Filip novinářům řekl, že se Zemanem mluvil především o přípravě státního rozpočtu na příští rok a o souvisejících tématech včetně zákona o superhrubé mzdě nebo kurzarbeitu, tedy pravidlech systému zkrácené pracovní doby při ekonomických či jiných potížích. S prezidentem se shodli, že by státní rozpočet měl začít preferovat růst hrubého domácího produktu a růst ekonomiky.

Výši možného schodku státního rozpočtu nechtěl Filip komentovat, záležet podle něj bude na tom, jaké zákony ještě budou přijaty. "V každém případě ten rozpočet, který tady představovala paní ministryně financí, prezident republiky ani já nevidíme jako reálný, ten schodek bude vyšší," poznamenal. Schillerová v prvním návrhu počítá se schodkem 116 miliard korun. Filip bude chtít v souvislosti s rozpočtem projednat návrhy například na digitální daň nebo daň z bankovních operací.

K superhrubé mzdě Filip řekl, že ji komunisté podporují, ale "nikoli za podmínek, kdy dojde k další díře do státního rozpočtu". "Chceme to spojit s tím, že by mělo dojít k diferenciaci daní," poznamenal. Zeman ho potěšil tím, že si dovede představit nejen dvě nebo tři pásma, ale i čtyři pásma daně z příjmu fyzických osob. "Já jsem ještě komentoval, že jsme minimálně pro dvoupásmové zdanění právnických osob, protože stále považujeme za nelogické, že malé firmy s pěti, deseti, 20 zaměstnanci mají stejné daně jako nadnárodní korporace," dodal.

V otázce případných kompenzací za zavřené restaurace si Filip nemyslí, že by měl stát jejich majitelům platit kompenzace. "Stát není ten, který zavinil tuto situaci, stát musí řešit dopady koronavirové krize na celou společnost, a to, že některé podnikatelské aktivity jsou postiženy více a některé méně, je realita," dodal.

Filip také uvedl, že pokud se kurzarbeit nepodaří schválit tak, aby začal platit od 1. listopadu, bude potřeba použít některý z takzvaných kovidových programů. S tím souhlasí i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který se Zemanem jednal po Filipovi. Předseda KSČM se s prezidentem se shodli, že u daně z příjmu by měly být více než dvě sazby, Zeman si dovede představit sazby čtyři.

Hamáček připomněl, že se kurzarbeitem bude zabývat ve středu ráno koaliční rada. Pokud by se koalice na podobě kurzarbeitu nedohodla, považoval by Hamáček za logické pokračování současného programu Antivirus, který má jinak skončit k 31. říjnu.

Hamáček: Volby proběhnou v řádném termínu

Hamáček prezidentovi sdělil informace o aktuální situaci s pandemií a seznámil ho s fungováním Ústředního krizového štábu. Poznamenal, že nutné je nyní připravit kapacity zdravotnických zařízení a přijmout opatření, která by pomohla zploštit křivku nárůstu nových onemocnění způsobených koronavirem.

Zeman se podle něj ptal, jak je zajištěno konání říjnových voleb, Hamáček mu vyjmenoval připravovaná zabezpečení včetně toho, že budou k dispozici roušky a zajištěna bude dezinfekce. "Pan prezident řekl, že i v jeho zájmu je, aby volební účast byla co nejvyšší," řekl Hamáček.

Místopředseda vlády přiznal, že zájem o členství ve volebních komisích je oproti minulosti nižší. "Nicméně zatím nemám signály, že by tam byly situace, které by se nedaly zvládnout," dodal. Obrátil se i na dobrovolné hasiče, aby v případě potřeby v obcích vypomohli. Volební komise budou podle něj speciálně proškoleny. Pro občany v karanténě se připravují speciální místa, na kterých budou moct volit z auta, s armádou se pak chystají speciální volební komise.

Posun voleb není podle Hamáčka "na stole", označil to jen za hypotetickou možnost. Situace kolem šíření koronaviru by podle něj musela být zásadně horší. Poznamenal, že volby je možné odsunout jen v nouzovém stavu a musela by na tom panovat shoda obou komor Parlamentu. Protože nikdo takové opatření nyní nenavrhuje, Hamáček považuje téměř za jisté, že se volby na začátku října uskuteční.

 

Zeman Hamáčka přijímá pravidelně jednou za měsíc, podobně jako premiéra Andreje Babiše (ANO). Na tomto formátu setkávání se s místopředsedou vlády prezident dohodl na začátku roku. Přes léto se schůzky nekonaly.