Systém sociálních služeb se změnil od letoška. Handicapovaní a senioři dostávají od státu příspěvky na nákup sociálních služeb přímo. Sami se rozhodnou, zda si za ně zaplatí ústav, pečovatelku, stacionář, asistenta či opatrování v rodině. Nečas ČTK ale již dříve řekl, že mnozí lidé příspěvek pochopili jako vítané přilepšení a další sociální dávku. Služby si za něj nepořizují. Podle své závislosti na pomoci lidé dostávají 2000, 4000 a 8000 korun měsíčně. Dětem náleží 3000, 5000 a 9000 korun. V nejvážnějších případech činí příspěvek 11.000 korun.

Podle podkladů k reformě přitom státní rozpočet počítá na letošek na příspěvky na péči s 8,9 miliardy korun. Nečas uvedl, že je ale potřeba zhruba deset miliard. Podle ministra je nutné, aby lidé proto využití peněz doložili. Zvažuje i případné zavedení poukázek, za které by si sociální služby pořídili.

Pokud podle návrhu příjemci způsob využití peněz od státu neuvedou, po předchozím písemném upozornění jim úřady přestanou příspěvek vyplácet. Dokud lidé neoznámí odpovídající způsob použití podpory, nebudou ji dostávat. Poskytování peněz na služby se zastaví i tehdy, pokud se lidé dostanou do nemocnice, vězení či nařízené ústavní léčby, která trvá celý měsíc či déle.

Změnit by se měl i systém dotací. Letos je rozdělovalo ministerstvo práce. Zařízení dostala sedm miliard korun. V příštím roce by stát měl poskytnout peníze krajům, které je přidělí. Přesný postup upraví vláda svým nařízením.

Podle zdravotnických odborů se zdá, že požadované dotace letos dostalo jen 70 procent zařízení. Zbytek má financí nedostatek. Odboráři nesouhlasí s tím, aby stát přesunul dotace na kraje. "Jsme vedeni obavami o ztrátu cíleného využití dotačních prostředků," uvedl předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Odboráři se obávají i toho, že by kraj mohl upřednostnit při přidělování peněz své ústavy a služby a mohla by se zbrzdit přeměna lůžek s akutní péčí na lůžka s péčí sociální a následnou.