„Z největší míry se jednalo o porušení maximální povolené rychlosti, policisté ale zaznamenali také nezastavení před značkou Stop a nerespektování výstrahy na přejezdu,“ potvrzuje náměstek generálního inspektora Drážní inspekce Jan Kučera.

Většina řidičů ignoruje fakt, že ve vzdálenosti 50 metrů před kolejemi mohou jet rychlostí nejvýše 30 kilometrů v hodině. Pouze v případě, kdy na výstražném zařízení svítí přerušované bílé světlo, smí jet rychlostí 50 km/h. Paradoxní je, že nejvíce tragických nehod se u nás stává na přejezdech chráněných světelnou signalizací. Loni se na nich odehrálo 47 procent z celkového počtu 258 střetnutí.

Oproti tomu na přejezdech vybavených pouze dřevěným křížem se stalo 44 procent nehod. „Na přejezdech s křížem si řidiči více uvědomují, že mají zastavit. Nejméně nehod se stane na přejezdech vybavených závorami, jenže jejich stavba je také nejdražší,“ dodává Kučera.

Lidé na přejezdech bez závor sází na to, že stihnou přejet ještě před příjezdem vlaku. To je však podle odborníků tragický omyl. Moderní přejezdy se totiž spouští poměrně krátce před příjezdem soupravy, u nejmodernějších signalizací je to jenom 25 vteřin.

#flash|https://g.denik.cz/63/92/prejezdy.swf|500|400|prejezdy#

Je nutné, aby spadly závory? Obsluha musí točit klikou

Historickou raritou na Jablonecku je přejezd v Pasekách. Dodnes je ke spuštění závor potřebná lidská síla. Za každého počasí, v dešti i za vánice, musí jít obsluha k závorám a točit klikou.

Dvoje poslední závory na Jablonecku pohání lidská síla. Zatímco v Jabloneckých Pasekách vyjde před každým příjezdem a po každém odjezdu vlaku obsluha ven až ke klice, na trati Tanvald – Harrachov dozorce výhybek ručně spouští a zvedá závory na dálku z krytého pracoviště. Ale klikou točí také.

Ozubené soukolí ale za několik let zmizí. „V rámci projektu rekonstrukce tratě Liberec – Tanvald jej nahradí moderní zařízení,“ uvedl specialista Českých drah Jindřich Berounský. Miliardový projekt počítá s úpravou hlavně přejezdů, ale také s rekonstrukcí výhybek a se zlepšením parametrů tratě. „Na Paseky dojde, odhaduji, v letech 2010 – 2012,“ dodal Berounský.

Přestože je další část projektu úprav na trati Jablonec – Tanvald ve fázi studie, na Liberecku už poslední ručně obsluhované závory nadobro zmizely. „Ty byly ve Vratislavicích,“ dodal Berounský.

Na technickou raritu se chodí dívat i rodiny s dětmi. „Vodil mě sem táta. Vůbec nic se nezměnilo. Teď sem chodím se synem já,“ řekl pětačtyřicetiletý Jablonečan. Poznamenal, že pokud se jeho těhotné dceři narodí kluk, stihne to ještě i s vnukem.

Chodí sem cíleně nejen Jablonečané. Přes málo frekventovaný přejezd musí i všichni, kdož pokračují na Kynast nebo míří do nedalekého Domova důchodců. Není výjimkou, že se s obsluhou zastaví turisté na pár slov.

„Musím za každého počasí ven k závorám před příjezdem vlaku i po jeho odjezdu, ale jsem tu spokojená,“ chválí si práci Jana Morávková. Přestože je ve hře lidský faktor, možná právě proto nikdy na tomto přejezdu nedošlo k žádnému neštěstí.

Až závory s ručním ovládáním nahradí plně automatické zařízení, zřejmě zmizí „železničáři“ z budovy nádraží Jablonecké Paseky úplně. Nebude potřeba ani okénko s výdejem jízdenek.