„Jen se teď trošku víc nadřu. Ze svých sedmi stovek, které mám nastavené již dlouho, ale neslevím,“ řekla Věra reportérovi Deníku ve své „pracovně“ nedaleko Hradce Králové.

I v nejstarším řemesle panuje po dvou pandemických letech silné konkurenční prostředí. Držet původní ceny je podle paní Věry spíše výjimka. „Ale díky tomu se teď ke mě stahují i zákazníci od prostitutek, které zdražily i o sto procent,“ popisuje Věra. Na své klientele pozoruje nejen frustraci z vlny zdražování, ale i postcovidové syndromy.

Co však nezmizelo, jsou prosby na sex za naturálie, za stravenky i žádosti o sex se slevou. „Občas mi někdo ještě nabídne za služby maso či stravenky. Ale já bych teď spíš uvítala, kdyby mi nabídl uhlí. To by se mi teď hodilo nejvíc,“ říká s úsměvem žena, která po pandemii zrušila služby v noci. „Raději si své odpracuji přes den a v noci se vyspím, říká Věra.

Perverzní choutky 

O provozování jejího řemesla je podle ní zájem. V poslední době se opakovaně setkala s tím, že jí klienti nabízeli své manželky, milenky či známé na „zaučení“. „Ale to odmítám, přece si nenasadím kukačku do vlastního hnízda,“ směje se Věra.

Po pandemii pozoruje, že se mnoho mužů zhlédlo v pornu a nacházejí v sobě perverzní choutky. „U některých jsem dlouho netušila, že jsou submisivní či mají zálibu v nošení ženských šatů. Přijel mi sem nedávno můj stálý klient a s sebou si přivezl i silonky. Ty mu však byly malé, tak jsem mu musela dát své a ještě je předtím na stroji upravit tak, aby mu sedly,“ dodala žena, která se ještě nevzdala myšlenky, že na stará kolena vydá knižně „Deník prostitutky“.

V době, kdy se život po covidu vrací do normálu, ale na to zatím podle svých slov nemá čas.