Deník s ní poprvé vedl rozhovor loni na jaře, relativně krátce po začátku pandemie. Po roce se reportér na místo vrátil. Podle paní Věry je nyní situace horší. „Kde jsou ty časy, kdy mi zákazníci v první vlně covidu nabízeli za služby maso či bedny jablek.Teď neberu ani stravenky, protože nevím, kde bych je udala, když je vše zavřeno,“ dodává žena, která krátce před příjezdem reportéra vyprovodila ze dveří jednoho strávníka. 

„Ten ke mě jezdil často, ale má málo peněz, bydlí sám a tak si z mého malého bordýlku teď udělal vývařovnu. Ale každý peníz se hodí. Těch, co jim místo sexu vařím, je nyní pár. A pro pár kunčaftů také za peníze peru. Sex teď nikdo nechce.“

Paní Věra první vlnou covidu prošla relativně bez úhony. Dokonce, v době zavřených vykřičených domů, ji zákazníci přibyli. Ti jezdili i v době rozvolnění. Pak však přišel útrum. „Dřív sem jezdilo až pět chlapů denně. Teď jsem ráda, když někdo vůbec přijde,“ dodává žena, která kromě peněz přišla se zákazníky i o různé benefity. A to ne jenom v podobě masa či jablek.: „Teď jsem měla problém s odpady, ale instalatér, který ke mně dříve docela často jezdil, se mi už dlouho neozval.“

Sex po telefonu ji nebaví

Podle paní Věry stojí za úbytkem zákazníků v hanbatém byznysu nejen strach z nemoci, ale i home office. „Manželky si teď, když jsou doma, své manžílky víc hlídají. A tak mi muži alespoň za jejich zády, většinou ze záchodu, volají, že už se asi z ženy scvoknou. Ale sex po telefonu mě nebaví,“ říká žena, která i přes úbytek klientů neztrácí smysl pro humor a sama říká, že i ona je vlastně v první linii. „Vždyť ke mně jezdí i záchranáři. A nedávno tu byl i jeden funebrák, který se u mě stavil cestou z Moravy na jih Čech, kam jel pro mrtvolu. A přes noc tu nechal i pohřební auto. Tak snad mi opravdu nekecal a jel teprve pro tu mrtvolu,“ říká paní Věra.

Aktuálně ji o výdělek připravuje i nařízení, kdy se lidé z jiných okresů nesmějí navštěvovat: „Občas se mi stane, že se najde nějaký partizán, který, aby si užil, zfalšuje povolení, ale spíš teď trošku funguju i jako zájezdní hanbinec, kam si chlap odskočí, když naším okresem jen projíždí.“

A jaké mají nyní u paní Věry muži největší požadavky? Kromě slevy za službu požadují i negativní osvědčení o covidu. „Dřív se často ptali, zda nemám kapavku, syfilis či AIDS. Ale to je teď nezajímá. Teď je zajímá, zda mám negativní test. A někteří chtějí vidět i potvrzení,“ říká žena a dodává, že v současné době rouškové si připadá trošku diskriminována: „Muži po mě chtějí hlavně uspokojení pusou. A při tom se opravdu rouška nosit nedá. Ale chlapi ji nesundají ani při tom. To mi přijde velmi diskriminační.“