Podle průzkumu veřejného mínění převažuje názor, že o obsazení nejvyšší ústavní funkce mají rozhodovat sami občané, nikoliv zákonodárci jako je tomu nyní. Paroubek připomněl, že sociální demokracie už měla přímou volbu hlavy státu několikrát v minulosti ve volebním programu. Předpokládá proto, že ke stejnému stanovisku jako on dospěje i nyní celá strana.

Prezident Václav Klaus, který již oznámil, že se bude o prezidentský úřad znovu ucházet, dnes nechtěl komentovat, zda dává přednost přímé volbě nebo hlasování v parlamentu. "Kdybych říkal, že lepší je volba parlamentu, nebo lidmi, tak z toho bude každý dedukovat, že hledám pro sebe něco výhodnějšího," řekl novinářům při své návštěvě Senátu.

Podle Paroubka by debata měla zahrnovat celou českou veřejnost, protože přímá volba nemusí, ale může znamenat změnu prezidentových kompetencí. "Pokud by došlo k posunu v ústavě, pak by mohlo dojít k vytvoření trošku jiného systému než toho kancléřského, který tady máme," uvedl s tím, že i to musí být předmětem debaty, kterou odhadl na půl roku až rok.

Volbu si představuje jako dvoukolovou. "Já bych to přirovnal k tomu systému, který je ve Francii," uvedl šéf nejsilnější opoziční strany. Přímou volbu prezidenta obsahuje koaliční smlouva ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Její zavedení slíbila už v roce 2002 tehdejší vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Za celé volební období se ale politici neshodli na žádném z předložených návrhů. Spory jsou o to, kolik kol by volba měla mít, kolik kandidátů by postupovalo z prvního do druhého kola a kolik hlasů by potřeboval vítěz.

Občanští demokraté stejně jako lidovci ve svých programech před loňskými volbami do sněmovny přímou volbu hlavy státu nezmiňovali. V obou stranách jsou její příznivci i odpůrci. Zelení si přejí, aby prezidenta volili občané. Komunisté přímou volbu prezidenta zásadně neodmítají, chtějí ji ale posoudit v rámci postavení moci výkonné a zákonodárné. Politologové soudí, že se strany rozhodují podle toho, který způsob je pro ně právě výhodnější.