Teď se dozvídají, že je nejspíš někdo už dřív tahal za nos a spoustu věcí „tutlal“.

Když smícháte dohromady slova jako „jedy“, „anonymy“, „trestní oznámení“ a podíváte se na rozzlobené Severočechy, je jasné, že tahle aféra je třaskavá.

„Stydíme se za politiky Ústeckého kraje“, „Chceme čisté ovzduší“, „Stop jedům“ hlásají transparenty protestujících davů v severních Čechách.

V sobotu vyšly stovky lidí do ulic v Litoměřicích – tak velkou demonstraci tu nepamatují. O den dříve se protestovalo v Teplicích. Bouří se proti dovozu, skladování a spalování kyselých dehtů z ostravských lagun v Ústeckém kraji.

Tady, v oblasti přezdívané Zahrada Čech. Obyvatelé severozápadu Čech jsou na čistotu ovzduší obzvlášť hákliví – pamatují žlutozelené mlhy, které udělaly v 80. letech z Podkrušnohoří nejznečištěnější část Československa.

Podpisů na peticích proti kalům z Ostravska jsou už tisíce. V Litvínově, Litoměřicích a Lovosicích zasedala mimořádná zastupitelstva.

Padlo už několik trestních oznámení, organizátorům demonstrací a novinářům vyhrožují anonymy.

Když koncem září začaly na skládku litvínovského Celia najíždět první vlaky (vždy jeden vlak s 66 kontejnery kalů z Ostravy denně), byli všichni v kraji zaskočeni.

Vyšlo najevo, že jde o likvidaci starých ekologických zátěží státního podniku Diamo, za niž stát platí miliardy sdružení Čistá Ostrava.

Na 110 tisíc tun kalů z ostravských lagun přeměněných přidáním vápna na palivo, nazvané Geobal 4, se má vozit do konce roku. Materiál tu během následujících šesti let bude uložen a postupně spalován v cementárně Lafarge v Čížkovicích u Lovosic.

Spalování kalů mělo začít už 6. listopadu, ale kvůli odporu lidí ho firma zatím odložila.

Proč a kdo to povolil? „Kraj vzhledem k současné legislativě neměl možnost skladování a spalování kalů na svém území zamezit,“ krčí rameny hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD). Její náměstek Arno Fišera svaluje vinu jinam.

„My jsme nic nepovolovali a o ničem nerozhodovali. Za vše může vláda a ministerstvo životního prostředí, které o tom rozhodlo už v roce 2008,“ uvedl.

Jenže znáte to rčení o přehazování horké brambory…

Ministerstvo dává od problému ruce pryč. „Vydávání povolení jsou plně v kompetenci příslušných krajských úřadů,“ řekla jeho mluvčí.

Pochybností je spousta: třeba nestandardní způsob a rychlost, se kterou odbor životního prostředí ústeckého krajského úřadu dovoz kalů do kraje povolil.

Schvalování proběhlo ve zkráceném termínu a s omezeným počtem účastníků. Úřad ho řešil v režimu „nepodstatná změna integrovaného povolení“, které pro skladování kalů na skládce litvínovského Celia vydal 26. září. Účastníky řízení byly Ústecký kraj spolu s litvínovským Unipetrolem RPA a městem Litvínov.

Ani jeden z účastníků se proti změně neodvolal a vzdali se i 15denní lhůty, v níž to mohli učinit dodatečně.

A pozor – rada Ústeckého kraje vyjádřila svůj souhlas se změnou už 24. srpna. Na otázku Deníku, jak hlasovali, jednotliví radní většinou neodpověděli, nebo si nepamatovali.

Pochybnosti o správnosti povolovacího procesu vedly právničky Liběnu Dobrovolnou a Ilonu Tajchnerovou k podání trestního oznámení.

Tajnosti o Geobalu 4

Z výrobku Geobal 4, jak ho distribuuje vůdčí společnost sdružení Čistá Ostrava, Geosan Group, se během schvalovacího procesu nicméně stal nebezpečný odpad. „To nám umožňuje aspoň pravidelné kontroly vzorků,“ řekla ředitelka České inspekce životního prostředí Jana Moravcová.

Odpady z někdejší chemičky Ostramo obsahují kyselé dehty a toxické těžké kovy. Přesné složení Geobalu 4 ale Ústecký kraj i firmy Celio a Lafarge odmítaly zveřejnit.

Před chystanými demonstracemi obesílala šéfka odboru životního prostředí krajského úřadu Veronika Vítková starosty v okolí cementárny, v nichž je nepřímo vyzývala, aby se vzdali jakýchkoli deklarací směrem ke krajskému úřadu na veřejnosti.

Firmy vs. zdraví

Cementárna teď chystá veřejnou zkoušku – ukázat, že spalování kalů je nezávadné.

Nebezpečný odpad likviduje od roku 2007 a za tu dobu využila už desetitisíce tun starých odpadních kalů a problematických starých zátěží, například z kalů v Kolíně a Pardubicích. Veřejnost však o tom nebyla dosud vůbec informována. Teprve s kauzou ostravských kalů vyšlo najevo, že na konec března povolil úřad cementárně provést zkoušku spalování nebezpečného odpadu i ze zahraničí, konkrétně německé Leuny.

„Firmy to dělají za peníze. Ale nežijí tu. Zisky všechny jdou pryč a zatížené prostředí zůstane nám,“ stěžoval si jeden z účastníků demonstrace.