Okresní soud v Břeclavi čeká v říjnu těžké rozhodování. Ve hře bude vlastnictví mikulovského zámku, Kozího hrádku a dalších bývalých majetků Ditrichštejnů v Mikulově. Hlásí se o ně princezna Olga de las Mercedes von Dietrichstein.

„Když se vžiji do její situace, v podstatě to chápu. Kdybych přišel o rodový majetek, asi bych se choval podobně,“ připustil ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín. Právě muzeum zámek patřící do majetku kraje spravuje. A s princeznou Mercedes, která žije hlavně v Argentině, jej i navzdory žalobám pojí přátelské vztahy a spolupráce.

Ta by se nyní měla rozvinout i mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Spory o majetek knížecího rodu, který Československo po druhé světové válce znárodnilo, ovšem nemá dohoda obou zemí o vzájemném uznání suverenity vůbec řešit.

Lichtenštejnové, kteří po sobě na Břeclavsku zanechali řadu architektonických skvostů, sice zatím o žádných majetkových požadavcích nahlas nemluví, ale ani se jich oficiálně nevzdali. „Bude záležet i na tom, jak dopadne proncezna Meredes. To bude určitý precedens,“ uvědomuje si kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Lichtenštejnové i Dietrichštejnové totiž o své majetky v Československu přišli na základě Benešových dekretů. „Osobně mám za to, že přes Benešovy dekrety nejede vlak. Lichtenštejnům nenahrává ani restituční zákon, který stanoví jako podmínku být občanem České republiky, a to kníže jako hlava státu nemůže. Pro Lichtenštejny jsou to obrovské překážky a oni si to uvědomují. Proto si myslím, že o vrácení majetků žádat nebudou,“ má Holásková jasno.

Navíc upozorňuje i na to, že obrovské pozemky pozbyl slavný šlechtický rod už při pozemkové reformě za první republiky. „Museli by žádat o všechno, aby to mělo nějaký smysl. Kdyby získali zpátky jen nemovité památky, k čemu jim to bude? Potřebovali by i lesy a pozemky,“ přemýšela kastelánka nahlas.

Lichtenštejnům ale může jít o princip. Podle dekretů jim byl totiž veškerý majetek zkonfiskován jako německý, což dodnes odmítají. „Záminkou se stalo údajné přihlášení se Františka Josefa II. za Němce při sčítání lidu v roce 1930. Současný kníže Hans Adam II. ale tvrdí, že na kopii dokumentu, který viděl, není písmo ani podpis jeho dědečka,“ řekl Pavel Juřík, který se zabývá historií šlechtických rodů.

„Uvidíme, jak se situace vyvine. Nepočítáme s tím, že by zámek přešel z majetku státu zpátky k Lichtenštejnům. Loni tady byl princ Alois s rodinou a nepadlo ani slovo o tom, že by o něco takového usilovali,“ připomněla valtická starostka Terezie Lvová.

Podle ní je ze všeho nejdůležitější, že zámek z Valtic nikdo neodstěhuje. „Z hlediska oprav je to bezedná studna. Myslím si, že i Lichtenštejnové by s tím měli problémy. Pokud by rozhodly vyšší instituce, že jim stát zámek vrátí, určitě bychom se s tím smířili. Byť by se zřejmě našla skupina lidí, kterým by to vadilo,“ tuší Lvová.