Václav Burda přišel před dvěma měsíci o část levé nohy, veškeré náklady spojené s léčbou si od té doby hradí z vlastní kapsy. Měsíčně ho léčba stojí zhruba osm až deset tisíc korun. Šance, že se nějakého odškodnění dočká, je podle něho minimální.

Kouknu nahoru a vidím, jak na mě padá zeď

Na chvíli, kdy se na něho panel s kusy zdiva zřítil, nikdy nezapomene. „Odcházel jsem z haly a šel uličkou mezi stěnou a přistaveným kamionem. Ještě jsem mávnul klukovi stojícímu na korbě náklaďáku a najednou se ozval zvuk, jako kdyby začaly padat kroupy. Kouknul jsem nahoru a už jsem viděl, jak na mě zeď letí,“ popisuje okamžik, který navždy změnil jeho život. Instinktivně ještě stačil uskočit asi o dva kroky zpátky a to mu zachránilo život. Druhý muž stojící na korbě kamionu pod troskami zemřel.

ČTĚTE VÍCE: Část domu v Březíně zavalila dva muže, jeden zemřel

„Doktoři říkají, že s tím budu marodit nejméně rok. Měsíčně mě to stojí zhruba od osmi do deseti tisíc korun a od nikoho jsem ještě neviděl ani korunu. Dokonce ani peníze ze sociálky mi ještě nepřišly, slyšel jsem, že někdo je dostává až s dvouměsíčním zpožděním. Sice mám úrazovou pojistku, ale peníze neuvidím dříve, než bude moje léčba definitivně ukončena,“ říká trpce muž. Jen za obvazy přitom platí asi tři tisíce korun měsíčně, donedávna si třikrát týdně financoval i dopravu na převazy do čtyřicet kilometrů vzdálené plzeňské nemocnice. S nabídkou odškodnění se nijak nehrne ani majitel objektu, ve kterém k tragédii došlo, Antonín Postřihač.

Majitel haly ani nezavolal

„Za celou tu dobu ani nezavolal, přitom vím, že od té doby několikrát v Březíně byl,“ odpovídá Burda na otázku, zda se s ním majitel haly pokusil nějak vyrovnat.

S námi se Postřihač o celé věci nechtěl bavit bez přítomnosti svého právníka. Když jsme ho tedy požádali o schůzku ve třech, odmítl i tu. Jeho firma už z areálu v Březíně materiál odstěhovala a podle některých svědků, kteří si nepřáli být jmenováni, pokračuje ve výrobě v Sulkově u Plzně.

ČTĚTE TAKÉ: Firmám hrozí za smrt zaměstnanců pokuty

Burda přiznává, že život pro něho v současné době rozhodně jednoduchý není. „V den, kdy se mi úraz stal, jsem měl na jedenáctou hodinu domluvenou schůzku v plzeňské bance, kde jsem měl získat úvěr. Nakonec jsem byl v Plzni ještě o něco dřív, ovšem záchranářským vrtulníkem,“ říká s hořkým úsměvem.

Plzeňský inspektorát práce teď zahájil s firmou, která ho zaměstnávala, správní řízení, protože je zde podezření, že nebyly dodržené bezpečností předpisy. Podle jeho ředitele Miroslava Duchka hrozí společnosti pokuta ve výši několika set tisíc korun.