při platnosti služebního zákona nepřipadají v úvahu.

Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Tedy na ty posty, kvůli nimž Miloš Zeman poslal služební zákon k Ústavnímu soudu a Andrej Babiš je chce úplně zrušit?
Právě. Když prezident Zeman hodnotil návrh služebního zákona, označil politické náměstky za naprosto zbytečné. Chci se ho zeptat, zda změnil názor na přínosnost politických náměstků, nebo jak to vlastně myslel. Velmi rád si vyslechnu pana prezidenta, ale na schůzku s ním jdu s tím, že pro sociální demokracii je výhodnější přímá vládní účast.

Sjezd přijal usnesení, jímž zakazuje ČSSD účast na vládním uspořádání, v němž by hrála jakoukoli roli SPD Tomia Okamury. Budete se s Milošem Zemanem bavit i o tom, proč si v poslední době tak rozumí s xenofobním, nacionalistickým až extremistickým hnutím, když sám sebe označuje za levicového politika?
Pro nás je nepřijatelné jakékoliv vládní uspořádání, v němž by byla současně sociální demokracie a SPD, to sjezd vyjádřil zcela jasně. Tím je to vyřešeno a žádnou diskusi v tomto směru nepovedeme. Nechci s panem prezidentem mluvit o jiných politických stranách, budeme se bavit o ČSSD.

Chápu, ale jestli chcete napravovat vztah mezi Milošem Zemanem a ČSSD, asi byste si v tomto punktu měli udělat jasno.
Je to vztah pana prezidenta k jiné politické straně, s níž my spolupracovat nechceme. Budeme ale asi mluvit o některých aktivitách SPD, které pan prezident podporuje, tedy o referendu a přímé volbě starostů.  Chci mu představit náš návrh obecného referenda, protože to, s čím přišel Tomio Okamura, je věc ne-opravitelná, takový zákon přijmout nelze. Je to plácnutí do vody, které by nejpozději narazilo v Senátu.

Navrhnete jeho zamítnutí?
Budeme hlasovat pro zamítnutí a předložíme náš návrh, který není žádným experimentem. Už prošel diskusí na minulé vládě, jsou tam dostatečné pojistky proti zneužití a splňuje evropské standardy. To, co představil kolega Okamura, je spíše paskvil. 

Totéž platí o přímé volbě starostů a hejtmanů?
Vím, že Miloš Zeman je jejím zastáncem, je to věc k diskusi. Představa SPD je z mého hlediska demontáží státu, uvržením obecních a krajských samospráv do chaosu, navíc si myslím, že to je i proti-ústavní.

O vládní koalici nakonec zřejmě rozhodne program. ČSSD je v poměrně komfortní situaci, protože společně s komunisty prosazuje výrazně levicový projekt, namátkově daňovou progresi, bankovní daň, proplácení prvních tří dnů nemoci, fixní růst minimální mzdy, platů a penzí. Proč nedáte s KSČM na stůl nějaký kompaktní balíček podmínek, s nímž byste šli společně za Andrejem Babišem?
Jsme teprve na začátku a v určitém momentu určitě budeme hovořit i s KSČM. Správně jste řekla, že klíčové jsou programové otázky. Už jsme představili naši první prioritu, kterou je zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Je to podmínka, s níž jdeme do jednání s ANO. Na této jednoduché změně zákoníku práce a dalších norem si otestujeme, zda je z jeho strany vůle s námi spolupracovat.

Nutno podotknout, že Andrej Babiš je proti.
Proto o tom mluvím. Pro mě je to zásadní věc, na které se může hned na počátku rozhodnout. Nemyslím si, že je přijatelné trestat zaměstnance za to, že jsou nemocní. Každý, kdo chce čerpat nemocenskou, musí mít od lékaře neschopenku, zaměstnanec to nemůže nijak ovlivnit, takže nevím, proč se argumentuje nějakým zneužíváním. Není možné, aby si lidé brali na stonání dovolenou, nebo aby nemoc přecházeli. Ve 21. století opravdu ne.

Pro nás je to zásadní věc, a pokud se ukáže, že hnutí ANO není ochotno se s námi v tomto bodě domluvit, pak to komplikuje jakoukoli další spolupráci. My jsme ten návrh podali a já očekávám, že se s hnutím ANO dohodneme na jeho podpoře.

I v tom zajisté najdete podporu u KSČM. Její šéf Vojtěch Filip vaši stranu vyzval, aby vládu jakýmkoli způsobem podpořila, neboť je velká šance prosadit řadu levicových bodů, například zavedení sektorové daně ve výši 24 procent, přičemž část výtěžku by šla do Státního fondu bydlení na podporu výstavby sociálních a nájemních bytů. Nezní to rozumně?
Obecně lze říct, že hnutí ANO vždycky odmítalo diskusi o příjmové stránce rozpočtu. Podle mě se jí ale nemůžeme vyhnout. Chceme-li, aby rostly důchody, mzdy a zvýšila se kvalita veřejných služeb, potřebujeme získat zdroje. Tento týden hýbe médii oznámení řetězce Lidl, že zvedl nástupní plat pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun. To často nebere ani učitel. Jestli chce stát držet krok se soukromým sektorem, musí najít dodatečné zdroje. Když z republiky ročně utíká 350 miliard do zahraničí a velké firmy neplatí adekvátní daně, tak s tím něco udělat musíme.

Na rozdíl od Andreje Babiše si tedy nemyslíte, že to pokryje lepší výběr daní, zavedení EET a kontrolního hlášení DPH?
Evidentně to nestačí, protože od roku 2014 stále schvalujeme deficitní rozpočty. Pokud lidé mají pocit, že se sociální nůžky rozevírají, že silní a bohatí berou více a odklánějí peníze do zahraničí, je třeba to řešit. My nabízíme vyšší daňové pásmo pro firmy se ziskem nad 100 mi-lionů korun a efektivnější kontrolu odvádění výnosů do zahraničí. Hovoříme o dani z bankovních aktiv, neboť banky v ČR mají vyšší zisky, než je obvyklé v EU. Ekonomika a úprava daňového systému je jednou z devíti oblastí, o nichž chceme s ANO jednat.

Splnil mimořádný sjezd vaše očekávání, a to i v otázce volby prvního místopředsedy, jímž se stal Jiří Zimola?
Říkal jsem, že bych si přál ve vedení zástupce obou názorových proudů, Jirka Zimola je představitelem toho tradičního pojetí a spolupráci s ním jsem si vždy dokázal představit. Jsem tedy spokojen, zatím to funguje bezvadně. Na sjezdu byla velmi otevřená diskuse, která trvala přes dvě hodiny a určitě bude pokračovat 7. dubna. Delegáti měli možnost říct své názory, zaznívaly velmi tvrdé výroky i návrhy konkrétních řešení. Je dobře, že jsme to absolvovali.

Zarazilo mě, jak často si delegáti stěžovali na špatnou komunikaci mezi centrálou a okresními či základními organizacemi. Jindřiška Maršová třeba říkala, že vedení nezná nejen své voliče, ale ani své členy, a nezajímá ho, co si myslí lidé dole. Posloucháte se navzájem?
Když jsem objížděl krajské konference před sjezdem, bylo zjevné, že mezi vedením a členy je propast, nebo to alespoň lidé tak vnímají. Chci se zaměřit na zlepšení komunikace. Ve středních Čechách třeba rozesíláme Newsletter, před sjezdem jsem udělal jednoduchou elektronickou anketu se čtyřmi otázkami, které souvisely s vyjednáváním o vládě. Mám teď díky tomu zpětnou vazbu a vím, co si o tom myslí so-ciální demokraté v mé domovské organizaci. Totéž chci dělat i na celostátní úrovni. Současně jsem slíbil, že kdokoli napíše, nebo zavolá do Lidového domu, dostane odpověď. Nebude to žádná pevnost.

Tou tedy zatím je, uzavřená, prázdná, nedobytná budova.
Jsem ve funkci necelý týden, ale už jsem podnikl některá opatření, abychom Lidový dům otevřeli. Vedení strany bude zároveň častěji jezdit do krajů a naslouchat našim členům. Zlepšení komunikace může začít fungovat velmi rychle.

Jen jestli vám to bude k něčemu platné. Strana je totiž v otázce vládní účasti skoro nesmiřitelně rozdělená, Jeden z kandidátů na předsedu Jan Jukl třeba řekl, že pokud to uděláte, stane se ČSSD Kosteleckými uzeninami české politické scény. Předseda Senátu Milan Štěch tvrdí, že Andrej Babiš zavedl do podnikání špinavé metody a stejné používá i v politice. Podle něj „si s ČSSD ve vládě vytře vy víte co“. Nemáte z takto ostře sdělovaných názorů obavu?
Vnímám odlišnost názorů, ale jsme demokratická strana, kandidáti na předsedu sdělili, jak si představují další postup, a delegáti v tajné volbě vyjádřili svůj postoj. Jak já, tak Jiří Zimola, jsme řekli, že jsme ochotni o vládě vyjednávat, Milan Chovanec byl proti a sjezd rozhodl, kdo má být ve vedení ČSSD. Pokud chtěl Milan Štěch prosazovat svůj názor, mohl kandidovat na předsedu. Delegáti sjezdu věděli, s čím nás do funkcí volí. Důvěru dostali ti, kteří o vládě chtěli jednat. Proto jsme do jednání s ANO vstoupili, ale zároveň platí, že ten závěr necháme posoudit celé členské základně, včetně Milana Štěcha.

Pochopili jste to zadání správně? Bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček třeba soudí, že by vás nemělo ani napadnout předložit členské základně k posouzení variantu, v níž by byl premiérem trestně stíhaný člověk.
Nechci předjímat, jak vyjednávání dopadne. Něco předložíme a členská základna včetně Libora Roučka k tomu zaujme hlasováním stanovisko.

Dost delegátů také mluvilo o tom, že ČSSD provází pověst strany prorostlé klientelismem. Již zmíněný Jan Jukl hovořil o šíbrech, kteří jsou přisátí na politiky a vždy všechno prosadí, bez ohledu na zájem občanů. Jako příklad uvedl přesun brněnského nádraží za 100 miliard. Budete chtít stranu této nálepky zbavit?
Nevím, jestli je kolega Jukl odborník na dopravu. Pokud je mi známo, je knihovníkem v Poličce a otázka přesunu nádraží je primárně odborná záležitost, přičemž většina expertů se vyjádřila pro přesun.

Nádraží byl jen příklad, můžeme mluvit třeba o Davidu Rathovi a jeho panování ve Středočeském kraji.
Jako předseda středočeské organizace ČSSD jsem věnoval velké úsilí tomu, aby lidé, kteří byli spojeni s Davidem Rathem, už neměli vliv na její chod, což se podařilo. Mluvil jsem o prioritách sociální demokracie, jako je zrušení karenční doby, růst platů či penzí. Je přece evidentní, že za nimi nejsou žádné lobbistické tlaky. A kdybych se měl vrátit ke sjezdu, tak jsem měl dojem, že tentokrát dali delegáti daleko méně na to, co jim kdo doporučil nebo vyjednal, a víc na to, co jim kandidáti nabídli.

O to skutečně jde v první řadě. Jiří Zimola totiž řekl, že ve straně nic není v pořádku a nic nefunguje, jak by mělo. Podle něj jste za Bohuslava Sobotky chtěli přinášet lidem dobro, o které nestáli, a přidal výčet: inkluzi, plošný zákaz kouření, nadšené přijímání bruselských směrnic. Tyhle věci teď zavrhnete?
Jiří Zimola se jako kandidát, který nebyl spojen s dosavadním vedením, logicky proti němu vymezil. Vyjmenoval věci, které nám skutečně mohla část našich voličů vyčítat. To ale přece nebyl základ naší politiky ve vládě. Soustředili jsme se na to, aby lidé měli z ekonomického růstu prospěch, což se podařilo. Sobotkova vláda byla velmi úspěšná, ať už jde o růst mezd či pokles nezaměstnanosti. Tato velká témata bychom měli mít na zřeteli i teď, detaily můžeme řešit v druhém sledu. Na prioritách se s Jirkou Zimolou určitě shodneme.

Takže nebudete chtít rušit společné vzdělávání nebo protikuřácký zákon?
Tak na to nemáme ani sílu.

Společně s ODS, třeba Václavem Klausem mladším ohledně inkluze nebo Markem Bendou u kouření, byste ji třeba měli.
Myslím, že pojetí vzdělávacího systému v podání Václava Klause ml. je návrat minimálně o dvacet let zpátky. Spíš bych uvítal, kdybychom šli kupředu. Konkrétně ve školství je naprosto klíčovou podmínkou zvyšování platů učitelů. Kromě toho je také nutné podívat se na to, jak připravujeme děti na budoucnost. Mám dva malé kluky a sleduji, že výuka v na základní škole je stále hodně postavena na memorování dat. Základní znalostní přehled je samozřejmě nutný, ale dnes si děti cokoliv najdou na internetu, takže nemusejí mít encyklopedické znalosti.

O to víc je potřebné naučit je pracovat s informacemi, vyhodnocovat je. Ještě jsme se nebavili o dalším obrovském tématu, jakým jsou exekuce, půjčky. Žáci se musejí co nejdříve dovědět, jak s tím zacházet, měli by mít dostatečnou finanční gramotnost. Umějí sice spočítat kvadratickou rovnici, ale nevědí, jak velké úroky zaplatí, když si půjčí peníze na dovolenou nebo mobil, že je to může zničit. Z debat s podnikateli vím, že je potřebná praktická výchova, duální vzdělávání v technických oborech. To jsou věci, které trápí naše školství, ne inkluze.

Možná je to proto, že na rozdíl od zahraničních státníků čeští politici bojují staré války a neumějí vyhmátnout důležitá témata spojená s technologickým pokrokem, ale i mezinárodní spoluprací. Máte ambici to změnit?
Jsem z Mladé Boleslavi, takže jsem vyrůstal s autoprůmyslem, koneckonců Česká republika je na něm závislá. Jenže zrovna v tomto odvětví v následujících patnácti letech dojde k naprosto zásadní změně, zanikne řada profesí s ním spojených a naopak nové vzniknou. Trendem doby je například elektromobilita, do níž firmy investovaly obrovské peníze, takže vývoj tímto směrem je nezvratný. Teď očekávají, že stát na to zareaguje. Má-li jít o příspěvek k ochraně životního prostředí, musíme se podívat, kde se potřebná elektřina bude vyrábět.

Elektromobil jezdící na proud vyráběný v tepelné elektrárně má s nadsázkou stejnou účinnost jako parní stroj, takže to by pokrok nebyl. Další záležitostí je infrastruktura budoucnosti. V Mladé Boleslavi jsou připraveny pilotní projekty tzv. smart city (chytré město), ale to představuje miliardové náklady. Od politiků se čeká, že odpovědí na otázku, kdo to zaplatí a jak se bude koordinovat výstavba složité infrastruktury. Je nutné sledovat moderní trendy, musíme chystat řešení do budoucna. Jestli nás vývoj zaskočí, ujede nám vlak.

To bylo okénko do budoucnosti, ale v roce 70. výročí únorových událostí a 50. výročí pražského jara se chci zastavit i u minulosti. Zdá se, že společnost jako celek chce tyto mezníky přenechat především historikům, zatímco politici s komunistickou legitimací jim nevadí. Vidíme to u předlistopadového člena KSČ Andreje Babiše, stejně jako u KSČM, která zřejmě bude součástí vládního uspořádání. Jak to vidíte vy?
Existuje okřídlené rčení, že národ, který si nepamatuje svoji historii, je odsouzen k tomu prožít ji znovu. Jsem přesvědčen, že se k ní musíme vracet a poučit se z chyb, jež naši předchůdci učinili, ať v roce 1948 nebo 1968. Ta situace ovšem tehdy byla podstatně jiná než teď. Únor 1948 se nemůže opakovat, protože neexistuje Sovětský svaz. Emisaři z Východu už sem naštěstí nejezdí, jsme pevně ukotveni v Evropské unii, která má dostatečné mechanismy, jež může použít pro případ, že by se naše společnost začala posouvat nežádoucím směrem. Ale v této souvislosti se chci ještě vrátit k našemu školství.

Proč?
Protože zásadní chybou našeho vzdělávacího systému je, že se téměř neučí moderní historie. Výuka dějepisu velmi často končí 2. světovou válkou a tento předmět, v němž je spousta času věnována pravěku, punským válkám, středověkým panovníkům, ale nepoměrně méně 20. století, je špatně strukturován. Přitom je důležité, aby děti věděly, co bylo příčinou obou světových válek.

Měly by pochopit, jak strašně rychle se změnila společnost v Německu, jak bylo najednou snadné najít „viníka“ všech problémů, obvinit Židy za všechny strasti a neúspěchy, vyvolat nenávist skoro celého kulturního národa vůči jedné skupině obyvatel a začít ji masově likvidovat v plynových komorách. To byla otázka deseti let a nikdo to nebyl schopen zastavit. Stejně rychle se změnila atmosféra v Československu, takže to vedlo k Únoru 1948. To všechno by měli žáci a studenti vědět, protože k naprosto zásadní změně ve společenském vědomí může dojít velmi rychle.

Jaké ponaučení si z toho berete vy?
Samozřejmě se bojím nástupu jakéhokoliv extremismu. Lidé, kteří vydělávají dvanáct tisíc měsíčně, řeší exekuce, jsou v dluhové pasti a nemají důvěru v budoucnost, což souvisí s nerovnoměrnou dělbou bohatství, asi mají sklon uvěřit jednoduchým řešením. To je nebezpečné, ale v současnosti to není až tak problém KSČM, ale SPD. Paradoxně dnes bych se nebál komunistické strany, která prošla třicetiletým vývojem a dá se říct, že víme, co od ní můžeme očekávat, ale daleko víc stran, které jsou evidentně extremistické.