Sněmovní Stálá komise pro Ústavu ČR včera posuzovala hned dvě klíčové novely, které mají přenést odpovědnost na občany, totiž obecné referendum a přímou volbu starostů a hejtmanů.

Obě předlohy jsou z dílny Okamurovy SPD a vláda k nim zaujala neutrální stanovisko, byť s principem přímého výběru starostů souhlasí.

NA ÚSTAVU NESAHAT

Ve sněmovně a Senátu ovšem potřebnou ústavní většinu zdaleka nemá. Místopředseda sněmovny a kandidát na šéfa ČSSD Jan Hamáček v rozhovoru pro Deník dokonce uvedl: „Návrhy na přímou volbu starostů jsou podle mého názoru protiústavní. Ústava jasně říká, že u nás klíčovou roli při spravování obcí, měst a krajů hrají zastupitelstva, nikoliv přímo volený diktátor. Šlo by o další krok, který by prakticky rozebral polistopadové uspořádání.“

Naopak okamurovci v důvodové zprávě ke své předloze tvrdí, že „přímá volba starostů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech, jako jsou Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko či Ukrajina“. Opírají se i o studii Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě, podle níž podporuje zavedení přímé volby starostů i hejtmanů přibližně 75 procent dotazovaných zastupitelů.

Starosta Prahy 7 a poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) není principiálně proti myšlence přímé volby, ale je přesvědčen, že bez současné změny kompetencí nelze novelu projednávat. „V hysterické době by se nemělo na ústavu útočit a neuváženě do ní zasahovat, proto jsem spíš pro zachování kontinuity volebních systémů.“

Předseda ústavněprávního sněmovního výboru Marek Benda (ODS), který je také členem stálé ústavní komise, k tématu uvedl: „Je to dlouhodobě diskutovaný problém, který má řadu komplikací a bez znalosti rozdělení kompetencí se nedá rozhodnout jako obecný princip.“

Na to upozorňuje i předseda klubu STAN a bývalý starosta Semil Jan Farský: „Bez úpravy pravomocí starosty, rady a zastupitelstva změna volby nemá smysl, muselo by se kupříkladu jasně vymezit, v jakém případě může být starosta přehlasován. Osobně bych nesahal do toho, co funguje.“

Starostové a nezávislí spolu s TOP 09 přitom za Nečasovy vlády změnu ústavy tímto směrem podporovali. Jejich tehdejší návrh měl umožnit přímou volbu v obcích do 1500 obyvatel a větších v případě, že by v nich z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada.

Naprosto jiný pohled na věc má místopředseda ODS, poslanec a starosta středočeských Líbeznic Martin Kupka. Ten v podnětu SPD vidí „populistický krok vedoucí k oslabení zastupitelské demokracie a ochromení správy měst a obcí“.

Podle něj by diskutovaný prvek demokracii nijak nevylepšil. „Mně jako starostovi kompetence nescházejí, naopak v zastupitelstvu, s nímž se musím domlouvat, hledám oporu a kvalitní oponenturu vlastních plánů,“ řekl Kupka Deníku. Podle jeho zkušeností i starostové, kteří by v přímé volbě nepochybně obstáli, s ní nesouhlasí. 

LEPŠÍ KANDIDÁTI

Šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek míní, že návrh SPD potřebuje drobné úpravy, zato očekává velkou diskusi nad prováděcím zákonem. „Obecně má přímá volba starostů většinovou podporu občanů, funguje i v okolních státech a věříme, že by lidé zvolili lepší starosty a primátory, než je třeba v Praze paní Krnáčová,“ sdělil Deníku Michálek.

Poslanci SPD argumentují hlavně tím, že občané by se díky přímému hlasování víc zapojili do správy obce či kraje. „Odstranily by se rovněž případy, kdy je starostou nebo hejtmanem zvolen někdo, kdo nemá podporu občanů a je na své místo dosazen na základě politické domluvy v zastupitelstvu,“ píše se v důvodové zprávě.