Jak vnímáte navrhované změny, proti kterým se ohradil Český svaz ochránců přírody i ombudsman? Bojíte se, že to přinese nějaké komplikace?
Ministr zemědělství Marek Výborný nás informoval, že bude předkládat návrh novely, kde bude zákonem garantována minimálně půlroční průchodnost obory, kdy určitě bude v této době termín přístupnosti obory v době hlavní turistické sezony od 1. května do 30. září. V dalším půlroce bude moci majitel v souladu s provozním řádem a uvedeným důvodem oboru zavřít. Dostalo se nám ujištění, že novelou není myšleno omezit průchodnost krajiny a tedy i rušení značených turistických tras v oborách a tím ohrožení volného pohybu občanů a rozvoje cestovního ruchu. Cílem KČT je mít v ČR turisticky přístupnou krajinu podobně jako v Rakousku, nikoliv nepřístupnou jako například v Anglii. Průchodnost krajiny má v Česku historickou tradici a klub je této tradice nositelem.

Sběr hub, trhání borůvek nebo rodinné výlety mohou v některých lesích skončit. Ministerstvo zemědělství v novele zákona o myslivosti chce posílit pravomoci vlastníků a umožnit jim regulovat si přístup do obor podle hospodářských potřeb.
Zakážou lidem vstup do lesa? Ochránci i ombudsman se obávají mysliveckého zákona

Jaké jsou obecně vztahy mezi vlastníky lesů a KČT, kteří v lesích pracují například na značení stezek? Jsou nějaké rozdíly mezi vztahy s menšími vlastníky lesů a Lesy ČR?
S velkými vlastníky lesů, jako jsou Lesy ČR nebo církevní lesy, máme vztahy výborné. Obzvlášť s Lesy ČR je naše spolupráce dlouhodobá a velmi plodná. Problémy nám čas od času dělají drobní vlastníci lesů, kteří často bez udání důvodu požadují zrušení turistické trasy, která tudy vede často více než půl století.

Předseda Klubu českých turistů Jiří Homolka.Předseda Klubu českých turistů Jiří Homolka.Zdroj: Se svolením Jiřího Homolky

Jaké proto mají argumenty?
Různé. Někteří rozšiřují své podnikání, jiní tam prostě turistickou trasu nechtějí. Některé argumenty jsou opravdu nepochopitelné, například když nový majitel hotelu si nepřeje historickou trasu, která schází z bočního horského hřebenu a vede kolem jeho hotelu. Někteří majitelé jsou rozumní a navrhnou trasu v jiné části jejich pozemku, často jsme ale nuceni vést trasu neatraktivní cestou anebo se trasa musí úplně zrušit. Těchto případů bohužel přibývá.

Turistické značení v Česku je třeba neustále obnovovat. Děje se tak například i na oblíbené červené turistické trase (na snímku) mezi Prostějovem a Olomoucí vedoucí přes partie Drahanské vrchoviny.
Po červené, modré, zelené nebo po žluté? Turistické značky nám závidí celý svět

Je proti tomu nějaká obrana?
Klubu podle stávající legislativy nezbývá nic jiného než trasu přeložit na méně atraktivní místa. Pracujeme na návrhu zákona o turistickém značení, jehož základ připravil soudce Ústavního soudu České republiky, profesor Fiala a člen klubu, značkař. V tuto chvíli je zákon po připomínkovém řízení ministerstva pro místní rozvoj. Jakmile se nám je podaří vypořádat, pokusíme se zákon předložit. Základním smyslem zákona je, aby turistické značení, které lze považovat za kulturní dědictví našeho národa, bylo veřejným zájmem. Pokud nebude zákon o turistickém značení, kde bude turistické značení veřejným zájmem a jeho rušení či omezení by se řídilo zákonem a nikoliv libovůlí majitele, tak je obrana minimální.