Zákaz se podle dostupných informací dotkne devíti českých farem. Zatímco ochránci zvířat novelu vítají, provozovatelé farem již dříve vyjádřili obavy z krachu a poukazují na to, že český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí.

Novela zakáže "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají také na maso.

Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Organizace Svoboda zvířat uvedla, že přijetí novely je pro ni zadostiučiněním, neboť o zákaz farem se snažila 18 let. Zákon bude mít podle ní dopad na zhruba 20 tisíc lišek a norků. "Podle ochránců zvířat jsou tato zvířata držena v nevyhovujících podmínkách a jsou krutě zabíjena elektrickým proudem či udušením výfukovými plyny," uvedla organizace v dnešní tiskové zprávě.

"Česká republika se zařadila mezi vzrůstající počet zemí, které odkázaly kožešinové farmy na smetiště dějin. Úcta ke zvířatům dostala přednost před ekonomickým zájmem na jejich zabíjení pro módu," sdělil Marek Voršilka, předseda spolku na ochranu zvířat OBRAZ.

Provozovatelé farmy ve Vítějevsi na Svitavsku se zhruba 3000 norky a až 600 liškami, František a Marie Ducháčkovi, se obávají velkých ztrát. Už v červnu uvedli, že na venkově jen těžko najdou jiné uplatnění. Náklady na likvidaci farmy odhaduje Ducháček na 1,5 až dva miliony korun, hodnotu farmy na čtyři miliony.

"Stát ze mě udělá žebráka," řekl již dříve David Vojtíšek, který vlastní farmu ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku s chovem asi 15 tisíc norků. Podnik provozuje 25 let a za posledních pět let investoval kolem 30 milionů korun.

V obou parlamentních komorách se o poslanecké novele vedla dlouhá debata. Předkladatelé argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.