"Za čtyři roky jsme dostali tři granty, Maďarsko 12, Rakousko 26," uvedl s tím, že se nelze vymlouvat na totalitu.

V Česku jsou podle Haňky pracoviště, kde je úroveň výzkumu slušná. K takovým institucím počítá Fyzikální ústav Akademie věd, České vysoké učení technické, Vysokou školu chemicko-technologickou a jednu či dvě fakulty Univerzity Karlovy. Přesto prý celkové výsledky české vědy dobré nejsou.

Nejsilnější zahraniční spolupráce je podle Haňky v počítačových technologiích, kybernetice či robotice, tedy v oborech, které jsou navázány na nejvíce průmyslových odvětví. Jako příklad v zahraničí úspěšných českých vědců uvedl vedoucího Katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT Vladimíra Maříka a specialistu na měřicí techniku z téže fakulty - profesora Pavla Ripku.

Mařík stál například u zrodu výzkumných projektů financovaných americkou Agenturou pro protiraketovou obranu, která do České republiky přišla v souvislosti s uvažovanou stavbou amerického protiraketového radaru v Brdech. ČVUT má podle Maříka v Americe patent na systém pro řízení bezpilotních letadel. Vědci z Katedry kybernetiky dělají podle Maříka špičkový výzkum, který v Česku nikdo nezaplatí, ale peníze jsou v USA.

Ripkův tým dostal loni cenu Grantové agentury ČR. Vyvinul a vyzkoušel nový typ bezcívkového tenkovrstvého flugsgate senzoru. Tyto senzory se používají pro přesná měření magnetického pole, například v kosmickém výzkumu, v navigaci nebo ve vojenství.

Konference o inovacích

Haňka se účastnil dvoudenní česko-americké konference o inovacích, která včera začal v Praze. Objem česko-americké spolupráce stále roste. Svědčí o tom narůstající počet společných grantů a projektů. Američtí partneři využívají toho, že česká věda ve vybraných oborech dosahuje excelentní úrovně a má co nabídnout i zemi, která je v inovacích světovým lídrem. Dokládá to také rostoucí přítomnost českých start-upových firem v inkubátorech v Silicon Valley či jinde v USA.