Mezi kandidáty jsou bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebo bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří mají podle průzkumů největší šanci na vítězství.

Ministerstvo nyní překontroluje, zda přihlášky mají zákonem požadované náležitosti, včetně správnosti údajů na peticích na podporu kandidatury. Bezchybné přihlášky zaregistruje 25. listopadu, kdy zveřejní i jména kandidátů. Hana Malá z ministerstva vnitra již dříve uvedla, že některé z přihlášek zjevně nesplňují všechny náležitosti. Před pěti lety ministerstvo k volbám připustilo devět kandidátů ze dvou desítek, kteří se přihlásili.

Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandiduje také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč potvrdil České televizi, že mezi 18 kandidáty, kteří přihlášku doručili osobně, byl i aktivista Pavel Zítko. Tři kandidáti dodali podle náměstka přihlášky dálkovým způsobem. Přihlášku kandidáta musí podpořit svými podpisy nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů či 50 tisíc občanů formou petice. Do 24. listopadu budou moci adepti odstranit chybné údaje na kandidátkách, nebude ale možné dodávat chybějící podpisy. Vnitro bude akceptovat podle Vokáče podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích.

Přihlášku nakonec nepodali bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo teolog Ivo Mareš. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaevidoval 21 volebních účtů uchazečů pro úřad hlavy státu včetně europoslance Hynka Blaška (za SPD), bývalého pirátského senátora a předsedy hnutí Vize pro Česko Libora Michálka, buddhisty Lumíra Lásky nebo prezidenta spolku KTV Ivana Smetany. Zájem kandidovat projevili také bývalý starosta Vraclavi Vladimír Boštík, tělesně postižený soukromý ombudsman Jiří Kotáb, aktivistka Jana Peterková nebo biochemik Jaroslav Turánek.

Ministerstvo na Twitteru oznámilo, že pod dohledem Státní volební komise vylosovalo vzorec, pomocí kterého určí 8500 řádků, které bude na peticích na podporu kandidatury kontrolovat. Kontrolu provede pomocí automatizovaného systému, který porovná údaje na peticích s registrem obyvatel. "Co software vyhodnotí jako chybu, ještě ručně překontrolujeme," uvedlo.

První kolo vybírání nástupce Miloše Zemana v čele státu se z rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané finále bude o dva týdny později.

Janeček sesbíral přes 73 tisíc podpisů

Podnikatel Karel Janeček sesbíral pro svou prezidentskou kandidaturu přes 73 tisíc podpisů občanů. Novinářům to řekl dnes dopoledne při příchodu na ministerstvo vnitra v Praze, kam přišel podat svou přihlášku do voleb. Úřad před jeho příchodem obdržel do 09:30 přihlášky od 16 kandidátů, řekla ČTK Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Janeček uvedl, že odevzdat přišel celkem 73 037 podpisů občanů. Ke kandidatuře je jich potřeba 50 tisíc, před týdnem měl Janeček k dispozici 42 tisíc podpisů a je nadšený z akcelerace sběru v posledních dnech. „Já si přál alespoň 60 tisíc, aby byla dostatečná rezerva, ale 73 je dvacáté první prvočíslo, takže je to i symbolicky naprosto fascinující,“ řekl.

V závěru kampaně chce oslovovat voliče stejnými tématy jako dosud. „Jsou to věci, kterými se dlouhodobě zabývám - vzdělání, spravedlivá společnost. Potřebujeme nastartovat zásadní obnovu a sjednotit společnost,“ uvedl. Dalšími důležitými tématy jsou podle něj zdravý životní styl či svoboda, kterou společnost pomalu ztrácí.

Soustředit se bude na kontaktní kampaň, která bude ještě intenzivnější než při sběru podpisů. Janeček se v průzkumech pohybuje mezi méně úspěšnými kandidáty, podle říjnového průzkumu agentury Ipsos by získal přes šest procent hlasů, modely agentury Median mu přisuzovaly v červenci, srpnu a září 2,5 až 3,5 procenta hlasů. „Jsem přesvědčen, že moje šance jsou větší než zlatý řez pí, neboli odmocnina z pěti minus jedna, to celé lomeno dvěma,“ uvedl.

Za extrémně omezující považuje limit 40 milionů korun pro kampaň pro první kolo voleb. Částka se podle něj měla zvýšit, protože kvůli inflaci neodpovídá současným cenám. „Bylo to stanoveno před 15 lety, ty ceny byly jiné, fakticky je to dnes míň než polovina,“ konstatoval. Je proto přesvědčen, že se limitu přiblíží.

Dnes odpoledne se na ministerstvo vnitra dostavil také odborový předák Josef Středula. Ještě před tím na Twitteru uvedl, že pro kandidaturu posbíral dostatek podpisů od občanů i zákonodárců.

Prezidentský souboj Deníku: Je členství v předlistopadové KSČ překážkou pro výkon prezidentské funkce? Podporujete manželství stejnopohlavních párů a jejich právo na adopci dětí? Poslechněte si reakce devíti prezidentských kandidátů:

Zajímají vás názory prezidentských kandidátů na důležitá téma? Připravili jsme pro vás unikátní speciál Prezidentský souboj Deníku. | Video: Deník

Vitásková kandidovat nebude

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebude kandidovat na prezidentku republiky. Sdělila to dnes ČTK. Uvedla, že se jí nepodařilo sehnat 100 tisíc podpisů voličů. Jejich získání si stanovila jako podmínku své účasti v lednových volbách. Dnes je poslední den, kdy mohou zájemci o boj o Pražský hrad podat svou kandidaturu. O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát KSČM Josef Skála, který podle dnešního vyjádření zaslaného ČTK neposbíral dostatek podpisů.

Vitásková napsala, že k pondělí měla na petičních arších k dispozici 64 643 podpisů. „S tímto mandátem bych se zařadila do šedi ostatních kandidátů. Navíc znevýhodněna oproti těm, kteří mají podporu vlády, politických stran, odborů, oligarchických, zájmových a mediálních skupin,“ uvedla.

Ke kandidatuře uchazeči o účast ve volbách potřebují minimálně 50 tisíc ověřených podpisů nebo podporu deseti senátorů či dvaceti poslanců. Vitásková poznamenala, že získání 100 tisíc podpisů považovala za měřítko úspěšnosti v následujících volbách a bylo také podmínkou sponzorů pro financování její kampaně. Rozhodla se proto, že kandidátní listinu nepodá a petiční archy kvůli riziku zneužití skartuje.

Vitáskové se podle údajů na jejím transparentním účtu dosud podařilo na volby vybrat necelých 400 tisíc korun.

Skála dnes uvedl, že laťka 50 tisíc podpisů byla vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale „kupovali přes komerční agentury“. „Až k cíli jsme skutečně nedošli,“ připustil. Ve svém dnešním prohlášení k prezidentské volbě kritizuje vládní strany, které podle něj dusí národní zájmy cenzurou, urážkami a kriminalizací. „Spousta těch, kteří mne přišli podpořit, neskrývala strach, jaký nepamatují. Mnozí se bojí figurovat na petici,“ uvedl. Petiční archy s osobními údaji se proto chystá v nejbližších dnech zničit.

Hlavní témata? Ekonomika i Ukrajina

Hlavními tématy kampaně před prezidentskými volbami budou podle politologů oslovených ČTK ekonomická situace či válka na Ukrajině. Roli může hrát také vymezování kandidátů proti vládě a jejím krokům. Politologové neočekávají přílišné změny v pořadí kandidátů oproti nynějším průzkumům. Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu však současně připomíná propad bývalého premiéra Jana Fischera, který patřil mezi favority voleb před deseti lety, ale do druhého kola se dostali na jeho úkor Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Podle Mrklase nelze vyloučit, že se některý z kandidátů na poslední chvíli pokusí nastolit nějaké téma, kterými se pokusí zmobilizovat některé voliče, jinak jsou ale podle něj hlavní témata kampaně daná. „Jsou to témata jako inflace, Ukrajina a pomoc, která na ni směřuje,“ uvedl. Kandidáti podle něj musí počítat s tím, že prezidentské volby přilákají i obvyklé nevoliče, kteří jsou v řadě otázek nevyzpytatelní.

Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci očekává hlavně ekonomická a sociální témata. „Zhoršení hlavních parametrů kvality života, jako jsou růst nezaměstnanosti, stagnace mezd, hrozba propuštění, nárůst chudoby či oslabení střední třídy a podobně,“ uvedl. Očekává také, že se kandidáti mohou vymezovat vůči vládě a poukazovat na její neúspěchy.

Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy považuje za nejdůležitější faktor voleb to, zda budou některé skupiny vnímat určité kandidáty jako své reprezentanty. „Například konkrétně zda Andreje Babiše přijmou voliči Miloše Zemana jako adekvátního nástupce. Nebo kolik vzdělanějších městských voličů 'odpustí' Petru Pavlovi jeho komunistickou minulost,“ uvedl. Očekává, že proti expremiérovi Babišovi se budou vymezovat všichni, skutečný protibabišovský formát však dostane volba až ve druhém kole, pokud do něj Babiš postoupí.

Postup předsedy ANO Babiše pokládá Mrklas za prakticky nesporný. „Bude zajímavé sledovat, kdo bude jeho vyzyvatelem,“ uvedl. Pavlova kampaň podle něj začala trochu ztrácet dech, když se bývalý představitel české armády a NATO vyprofiloval jako lídr průzkumů. Varováním pro Pavla může podle něj být příklad bývalého úřednického premiéra Fischera, který měl být favoritem první přímé volby prezidenta v roce 2013, nakonec však nebyl ani v druhém kole. Průzkumy jsou spíš sondou do aktuálních názorů, které mohou změnit politické události v řádu hodin, uvedl. „Není to žádná prognóza výsledku voleb za tři měsíce,“ dodal Mrklas.

Šaradín očekává, že Pavel, Babiš a bývalá rektorka Danuše Nerudová si udrží vedoucí místa z průzkumů až do lednového termínu voleb, i když jejich pořadí se může proměnit. „Odstup ostatních je dnes již výrazný, ale může se projevit případná silná negativní kampaň, prudké zhoršení sociální situace a podobně, což může upřednostnit jiného kandidáta,“ uvedl. Nyní očekává útoky hlavně proti lídrovi průzkumů Pavlovi, pokračovat bude ale i dlouhodobě trvající rétorika proti Babišovi.

Podle Mrklase je nyní pro Babiše největším nebezpečím Pavel, protože jako jeden z mála ostatních kandidátů dokáže sbírat i hlasy voličů opozice. Na postup do druhého kola budou patrně Babišovi stačit jeho skalní voliči, dodal. „Ve druhém kole musí Babiš přitáhnout nejen znovu všechny svoje voliče, ale přetáhnout významnou část jiných voličů,“ uvedl Mrklas. Jako příklad zmínil protestní voliče, příznivce odborového předáka Josefa Středuly či kandidáta SPD Jaroslava Bašty. Na voliče vládních stran podle něj bude muset Babiš působit v tom smyslu, aby k volbám nešli.