Přírodovědecké univerzitní pracoviště vzdělává na pět tisíc studentů, z nich třetinu doktorandů. O jeho kvalitě vypovídá i množství článků zveřejněných v prestižních časopisech. Loni jich bylo 720. Jak uvedl na včerejším setkání 
s novináři proděkan Jan Kotek, fakulta hospodaří s ročním rozpočtem kolem jedné miliardy korun: „Polovinu získáváme z grantů, stát posílá 320 milionů na výuku a 240 milionů na výzkum."

Jen pro představu, tým docenta Vojtěcha Ettlera, který se zabývá environmentální geochemií, působí například 
v Jižní Americe či Africe, kde zkoumá možné znečištění půdy těžební činností. To je ideální prevence proti ekologickým haváriím a metoda optimalizace skládek. Pro práci 
v terénu si staví vlastní, velmi přesné přístroje. „Ramanovské mikrospektrometry lze využít i v astrobiologii a předpokládáme jejich zapojení do expedice na Mars, která se původně měla uskutečnit v roce 2018," odhalil dosah své výzkumné práce Vojtěch Ettler.

Právě tyto nesporné úspěchy nejstarší české univerzity jejího rektora Tomáše Zimu vlastně rozčilují. „V Praze se uskutečňuje 75 procent veškerého výzkumu a studuje zde 65 až 70 procent mimopražských posluchačů, ale na evropské peníze nedosáhne, protože je bohatá. Při jednáních s Bruselem se promeškal rok a půl, kdy byly vyjednávací podmínky příznivější," konstatoval. Podle něj je žádoucí, aby se struktura bruselské pomoci pro roky 2014– 2020 změnila a obsáhla i pražské vysoké školy a ústavy. Pokud se to politické reprezentaci nepovede změnit, měl by stát přidat ze svého rozpočtu 
k současným 50 procentům dalších 35. „Jde o osm miliard korun, to je 16 kilometrů nových dálničních úseků. Přitom v případě univerzit mluvíme o špičkové vědě. Jestli se to nepodaří, zhorší se konkurenceschopnost českého výzkumu," prohlásil rektor UK.