Více než dvě třetiny dětí ve věku od sedmi do 12 měsíců přijímají o 80 procent více soli, než by měly. „Bohužel její zvýšený příjem se stal zvyklostí v dětské populaci a také ve společném stravování, kde by bylo vhodné se snižováním co nejrychleji začít. Jedině tak bychom v největší možné míře přispěli ke zlepšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti," říká kardioložka Věra Adámková z pražského IKEM. Podle Valenty je cílem snížit spotřebu soli do roku 2020 o 20 procent a do roku 2025 o 30 procent. Cestou k tomu je i změna složení potravin. Celých 80 procent soli totiž dostává člověk z jídla, jen deset procent ze slánek na stole. „Obsah soli lze při výrobě snížit o deset procent, aniž by to mělo dopad na chuť," vysvětluje za Potravinářskou komoru ČR Jiří Brát. I ta se chystá oslovit své členy nejen co se týče snížení obsahu soli ve výrobcích, ale také rozšiřování sortimentu o nesolené varianty.

Školy by podle výzvy zdravotníků měly do výuky zavést v prvouce, chemii či biologii informace o maximálním doporučeném příjmu. 
V jídelnách by ze stolů měly zmizet slánky. Vařit by se mělo z čerstvých surovin a sůl nahradit bylinkami. Také by měly kontrolovat její obsah v potravinách nabízených dětem ve školních bufetech nebo automatech.

Jedlá sůl. Jak škodí a čím ji nahradíme?

Docentka Zdenka Límanová z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK řekla pro Deník:Docentka Zdenka Límanová z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK

Běžný Čech jí za den sní třikrát více, než je únosné

Praha – Česko zaujímá v konzumaci soli mezi evropskými státy dlouhodobě přední příčky. Její negativní, ale i pozitivní vliv na organismus popisuje Zdenka Límanová z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Víme, proč je spotřeba soli u nás tak vysoká?
Naše průměrná spotřeba je kolem 14 až 15 gramů na osobu a den. Průměrná spotřeba v Evropě činí pouze 8 až 12 gramů. Nejvíce soli přijímáme z průmyslově zpracovávaných potravin, až 80 procent. Pouze 10 procent připadá na vaření a 10 procent soli obsahují potraviny přirozeně. Mnohé západní země včetně USA o negativním vlivu vysokého příjmu soli vědí 
a před příjmem vyšším než pět gramů denně varují. Obdobná varování se již objevují i v českém odborném tisku. Otázku zvýšené konzumace soli je nutné řešit již 
v brzkém věku, jelikož stravovací návyky vytvořené 
v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti. Problémem soli se zabývá i Světová zdravotnická organizace. Prosazuje zlepšení dostupnosti informací pro spotřebitele, např. na etiketách potravinářských výrobků, kde by standardně mělo být uváděno i množství obsažené soli.

Jak se nadměrná konzumace odráží na našem zdraví?
Zvýšený příjem soli má úzkou spojitost s vysokým tlakem. Více než 70 procent české populace reaguje na nadbytečný příjem soli právě zvýšením krevního tlaku. Tím trpí téměř 50 procent dospělé české populace.

Jsou nějaké pozitivní důsledky?
Zaměříme-li se pouze na funkci štítné žlázy, tak je vyšší konzumace soli pro naše zdraví pozitivní, protože společně s vyšším množstvím soli přijímáme do těla také vyšší množství jodu. Sůl je v ČR jodizovaná, a tím je zajištěna dodávka pro správnou funkci štítné žlázy.

Jaké konkrétní nemoci hrozí nejčastěji? Je riziko opravdu tak velké? Dnes se zveřejňují studie o tom, že tuky nejsou až tak škodlivé, jak se tvrdilo?
Při kterémkoliv onemocnění se při úvaze o škodlivosti uplatňuje více faktorů. Na choroby se proto musíme dívat z více hledisek, což je například i otázka změny názoru na tuky. Jsou i hlediska krátkodobá či dlouhodobá, otázky věku, pohlaví a podobně – komplexní pohled pak často vyústí v korekci dosavadních závěrů.

Určité množství soli je pro organismus nezbytné…
S ohledem na to, že s poklesem příjmu soli klesne příjem jodu na třetinu, se bude musit zdravotnická odbornost vyrovnat. Choroby štítné žlázy jsou velmi časté: porucha funkce postihuje šest až osm procent evropské populace. Nedostatek jodu byl díky jodizaci jedlé soli po roce 1950 vymýcen, proto také v ČR již závažné důsledky nedostatku jodu na vývoj dítěte (zhoršené tělesné i duševní prospívání) nenacházíme, u mladší populace se nesetkáváme se strumou (tzv. vole), nicméně
i v současné době zjišťujeme, že třeba mnohé těhotné ženy potřebné množství jodu nemají. Funkce štítné žlázy není bez dodávky jodu možná, denní potřeba dospělého organismu je 100 a stoupá v těhotenství až na 250 mikrogramů denně. Pro udržení správných funkcí štítné žlázy je možnou prevencí nedostatku jodu konzumace potravin s dostatečným obsahem tohoto prvku. Mezi ně patří mořské ryby, mořské řasy a další dary moře, minerální vody 
s vyšším obsahem jodu, ale 
s nízkým obsahem sodíku. 
V České republice dostatečné zásobení jodem sleduje Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotní ústavu v Praze.

Řada lidí se domnívá, že když hodně solí, nebezpečí onemocnění štítné žlázy jí nehrozí.
Bohužel, přestože se může zdát, že když budou lidé hodně solit, jsou mimo nebezpečí, není tomu tak. K onemocněním štítné žlázy častěji dochází, pokud splňujete některý z následujících rizikových faktorů: máte v rodinné anamnéze onemocnění štítné žlázy, jste žena, je vám více než 60 let, máte autoimunitní onemocnění, především cukrovku 1. typu, nebo máte autoimunitní onemocnění v rodinné historii, jste těhotná nebo jste porodila během posledních šesti měsíců, žijete 
v zemi, kde je nedostatek jódu, byli jste vystaveni velkému množství záření, či kouříte.

Jak bychom měli správně používat sůl? Jakou byste doporučila?
Nejlepší je používat sůl jodizovanou, u přírodních solí obsah jodu kolísá. A především konzumovat potraviny 
s dostatečným obsahem tohoto prvku.

ZDENA KOLÁŘOVÁ