Ve druhém čtení mohou poslanci podávat pozměňovací návrhy k předlohám. Do rozhodnutí o nich často nelze přesně zjistit, jaké budou mít dopady.

Zatímco mezi úvodním projednáním návrhu zákona a druhým čtením je až dvouměsíční lhůta, mezi druhým čtením a závěrečným hlasováním jde o nejméně tři dny, které lze zkrátit i na dva. Pozměňovací návrhy proto není možné kvalitně posoudit, některé mohou být podle Němcové sepsány a prosazovány různými lobbisty. Prodloužením lhůty by bylo podle ní možné takovým situacím zabránit.

Změnou jednacího řádu se zabývá zvláštní podvýbor, který Němcová vede. Konkrétní návrh by měl být hotový přes léto, na podzim by měli jeho členové o jednotlivých úpravách hlasovat.

Podle Němcové je například otázkou, zda se s prodloužením lhůty mezi druhým a třetím čtením zkrátí doba mezi prvním a druhým čtením, nebo ne. Pokud by se nezkrátila, vláda prý poukazuje na to, že se prodlouží legislativní proces. Jednota mezi poslanci podvýboru nepanuje podle Němcové ani nad návrhem, který by omezoval možnost poslanců podávat samostatně pozměňovací návrhy.

Zatím chaos

Poměrně zásadním tématem je pro šéfku sněmovny zavedení řádu do schůzí, ač je prý proti tomu poměrně odpor. Jde o to, že ačkoli organizační výbor sněmovny určí, kdy se který návrh bude projednávat, každý poslanec může každý den na začátku zasedání navrhovat v programu změny. "Dosud je praxe naprosto šílená, je to česká švejkovská škola," řekla Němcová, podle níž v jiných parlamentech něco takového neexistuje.

Navržený program schůze se třeba i naprosto změní, což může působit potíže ministrům i zpravodajům zákonů. Počítají s tím, že jejich návrh přijde na program v určitou dobu, ovšem kvůli změnám se tak nestane. A v době, kdy předloha přijde na řadu, mohou třeba být na zahraniční cestě. Sněmovna má být podle Němcové otevřeným debatním fórem, v organizaci by měl ale panovat téměř vojenský řád.