Vojáci mají nárok na výsluhy po 15 letech služby. Podle informace, která mezi vojáky koluje, se však právě od roku 2020 má systém vyplácení výsluh změnit. Podle některé verze se sníží, podle další na ně vojáci budou mít nárok jen pět nebo deset let. 

Šlechtová podle vyjádření pro ČTK podobné zprávy zaznamenala při setkáních s vojáky nebo na sociálních sítích. "Podobné fámy kategoricky odmítám. Chci všechny vojáky ujistit, že nehodlám na současném systému nic měnit," uvedla. Dodala, že "všem, kteří nasazují životy a zdraví" pro bezpečí jiných, výsluha plným právem náleží.

Výsluhy vojákům přiznává zákon o vojácích z povolání. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška by proto jakékoliv změny vyžadovaly změnu zákona. Dodal, že podobný návrh nebyl navržen a ani se nechystá. S podobnou změnou zákona nepočítá ani legislativní plán vlády, potvrdila ČTK Vanesa Šandová z tiskového oddělení úřadu vlády.

"Šíření podobných dezinformací ohrožuje personální stabilitu ozbrojených sil i bezpečnostních sborů. Ti, kteří se na tom podílejí, si zahrávají s obranyschopností naší země," dodala Šlechtová.

Na výsluhový příspěvek má nárok voják po 15 letech služby, dostává pak procenta z průměrného měsíčního hrubého platu. Po 15 letech je výsluha pět procent a podle odsloužených let může dosáhnout až maximálně 55 procent. Ve zvláštních případech, třeba u letců nebo vojáků sloužících v zahraniční operaci, může dosáhnout až 60 procent platu.

Výsluhu mohou vojáci v záloze dostávat až do doby, než dosáhnou důchodového věku. Pokud je výsluha poté vyšší než starobní či invalidní důchod, dostane voják k důchodu i rozdíl mezi oběma částkami. Průměrná výše výsluhy je podle obrany 12 500 korun měsíčně, dostává ji nyní asi 16 tisíc lidí. Výsluha má za cíl kompenzovat vojákům omezení jejich práv a vyšší povinnosti, které během služby mají.

Vojáci v minulosti ostře kritizovali zdanění výsluh, které začalo platit v roce 2011.