„U nás v Sokolově nám zbylo z dvaceti úřednic na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jen šestnáct a další je nyní ve výpovědi,“ uvedla na jednání Výboru pro sociální politiku Renata Oulehlová, poslankyně za ANO a starostka města Sokolov. „Jak se zhoršuje životní situace lidí a jak se vyvíjí agresivita lidí směrem k těmto úřednicím, ta práce je stále náročnější. Navíc vidí velké trápení dětí a také velký nezájem rodičů,“ pokračovala.

Sokolovský orgán má nyní v náhradní rodinné péči 45 jedinců. Patnáct zbývajících pracovnic se účastnilo 460 soudních jednání a mají pohotovost 24 hodin denně. Další nárůst podle ní způsobila utečenecká krize, a to nejen z Ukrajiny, ale i ze Sýrie. „I o tyto děti se se náš orgán musí postarat, jsou mezi nimi totiž nezletilí bez doprovodu a často velmi hladové,“ popsala.

Když se dítě akutně odebere z rodiny, začíná složitý maraton telefonů, vyjednávání a zařizování. Přechodných i dlouhodobých pěstounů je málo, děti se leckdy se vezou až přes celou republiku, nebo musí končit v ústavech. Oulehlová rovněž zmínila, že na OSPODech narůstá administrativa. „Není čas pracovat s rodinami, protože někdo neustále píše nějaké zprávy, které kdoví, jestli někdo čte,“ řekla.

Přetížené jsou i ‚sociálky‘ v dalších městech. Například ve Svitavách evidují 68 dětí v náhradní rodinné péči. „Jejich vývoj je pravidelně kontrolován a jednou za půl roku navštěvujeme děti přímo v rodině. Stále však evidujeme děti, které vyrůstají v ústavu, protože se pro ně nedaří nalézt náhradní rodinu,“ uvedla v září pro Deník Světlana Richtrová, vedoucí svitavského oddělení sociálně právní ochrany dětí s tím, že náhradní rodinu momentálně marně hledají pro patnáct nezletilých. Na vině je podle ní málo pěstounů.

„Pracovníci odcházejí a přicházejí. Práce na OSPOD je v nevýhodě díky tomu, že je finančně podhodnocena. Jde nicméně o podobnou situaci jako i jinde v sociálních službách,“ sdělila vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí v Hradci Králové Světluše Kotrčová. Uvedla nicméně, že v Hradci se jim daří případná volná místa rychle obsadit a nepotýkají se ani s nárůstem případů, spíše bývají řešené kauzy složitější a musí si k nim zvát další odborníky.

Hasit požár je pozdě. Pomohla by prevence

Podle Martiny Štěpánkové Štýbrové, ředitelky Odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), je řešením mimo jiné omezit administrativní zatížení sociálních pracovnic. Doporučuje také neodebírat děti kvůli špatné socioekonomické situaci rodin. Těchto případů bude podle ní vzhledem k inflaci a energetické krizi přibývat.

Takové rodiny se musí dle ní dočkat odpovídající pomoci ze strany sociálních služeb a dávkového systému. „Například ztráta bydlení je řešitelná situace a neměla by dítěti upírat právo na vlastní rodiče,“ doplnila. Radí soustředit se na preventivní práci neziskovek a škol s problémovými rodinami. Lze pak předejít potížím, které již pak nejsou řešitelné a vedou k odebrání dětí. K tomuto kroku by přistupovala v mezních případech, jako je týrání nebo sexuální zneužívání.

Poslankyně za ANO, sociální pedagožka a někdejší náměstkyně na MPSV Jana Hanzlíková se rovněž domnívá, že by pomohlo více prevence. „Je levnější než následná péče a hašení požárů, ale přitom jdou do ní směšné peníze,“ řekla také na Výboru pro sociální politiku. Výrazně by také posílila sociální pracovníky v obcích, kteří by se mohli socioekonomicky slabým rodinám věnovat. Upozornila také na hrozící nedostatek zaměstnanců na ‚sociálce‘. „Tato práce opravdu nemá moc bonusů, do výběrových řízení se lidé moc nehlásí,“ řekla s tím, že mladí lidé po studiích mají značně odlišnou představu o zaměstnání než je špatně placená práce plná stresu.

Náměstkyně na MPSV Zuzana Freitas Lopesová (Piráti) upozornila na skutečnost, že práce v sociálních službách je dlouhodobě podhodnocená, a to nejen v Česku, ale v celé Evropě. Podle ní nelze zvýhodnit pouze zaměstnankyně na Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, protože by se mohli oprávněně cítit opominutí další lidé pracující v sociální oblasti. Vše je tedy nutné změnit systémově, což nějakou dobu potrvá.