Na zvonku totiž může držet prst bezdomovec a žádat o almužnu.

Pro tuto sociální skupinu lidí nastalo nejhorší období v roce. Mrzne a mrznout ještě dlouho bude, na obrubnících chodníků a lavičkách se sedět dlouho nedá. A kolemjdoucí jsou méně štědří, než jindy. Peníze na alkohol a tabák se shánějí jen velice těžko. A tak je jen krůček k tomu požádat o „příspěvek“ některého z občanů přímo u dveří jeho bytu.

„Stalo se to shodou okolností mé kolegyni z městského úřadu. Bezdomovec, kterému po zazvonění otevřela, chtěl peníze na jídlo. Vzpomněla si na má slova a nabídla mu chléb. Ten ale odmítl,“ říká preventistka kriminality Radka Pochobradská. Oddělení, které vede, se práci s bezdomovci věnuje už dlouho ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi. Někteří z klientů si dají říci a přespávají v teple noclehárny. Navíc svolí ke správě svých financí, takže se nemůže stát, že zůstanou bez koruny v kapse.

Druhá skupina bezdomovců si říci nedá a vede dál svůj život ze dne na den. U většiny stojí na prvním místě alkohol, který je největší nákladovou položkou. V uplynulém týdnu mohli lidé několikrát vidět bezvládnou postavu ležící ve sněhu. „Čtyřikrát po sobě šlo o jednoho člověka, kterého sanita převážela do nemocnice a potom putoval na záchytku. Kromě těžké opilosti mu nic nebylo,“ zdůrazňuje Pochobradská. Jde o zbytečné zneužívání vozů zdravotníků, ale nikdo si nedovolí opilce nechat na mraze svému osudu.