Předchozí
1 z 20
Další

Prezident Miloš ZemanVolební období prezidenta Miloše Zemana se chýlí ke konci. Kdo ho nahradí?Zdroj: ČTK/AP/Lisa Leutner

Před ledovými volbami jich bude ve veřejném prostoru plno, budou odpovídat na novinářské dotazy a setkávat se s občany. Především ty, které lidi neznají z každodenního politického provozu, je třeba více nasvítit, zjistit, co si skutečně myslí, jaké týmy za nimi stojí a o koho se budou opírat v případě, že by byli zvoleni.

O tom, komu nakonec každý z osmi milionů oprávněných voličů dá v lednu hlas, může rozhodnout i obyčejná lidská sympatie, nějaký střípek ze života kandidáta, kvůli němuž si ho oblíbí a bude si ho přát za prezidenta. Deník vám nabízí jejich vizitky pohledem redaktorky Kateřiny Perknerové, která zná většinu z nich osobně a často s nimi vedla rozhovory.

Andrej Babiš

  • Věk: 68
  • Povolání: poslanec, bývalý premiér
  • Navrhující strana: ANO

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej BabišExpremiér a předseda hnutí ANO Andrej BabišZdroj: Deník/Martin Divíšek

Předseda hnutí ANO, bývalý ministr financí v Sobotkově vládě a premiér (2017-2021) oznámil svoji kandidaturu přes soukromou TV Nova 30. října, tedy den předtím, než to původně plánoval učinit. A také tutéž neděli, kdy se po roce sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Rozhodnutý byl zřejmě už dlouho, možná záhy po loňských prohraných sněmovních volbách. Porážky nesnáší a své odhodlání zúčastnit se souboje o Pražský hrad zdůvodnil mizerným výkonem současné Fialovy vlády, která pro lidi nicnedělá, což by chtěl napravit. Přitom hlava státu podobné pravomoci nemá. Už několik měsíců objíždí v karavanu města a vesnice v celé ČR, v čemž jistě bude pokračovat. Premiér Fiala na jeho oznámení reagoval větou: „V demokratických zemích obžalovaný politik odchází, Andrej Babiš hledá imunitu na Hradě. A to si ČR nezaslouží.“

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Expremiér Andrej Babiš oznámil kandidaturu na prezidenta

Skutečně poprvé v historii se chce prezidentem stát muž, který současně stojí před soudem (kauza Čapí hnízdo). Kromě toho Babiš patří k zájemcům, kteří byli před listopadem členy KSČ a navíc se na Slovensku dodnes soudí o to, zda byl agentem StB pod krycím jménem Bureš. Jeho podnikatelskou dráhu provází řada kontroverzí, zvláště ve vztahu k přebírání menších firem, jež pohltil koncern Agrofert. Právě Babišovo impérium, ačkoli ho v roce 2017 převedl do svěřenských fondů, se stalo předmětem kritiky Evropské komise kvůli jeho střetu zájmů a neoprávněnému čerpání dotací.

Babiš se od loňských voleb staví do role zásadního kritika pětikoaliční vlády, která podle něj svou práci nedělá dobře, lidem nepomáhá účinně a energetickou krizi nezvládá. Na tom zřejmě postaví svou kampaň. Podle průzkumů veřejného mínění má šanci dostat se do druhého kola, ale v něm by ho porazil jak Petr Pavel, tak Danuše Nerudová.

Jaroslav Bašta

  • Věk: 74 let
  • Povolání: poslanec, bývalý diplomat
  • Navrhující strana: SPD, disponuje podpisy 20 poslanců

Poslanec za SPD a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta.Poslanec za SPD a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav BaštaZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Vystudoval archeologii, ale po srpnové okupaci se musel živit jako dělník. Podepsal Chartu 77 a byl dva a půl roku v komunistickém vězení. Po listopadu 1989 zakládal zpravodajské služby demokratického státu, byl ministrem ve vládě Miloše Zemana, kde měl na starost akci Čisté ruce. Posléze působil jako velvyslanec v Kyjevě a Moskvě. V lednovém rozhovoru pro Deník uvedl, že Rusko nemá k útoku na Ukrajinu žádný důvod. Po agresi přiznal, že se mýlil.

DUEL: Jaroslav Bašta vs. Petr Pavel
DUEL: Měla by válka na Ukrajině skončit i za cenu podstoupení území Rusku?

Proč se stal poslancem za Okamurovu SPD? Třeba proto, že podle něj Česká republika přichází členstvím v Evropské unii o suverenitu. Ostře se také vymezuje proti přijetí novely volebního zákona. „V okamžiku jejího odsouhlasení už navždy budeme volit tuto koalici. Když se podíváte na mechanismus korespondenční volby, jak se projevil v USA, Rakousku a naposledy v Německu, tak nejdříve odvolí lidé prezenčně. Výsledky se sečtou a pak začnou chodit korespondenční hlasy, které to zvrátí. V USA to jednoznačně fungovalo tak, že do ghett chodili aktivisté, kteří lidem pomáhali vyplňovat volební lístky,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru. 

Je také přesvědčen, že válka na Ukrajině by měla skončit co nejdříve, a to i za cenu územních ústupků ze strany Kyjeva.

Hynek Blaško - nesplnil podmínky

  • Věk: 66 let
  • Povolání: europoslanec za SPD, bývalý profesionální voják
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Generálmajor v záloze Hynek BlaškoGenerálmajor v záloze Hynek BlaškoZdroj: Deník/Divíšek Martin

Hynek Blaško začal kariéru v Československé lidové armádě, ale po revoluci v ní pokračoval. Velel 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci a byl velitelem Společných sil Armády ČR. Působil jako vojenský představitel ČR u Vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě. Po svléknutí uniformy se dal na politickou dráhu, když byl v roce 2019 za SPD zvolen do Evropského parlamentu. Z osmého místa přeskočil díky preferenčním hlasům na první.

Petr Pavel
Babiš ztratil. První kolo prezidentských voleb by vyhrál Pavel, ukazuje průzkum

S podporou téže strany chtěl kandidovat na prezidenta ČR, ale Tomio Okamura dal nakonec přednost poslanci Jaroslavu Baštovi. Blaško proto letos v září v SPD skončil. V dopise šéfovi hnutí Okamurovi napsal: „Vaše hnutí se holedbá demokracií, ale realita je zcela odlišná. Stanovy Vám umožňují vyhazovat členy, likvidovat krajské a místní organizace bez řádného zdůvodnění. Z toho důvodu jste obklopen pouze lidmi, kteří jsou k Vám loajální a nedovolí si Vám oponovat. Členové, kteří tak nečiní, jsou bez milosti vyhozeni, byť se jedná o lidi, kteří hnutí obětovali svůj čas a peníze, protože byli skálopevně přesvědčeni o správnosti toho, co dělají a co obětují.“

Blaško musel v životě překonat i tragédii, když jeho nevlastního devítiletého syna zavraždil pedofil. Jakubova matka spáchala sebevraždu.

Vladimír Boštík - nesplnil podmínky

  • Věk: 63 let
  • Povolání: podnikatel, bývalý starosta Vraclavi
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Také obec Vraclav má svého kandidáta na prezidenta. Je jím někdejší starosta Vladimír Boštík.Někdejší starosta Vraclavi Vladimír BoštíkZdroj: Deník/Karolína Velšová

Vyučil se automechanikem, později si doplnil středoškolské vzdělání. Jezdil se sanitkou, pracoval jako opravář, řidič či obchodní referent. Podnikal v autodopravě, jeho společnost zajišťovala provoz sanitek pro nemocnici ve Vysokém Mýtě. Neúspěšně se pokoušel o privatizaci tohoto zdravotního zařízení.

Čelní představitelé koalice Spolu odpovídali na otázky zástupců českých médií. Předseda ODS Petr Fiala vyjádřil svůj postoj k prezidentským kandidátům.
Fischer, Nerudová, Pavel. Prezidentem volte jednoho z nich, radí koalice Spolu

Mezi lety 1994 a 2002 působil jako nestraník ve funkci starosty Vraclavi. V roce 2004 usiloval o senátorské křeslo za Sdružení nezávislých kandidátů, avšak to nakonec nominovalo někoho jiného. Za Úsvit Tomia Okamury kandidoval v roce 2013 do sněmovny, ale neuspěl. Prezidentskou kandidaturu oznámil loni v červnu. O Pražský hrad se pokoušel už před čtyřmi lety, kdy údajně nasbíral přes šedesát tisíc podpisů. Tehdy ji ale nedotáhl do konce, prý kvůli zdravotním problémům.

V té době dlužil šest milionů korun z podnikání. Jeho mottem bylo sdělení: „Jsem jediný kandidát, který ví, jak žijí lidé s příjmem nahoře, ale také jak žijí lidé, kteří mají příjem deset tisíc a méně. Obojí jsem zažil a tak můžu být prezidentem všech.“ Chtěl vypsat referendum o setrvání České republiky v EU.

Tomáš Březina - nesplnil podmínky

  • Věk: 65 let
  • Povolání: podnikatel, zakladatel firmy Best
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Tomáš BřezinaPodnikatel Tomáš BřezinaZdroj: Deník/Vlastimil Leška

Úspěšný podnikatel koketoval s politikou i v minulosti. Za ODS seděl v letech 1996 až 1998 ve sněmovně, krátce působil v Unii svobody. A za hnutí ANO byl v roce 2013 lídrem kandidátky ve Středočeském kraji. Z této pozice ale odstoupil, neboť se názorově rozešel s Andrejem Babišem. Při oznámení své hradní ambice uvedl: „Kandiduji proto, že chci, mám sílu, nejsem součást beztvaré hmoty, tudíž nebudu splývat. Jsem kandidát jiného typu.“

Podle něj přímá volba možná vnesla do ústavního pořádku chaos, ale on s ní souhlasí. „Takto zvolený prezident má jiné postavení a může ovlivnit spoustu věcí včetně směřování státu.“ 

Podnikatel Tomáš Březina uspořádal tiskovou konferenci ke své kandidatuře na prezidenta, 13. dubna 2022
Podnikatel a exposlanec Březina oznámil kandidaturu na prezidenta

Jeho mantrou je říkat věci na rovinu a nic si nenalhávat. Třeba o skvělé kondici českého státu a jeho prosperitě nebo o tom, že auta vyjíždějící z mladoboleslavské Škoda Auto jsou česká. „Pro vládu jsou taková sdělení možná politicky neprůchodná, ale prezident by je měl říkat nahlas. Republika potřebuje upgrade, druhou transformaci,“ míní Březina, pyšný otec tří dospělých dětí a manžel úspěšné lékařky.

Březina také uvedl, že nemá rád prezidenta Miloše Zemana. „Je to zvláštní fenomén, který jsem nikdy nepochopil,“ řekl. Tomáš Březina už nasbíral potřebný počet podpisů.

Karel Diviš

  • Věk: 46 let
  • Povolání: podnikatel v IT, bývalý sportovní reportér
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Karel DivišPodnikatel a bývalý sportovní reportér Karel DivišZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Coby externí redaktor působil dvacet let v Redakci sportu ČT, ale nestudoval žurnalistiku ani tělesnou výchovu. Absolvoval studium matematiky a managementu na Matematicko-fyzikální fakultě UK a ekonomii na Fakultě sociálních věd UK. Založil technologickou firmu IDC-softwarehouse, která vytvořila portál letuska.cz.

Karel Diviš
Karel Diviš: Chci lidi sbližovat a ukázat jim, že mají být na co hrdí

V lednu Deníku sdělil, že se chce ucházet o prezidentský úřad: „Jako občan Karel Diviš bych chtěl být hrdý na Českou republiku a prezidentský úřad. Přál bych si přímo zvolenou osobnost, která bude dobře reprezentovat všechny lidi, ať už ji volili, či nikoliv. Představoval bych si civilního prezidenta, jenž bude vidět věci v souvislostech a sbližovat lidi.“ 

Prozradil, že není příznivcem extremistických stran typu komunismu nebo fašismu, ať už se jmenují jakkoli. Jednoznačně podporuje členství ČR v Evropské unii. „Její opuštění by pro nás byla katastrofa. Na druhou stranu mi jako člověku, který celý život sportoval a ctil myšlenku fair play, vadí, že evropské dotace jsou přerozdělovány nespravedlivě, protože nejvíc peněz dostávají největší miliardářské firmy. Tak to podle mě být nemá a mělo by se to řešit,“ uvedl v rozhovoru pro Deník.

Pavel Fischer

  • Věk: 57 let
  • Povolání: senátor, bývalý diplomat
  • Navrhující strana: podporuje ho koalice Spolu (má podpisy dvaceti poslanců a třiceti senátorů)

Pavel Fischer.Senátor Pavel FischerZdroj: Deník / Martin Divíšek

Blízký spolupracovník Václava Havla se o Pražský hrad pokouší už podruhé. V roce 2018 naskočil do rozjetého vlaku poměrně pozdě a překvapivě skončil třetí s 10,2 procenta hlasů. V témže roce získal jako nezávislý s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN senátorské křeslo.

Jako bývalý velvyslanec ve Francii má blízko k mezinárodněpolitickým otázkám, a proto se stal předsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ostře se vymezoval proti agresivní ruské politice. Varoval před tím, aby se čínská firma Huawei podílela na budování vysokorychlostních telekomunikačních sítí 5G. Proto si například pozval na kobereček majitele PPF Petra Kellnera, byť ten se na slyšení do Senátu nedostavil.

Tisková konference k vyhlášení prezidentské kandidatury senátora Pavla Fischera (nezávislý), 18. října 2022, Praha
Pavel Fischer chce euro. I zákon o manželství pro všechny by podepsal

I z těchto důvodů Fischer patřil k nejvýraznějším kritikům prezidenta Miloše Zemana. Jeho snahu o získání nejvyššího úřadu podpořila koalice Spolu, konkrétně pak dvacet poslanců a třicet senátorů, kteří podepsali jeho nominační petici.

Fischer má blízko ke katolickému konzervativismu. V roce 2017 překvapil názorem, že by nejmenoval homosexuála členem Ústavního soudu. Za toto vyjádření se později omluvil a při oznámení své kandidatury uvedl, že by podepsal zákon o manželství stejnopohlavních párů, pokud by měl jasnou podporu zákonodárců. Deníku řekl, že kdyby se stal hlavou státu, prezidentskou kancelář by přesunul mimo areál Pražského hradu.

Marek Hilšer

  • Věk: 46 let
  • Povolání: senátor, lékař
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Marek Hilšer.Senátor Marek HilšerZdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Zkušenost z prezidentské kampaně už má z roku 2018. Tehdy skončil pátý s půlmilionem hlasů. Před touto zkušeností se věnoval nejenom výzkumu mozkových nádorů a nových způsobů léčby rakoviny, ale také projevům občanské aktivity.

Vystupoval proti plánu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) privatizovat fakultní nemocnice nebo chystaným reformám ministra školství Josefa Dobeše (VV). Nejvíc se proslavil v říjnu 2014, když se svlékl do půli těla a v rámci happeningu skupiny oMen pronikl na Úřad vlády a na tiskové konferenci vztyčil vlajky EU a NATO, aby podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho postoji k Ukrajině.

Lékař Marek Hilšer vystoupil 19. června 2018 v Praze na tiskové konferenci ke své kandidatuře do Senátu
První potvrzený uchazeč o Hrad. Hilšer: Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň

V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni. Než začal studovat medicínu, cestoval po USA, kde se živil jako kopáč, stěhovák nebo instalatér.

Tyto zkušenosti zřejmě přispěly k jeho přesvědčení, že se mají přijímat uprchlíci, nestavět zdi na hranicích a že není proti legalizaci marihuany. Marek Hilšer se v roce 2018 stal senátorem za hnutí Marek Hilšer do Senátu.

Karel Janeček - nesplnil podmínky

  • Věk: 49 let
  • Povolání: podnikatel
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček.Podnikatel Karel JanečekZdroj: DENÍK/Martin Divíšek

Extravagantní absolvent prestižních vzdělávacích institucí Karel Janeček získal magisterský titul v oboru teorie pravděpodobnosti a matematická statistika na Matematicko-fyzikální fakultě UK a obhájil doktorát v oboru mathematical finance na Carnegie-Mellonově univerzitě v Pittsburghu. Díky získaným znalostem založil společnost RSJ, která od roku 2000 obchoduje na londýnské derivátové burze NYSE Liffe. Janeček se v ČR prezentuje jako filantrop. Založil Nadační fond Neuron na podporu vědy a Nadační fond proti korupci.

Matematik Janeček také přišel s návrhem kompletní změny volebního systému založené na tzv. minusovém hlasu, tedy možnosti hlasovat proti kandidátovi.

Prezidentský kandidát Karel Janeček
Karel Janeček chce voliče oslovit nezávislostí, otevřeností i pravdivostí

Je spolumajitelem Centra současného umění DOX v Praze a prvním mecenášem hudebního festivalu Struny podzimu. Janeček je kontroverzní osobnost. Vystupoval například proti očkování dětí proti covidu-19 a dopustil se lži, když tvrdil, že na covid děti neumírají. V listopadu 2021 se proto vědecká a správní rada Neuronu rozhodla ukončit s ním spolupráci. Pozornost budí i Janečkův soukromý život, neboť měl zároveň manželku a přítelkyni a s oběma potomky.

V září se objevil na protivládní demonstraci, kterou organizovali prorusky orientovaní lidé. Na Facebook k tomu napsal: „Viděl jsem nespokojené spoluobčany, kteří potřebují projevit své výhrady a říct nahlas, že i oni mají právo být vyslyšeni a respektováni.“

Časopis Forbes zařadil v roce 2021 Karla Janečka na 91. místo seznamu nejbohatších Čechů s majetkem kolem tří miliard korun.

Jiří Kotáb - nesplnil podmínky

  • Věk: 40+ let
  • Povolání: soukromý ombudsman, invalidní důchodce
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Kandidát na prezidenta Jiří Kotáb má 50 tisíc podpisů.Soukromý ombudsman Jiří KotábZdroj: se souhlasem Jiřího Kotába

Jiří Kotáb letos v červnu uvedl, že má 50 tisíc potřebných podpisů občanů. O Pražský hrad se uchází proto, aby dokázal, že i tělesně postižený člověk, za nímž nestojí žádné podnikatelské skupiny nebo mecenáši, může dosáhnout na nejvyšší úřad. „Moc si vážím toho, že mou kandidaturu na prezidenta České republiky momentálně podpořilo takové množství spoluobčanů. Myslím si, že každý kandidát na prezidenta by měl jít cestou podpory občanů. Lidé potřebují vidět, že jejich kandidát je člověkem na svém místě a komunikuje s nimi. Což u některých kandidátů postrádám.“ Do voleb jde s heslem: Spojme síly pro lepší Českou republiku bez bariér.

Kandidát na prezidenta Jiří Kotáb má 50 tisíc podpisů.
Poprvé v historii. O funkci českého prezidenta má zájem i postižený kandidát

Kotáb je od deseti let upoután na invalidní vozík. V Moravskoslezském kraji působí jako soukromý ombudsman. Pomáhá lidem s handicapem řešit problémy s pojišťovnami, lékaři či soudními spory. Rovněž lobbuje za větší bezbariérovost českých měst.

Před lety působil v Úsvitu Tomia Okamury jako odborník na zdravotní a sociální politiku. Dvakrát neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny, poprvé za Blok proti islámu, podruhé jako nezávislý za KSČM.

Ivo Mareš - nesplnil podmínky

  • Věk: 46 let
  • Povolání: teolog, sociální pracovník v Diakonii, expert na komunikaci
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Prezidentský kandidát Ivo MarešTeolog Ivo MarešZdroj: ČTK/Šulová Kateřina

Nepochybně je jediným kandidátem, který o sobě může napsat, že se sice narodil v Prostějově, ale velkou část dětství strávil v Mongolsku. „Ze školy v Ulánbátaru jsme jezdili na prázdniny na statek do Droždína. To rozkročení mezi různými světy mě provází celý život,“ píše na své webové stránce. 

Během profesní dráhy (působil také jako protestantský farář) se převážně setkával s lidmi, kteří potřebují zastání. Při zdůvodnění své kandidatury uvedl, že polistopadové naděje mnoha občanů se nenaplnily. Jeho cílem je nastavit a zaručit podmínky pro důstojný život všech. 

Tisková konference kandidáta na post prezidenta ČR, 3. května 2022, Praha
O post prezidenta se bude ucházet i Ivo Mareš. Lidem chce nabídnout naději

Trápí ho například, že chudobou je v ČR ohroženo 1,6 milionu lidí, a vadí mu, že stát apriorně vidí v příjemcích sociálních dávek osoby, jež systém zneužívají. Přitom třeba vyřízení příspěvku na péči trvá měsíce, takže se ho žadatelé častokrát ani nedožijí. K tomu sdělil: „Zcela odmítám asociální výroky některých politiků, že stát tu není od toho, aby se staral o lidi, že jsme si žili nad poměry a teď logicky všichni zchudneme nebo že lidé s velmi nízkými důchody tvoří pro systém zátěž.“

Je přesvědčen, že přímo zvolený prezident má velký vliv na politiky a svou autoritou může dát věci do pohybu. Kampaň si hradil z vlastních prostředků.

Jakub Olbert - nesplnil podmínky

  • Věk: 50 let
  • Povolání: podnikatel
  • Navrhující strana: hnutí Otevřeme Česko – Chcípl pes

Restaurace ve sportovním areálu Šeberák v Kunraticích otevřela i v pátek 27. listopadu 2020. S hosty měla podepsanou dohodu o provedení práce. Majitel Jakub Olbert.Podnikatel Jakub OlbertZdroj: Deník / Jan Prokeš

Jakub Olbert se jako provozovatel areálu Šeberák stal jedním ze symbolů proticovidových opatření a lockdownů, když odmítl svoji restauraci zavřít. Stál u zrodu hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES, které ho vysílá do boje o Pražský hrad a sbírá pro něj podpisy.

Kandidáti na prezidenta
PŘEHLEDNĚ: Prezidentští kandidáti, kdo má šanci a jak se volí

„Naší největší prioritou je dodržování právního řádu v České republice. Bojujeme proti omezování základních práv a svobod v zájmu takzvaného vyššího blaha. V čele našeho boje vždy stál a stojí zásadový chlap, který se nebál postavit nátlaku policejních složek, nebál se veřejně pomáhat lidem bojujícím proti bezpráví. Spojoval lidi proti povinnému očkování i pandemickému zákonu. Vždy stál na straně práva a lidí. A proto je naším kandidátem na prezidenta České republiky,“ uvádí hnutí na svých stránkách.

Olbert, otec čtyř dětí, se od roku 1996 věnuje podnikání v oblasti dekorací a scénografie, firmy založil v ČR, na Slovensku i v Rusku. Podporuje sportovní kluby, dětské domovy a handicapované děti.

Danuše Nerudová

  • Věk: 43 let
  • Povolání: VŠ profesorka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně
  • Navrhující strana: občanská kandidátka, podporuje ji koalice Spolu (má 80 tisíc podpisů občanů)

 Ekonomka a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše NerudováBývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše NerudováZdroj: Deník/Martin Divíšek

Danuše Nerudová umně využívá faktu, že ve společnosti se zvyšuje poptávka po ženách v politice. Alespoň v prostředí, kde je zvyklá se pohybovat, tedy mezi akademiky, vysokoškoláky a politiky. Nerudová byla svého času nejmladší profesorkou a rektorkou. Je expertkou na daňové systémy v EU a do povědomí veřejnosti se dostala jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, kterou ustavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.

Nerudová se zasazuje o reálné narovnání příležitostí pro muže a ženy, ať už se to týká platových a kariérních podmínek, či péče o děti. Je to její stěžejní téma. Nevýhodou akademičky je, že kromě mateřského Brna není příliš známá. Lidé většinou netuší, jaké má názory na zahraniční politiku, zdravotnictví nebo urychlení bytové výstavby.

Ekonomka a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová
Danuše Nerudová: Nepotřebujeme prezidenta, který si chce plnit svoje sny

 K daňovému systému Deníku řekla: „K diskusi je progrese. Nemusí jít o zavádění třetího pásma pro nejbohatší zaměstnance, ale třeba o zvýšení základní slevy na poplatníka, která by se chovala stejně jako bonus na dítě. Pokud má poplatník tak nízký základ daně, že si nemůže odečíst celou slevu, rozdíl by mu vyplatil finanční úřad. Taková progrese by pomohla nízkopříjmovým skupinám, ale částečně i střední třídě.“

Opřela se i do předchozí garnitury: „Když nastupovala Fialova vláda, byly veřejné finance v rozkladu. Na třináctiprocentní inflaci tedy zadělala Babišova vláda svojí plýtvavou politikou. Výchozí inflace v ČR tak byla podstatně vyšší než v ostatních státech. Proto jsme dnes mezi nejhoršími.“ Danuše Nerudová je jednou ze tří kandidátek podporovaných koalicí Spolu, ale třeba mezi Piráty patří k nejpreferovanějším.

Petr Pavel

  • Věk: 61 let
  • Povolání: generál ve výslužbě, bývalý náčelník Generálního štábu AČR a předseda Vojenského výboru NATO
  • Navrhující strana: občanský kandidát, podporuje ho koalice Spolu (má 60 tisíc podpisů)

Generál Petr Pavel oficiálně zahájil 6. září v Praze kampaň pro prezidentské volby.Generál Petr PavelZdroj: Deník/Martin Divíšek

Generál Petr Pavel začal o své možné kandidatuře hovořit už před rokem a půl. V covidovém období se zaměřil na krizové řízení s heslem Spolu silnější. Po zahájení ruské agrese na Ukrajině jeho hlas přirozeně zmohutněl, neboť jeho odbornost v armádní tematice nikdo nemohl zpochybnit. Průzkumy veřejného mínění ho setrvale uvádějí jako favorita voleb. Pavel sice přivítal, že ho podporuje trojblok vládních stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09, ale prezentuje se především jako občanský kandidát, jemuž vyjádřilo podpisem přízeň přes 60 tisíc lidí. 

Ačkoliv působil na nejvyšší vojenské funkci v NATO a jeho blízkým spolupracovníkem je bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář, Pavel není bezhlavě proamerický. V rozhovoru pro Deník například uvedl, že v současné ekonomické situaci by nebyl pro nákup drahých amerických stíhaček F16, ale spíš by se přiklonil ke švédským gripenům. Pro část voličstva bude důležité i jeho vyjádření, že by nedal vyznamenání bratrům Mašínovým.

Generál ve výslužbě a kandidát na prezidenta Petr Pavel.
Petr Pavel: Největším soupeřem je pro mě populismus

Petr Pavel v posledních týdnech čelí kritice za své předlistopadové angažmá v KSČ. Byl předsedou základní organizace strany a účastníkem zpravodajského kurzu, který podle jeho spolužáka Pavla Beneše sloužil k přípravě klasických rozvědčíků.

„Vojenská zpravodajská služba, jejímž jsem byl členem, zjišťovala informace o armádách cizích států, nikdy o vlastních občanech. Pokud jsem jako průzkumník a později zpravodajec získával nějaké informace, tak o poloze odpalovacích zařízení, velitelských stanovištích, mostech. Stejný průzkum měli naši protivníci, armády musejí vědět, co stojí proti nim, aby s tím mohly efektivně bojovat,“ řekl k tomu Deníku Pavel.

Denisa Rohanová - registraci zrušil Nejvyšší správní soud

  • Věk: 47 let
  • Povolání: prezidentka České asociace povinných
  • Navrhující strana: občanský kandidát

Prezidentka České asociace povinných Denisa RohanováPrezidentka České asociace povinných Denisa RohanováZdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Zaměřuje se na pomoc lidem, kteří se ocitli v insolvenci a mají problémy se splácením dluhů. Podílela se na sestavení seznamu nezabavitelných věcí v Exekučním řádu a vytvořila Metodický pokyn pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. Zasazuje se o zavedení územní působnosti exekutorů a po zásahu tornáda na Moravě v létě 2021 upozorňovala na problém s poskytováním státní podpory lidem, kteří upadli do exekuce. Na prosazení některých změn úzce spolupracovala s ČSSD.

Ví premiér, co vás trápí? Sledujte na deník.cz živé debaty s Petrem Fialou.
VIDEO: Petr Fiala odpovídal v debatě Deníku na otázky k volbám i boji o Hrad

„V prezidentských volbách chci kandidovat jako obhájkyně spravedlivé společnosti, kde každý, bez ohledu na svůj osud nebo na majetek, bude mít šanci na šťastný a důstojný život. Chci změnit systém k lepšímu a spolu s ním i životy všech občanů,“ stojí v jejím oznámení k prezidentské kandidatuře, které učinila na apríla roku 2021.

Paradoxně právě Rohanová se dostala do hledáčku exekutorů, když se na její transparentní účet jako nutnou součást účasti v prezidentské volbě zaměřil exekutor.

Josef Skála - odstoupil

  • Věk: 70 let
  • Povolání: důchodce, bývalý místopředseda KSČM
  • Navrhující strana: KSČM

Josef Skála na sjezdu KSČM.Bývalý místopředseda KSČM Josef SkálaZdroj: ČTK/Vít Šimánek

Listopad 1989 zastihl Josefa Skálu ve funkci stálého představitele ČSSR v Mezinárodním svazu studentstva. Poté působil jako podnikatel, publicista a především funkcionář KSČM, dvakrát byl zvolen jejím místopředsedou.

V roce 2016 se neúspěšně pokoušel o zvolení šéfem strany. Tehdy Deníku řekl: „Konfrontovat strašlivou impotenci, jež nám vládne v Evropě a z velké části i doma, lze jen požadavky, které k socialismu míří, a co kapitalismus nejen lidem nechce, ale ani nemůže dát. Voličům je to třeba ukázat, aby si nemysleli, že cosi vyřeší příští volby a nějaký spasitel, který bude dělat všechno jinak. Z politiky se stal umolousaný byznys, z něhož vane korupční odér. Chce to kuráž, invenci a šarm. Ti, co nás zavlekli do tunelu, se už umějí jen balíkovat.“

Prezidentské volby - ilustrační foto
Prezidentské volby proběhnou 13. a 14. ledna. Druhé kolo pak o týden později

Od roku 2018 je signatářem levicové platformy Restart a počínaje říjnem 2021 je jedním z vedoucích představitelů sdružení pro obnovu národní suverenity „Kudy z krize“. Jako prezidentského kandidáta ho podpořila předsedkyně strany a europoslankyně Kateřina Konečná, ačkoliv Skála je vnímán jako představitel ultrakonzervativního křídla.

Obhajoval například Martu Semelovou a její pohled na popravu Milady Horákové, zpochybňoval pravost podpisu Vasila Biľaka pod tzv. zvacím dopisem. Je příznivcem Donalda Trumpa a na jeho adresu v PL uvedl, že „do Trumpa buší jen fanklub politických mrtvol – a ‚levice‘, co si nevidí na špičku nosu“.

Josef Středula

  • Věk: 55 let
  • Povolání: předseda ČMKOS
  • Navrhující strana: občanský kandidát s podporou ČSSD

Josef StředulaPředseda ČMKOS Josef StředulaZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Šéf největší odborové centrály ČMKOS je nedílnou součástí polistopadového veřejného života. Etabloval se jako člověk, který stál u přeměny ROH v demokratické odbory, byl předákem odborového svazu KOVO a od roku 2014 vede největší odborový svaz. Jako tvrdý vyjednavač prosazoval vyšší mzdy pro zaměstnance, růst minimální mzdy a obecně lepší pracovní podmínky. 

Ačkoliv odbory měly vždy blízko k ČSSD, Středula se nikdy politicky neangažoval. Na Pražském hradě by ho rád viděl dosluhující prezident Miloš Zeman, který mu doporučil, aby do voleb šel. Totéž uvedl předseda sociálních demokratů Michal Šmarda. Překvapivě ho podpořil i Miroslav Kalousek v tom smyslu, že jde o autentického levicového kandidáta.

Josef Středula
Svoje rady ať si vláda nechá, říká odborář a adept na prezidenta Josef Středula

Pro Deník letos uvedl: „Rozhodně bych nebyl pouhým kladečem věnců. Něco podobného se od člověka, který je řadu let blízko politiky, nedá očekávat, a podle mě by to ani nebylo správné. Prezident se má aktivně účastnit života v zemi. Sděloval bych vládě i zákonodárcům svůj pohled na situaci a její vývoj.“ V rozhovoru pro E15 uvedl, že by v případě zvolení prošetřil působení současného kancléře Vratislava Mynáře i prezidentova poradce Martina Nejedlého.

Velkým testem Středulovy občanské podpory měla být demonstrace na Václavském náměstí 8. října, které se však zúčastnilo jen několik tisíc lidí, což bylo pro odborářského bosse velké zklamání. Jeho šance podle průzkumů veřejného mínění začaly klesat.

Alena Vitásková - odstoupila

  • Věk: 65 let
  • Povolání: bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, podnikatelka
  • Navrhující strana: občanská kandidátka

Alena VitáskováBývalá předsedkyně ERÚ Alena VitáskováZdroj: Deník/Martin Divíšek

Odbornice na energetiku, bývalá generální ředitelka RWE Transgas Alena Vitásková se v lednu letošního roku rozhodla kandidovat na prezidentku ČR z mnoha důvodů. Během svého působení v čele Energetického regulačního úřadu (2011–2017) kritizovala solární barony a byznys s fotovoltaikou včetně podvodného antedatování připojování těchto elektráren. To se jí zřejmě stalo osudným, když byla zažalována za neoprávněné udělení licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Nepravomocně byla odsouzena k osmi a půl roku vězení, ale následně zbavena všech obvinění.

Ústavní právník Jan Kysela
Ústavní právník Jan Kysela: Prezident má být nositelem naděje

O svém boji s justicí i strachu o život napsala několik knih. V roce 2016 kandidovala za Úsvit v senátních volbách v Ostravě, ale skončila až na čtvrtém místě. Podporu jí v boji o Hrad vyjádřil prezident Miloš Zeman, od něhož v roce 2018 převzala státní vyznamenání.

Vitásková oznámila, že už sesbírala zhruba 65 tisíc podpisů.

Na svém Facebooku se vymezuje proti energetické politice Evropské unie a preferenci obnovitelných zdrojů. Prosazuje národní zájmy jako prioritní před celounijním pohledem. Nesouhlasí s dodávkami zbraní na Ukrajinu, neboť to podle ní prodlužuje válečný konflikt, jenž by se měl řešit diplomaticky.

Tomáš Zima

  • Věk: 56 let
  • Povolání: lékař, bývalý rektor Univerzity Karlovy
  • Navrhující strana: má třináct podpisů senátorů

Profesor Tomáš ZimaBývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš ZimaZdroj: Deník/Radek Cihla

Dvojnásobný rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima nikdy nebyl typem introvertního vědce. Jak potvrzují jeho přátelé a kolegové, je mimořádně zdatný organizátor a manažer. Baví ho lidi spojovat, plánovat ambiciózní projekty, jako bylo propojení Univerzity Karlovy s pěti dalšími evropskými špičkovými vzdělávacími institucemi v EU.

Stál u zrodu projektu Česko! A jak dál?, s nímž objížděl republiku a spolu s odborníky na různá témata pořádal setkání s občany. Přesto se do obecného povědomí nejvíc zapsal jako jeden z jedenácti osobností a lékařů, kteří kritizovali přísná proticovidová opatření.

Profesor Tomáš Zima
Mám dost podpisů, hlásí bývalý rektor Zima. Senátorská podpora má ale háček

Proslavil se i coby šéf lékařského konzilia v době loňské nemoci Miloše Zemana. Svoji prezidentskou ambici oznámil prostřednictvím Deníku letos v květnu. V tehdejším rozhovoru připomněl i svoji roli ve sporu s prezidentem Zemanem: „Řada politiků vykládá, že bude prezidenta žalovat, ale já jsem to jako rektor opravdu udělal. Jménem univerzity jsem na něj podal žalobu kvůli nejmenování dvou profesorů, kteří prošli řádným procesem na vědecké radě. Toto beru jako spor dvou institucí o výklad zákona. Pokud všechny legislativní náležitosti byly splněny a odborná univerzitní komunita řekla, že dotyčný uchazeč splnil kritéria pro jmenování profesorem, může do toho prezident zasáhnout? V demokratické společnosti to musí vyložit soud. V minulých rozsudcích nám dal za pravdu.“

Tomáš Zima byl před listopadem 1989 členem KSČ, což ovšem ve veřejném prostoru příliš nerezonuje, neboť Zima nepatří k favoritům volby. Dne 14. října odevzdal na ministerstvo vnitra svou kandidátní listinu se třinácti senátorskými podpisy.