Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je podle analytiků stabilní. Hlava státu se dlouhodobě těší vyšší důvěryhodnosti než obě komory parlamentu.

Rozhodně Klausovi věřilo 27 procent respondentů. Důvěru s jistou rezervou mu v květnu vyjádřilo 48 procent oslovených. Celkově to činí důvěryhodnost ve výši 75 procent. Proti loňskému výzkumu STEM ze stejného měsíce si však Klaus o dvě procenta pohoršil.

Poslanecké sněmovně určitě důvěřovala jenom čtyři procenta účastníků průzkumu. Naopak 31 procent respondentů na otázku výzkumníků, zda poslancům důvěřují, odpovědělo "spíše ano". Loni v květnu Poslanecká sněmovna získala celkovou důvěryhodnost ve výši 41 procent. Letošní výsledek je tak o šest procent horší. U Senátu absolutní důvěra oslovených činila dokonce jenom dvě procenta. Také Senát si v celkovém hodnocení pohoršil z 30 procent na letošních 27.

Prezidentu Klausovi důvěřuje během jeho funkčního období stabilně více než sedm občanů z deseti. Nejvyšší míru důvěry mu lidé vyslovovali v únoru 2005 (79 procent). Podle STEM byla důvěryhodnost exprezidenta Václava Havla na konci jeho funkčního období nižší. Pohybovala se kolem 60 procent.

STEM uvádí, že důvěra Čechů v Poslaneckou sněmovnu se dlouhodobě pohybuje kolem 40 procent. Na začátku roku 2001 však důvěra poklesla na 33 procent. Po katastrofálních povodních v listopadu 2002 poslancům věřilo rekordních 59 procent oslovených. Kredit Senátu se stabilně pohybuje kolem hranice 25 procent.

Podle STEM vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, zejména příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací a občané s vyšší vzděláním a dobrým materiálním zabezpečením. Vysokou míru důvěry prezidentu Klausovi také podle průzkumu vyslovují příznivci Strany zelených (82 procent) a KDU-ČSL (78 procent). V případě ODS to bylo dokonce 94 procent.

Při květnovém šetření společnost STEM oslovila 1219 lidí starších 18 let.