Klimatických aktivistů přibývá. Jejich akce budou agresivnější, odhadují experti

Aktivisté zdůrazňují, že problém klimatu politici přehlíží. „Nejbohatším národům se nepodařilo snížit emise skleníkových plynů a nejprivilegovanější jedno procento nadále žije v přebytku, zatímco ti nejzranitelnější zůstávají v první linii krize, kterou nezavinili,“ zdůvodnilo protesty hnutí Fridays for Future. 

Proslavila jej švédská aktivistka Greta Thunbergová. Působit začalo v roce 2018, o rok později už se stávek účastnilo přes sedm milionů lidí po celém světě. S covidovou pandemií se komunita přesunula do online prostoru, ale nyní se k aktivitám vrací v plné síle a počty příznivců překračují 14 milionů.

Víte, že? ANKETA: Aktivisté blokující silnice mají být trestně stíháni, říká každý druhý Zjistěte více o Deníku

Jde přitom jen o jedno z mnoha hnutí, která teď nabírají příznivce jako sněhová koule. A klima jim dává za pravdu. Po celém světě padají teplotní rekordy, jih Evropy sužovaly mohutné požáry, na jiných kontinentech se bojovalo s tisíciletou vodou. Očekává se, že zimu ovlivní jev El Niño.

Extrémní projevy klimatu jsou spouštěčem stále extrémnějších akcí aktivistů. Odborníci upozorňují, že v hnutích se vytvářejí silnější radikální křídla, která se dostávají do konfliktů s mírnější členskou základnou.

„Konflikty uvnitř hnutí zasévají semena nesouhlasu a vznikají skupiny, které používají více konfrontačních taktik. S tím, jak se klimatické šoky stávají závažnějšími a častějšími, roste i radikální křídlo klimatického hnutí,“ upozornila ředitelka Centra pro životní prostředí, komunitu a spravedlnost na American University ve Washingtonu Dana R. Fisherová.

Aktivisté blokují dopravu, házejí jídlo po uměleckých dílech a narušují různé události. Podle Fisherové se dá očekávat, že podobných akcí neubude. Naopak. Zejména proto, že protestující mají pocit, že se politici problému nevěnují. „Svět se připravuje na další kolo jednání o klimatu v Dubaji, kterému předsedá bývalý manažer v oblasti fosilních paliv,“ zmínila Fisherová s odkazem na prosincovou mezinárodní konferenci OSN. 

Do stanu na strom

Ekologický aktivismus má hluboké kořeny, které podle odborníků začaly růst už v 19. století. Výrazně do společenského a politického dění ale zasáhla až takzvaná druhá vlna environmentalismu na počátku 70. let 20. století. V té době byla na vzestupu hnutí jako Friends of the Earth nebo Greenpeace. Masivní protesty, včetně střetů s policií, se ale objevily většinou později, až v 90. letech.

Mezi roky 1994 až 1999 se například ve Velké Británii, v hrabství Berkshire, konaly protesty proti takzvanému Newbury Bypassu, silničnímu obchvatu. Tomu musely ustoupit vzrostlé buky, duby či jasany, a několik staveb, včetně školních zařízení pro handicapované děti. Demonstranti tehdy využili taktiku zvanou „hlídání stromů“.

Na stromech, které měly jít k zemi, si postavili provizorní přístřešky. Jiní hloubili tunely, aby zabránili průjezdu těžební techniky. Obchvat vznikl, otevřel v roce 1998. Protesty ale konečnému účtu za stavbu zasadily těžké rány.

„To, co mělo být jednoduchá inženýrská práce na několik měsíců, nakonec stálo 74 milionů liber za stavbu, pět milionů liber za policii a pětadvacet milionů liber za osm stovek příslušníků ostrahy, k odrazení tisíců lidí, kteří na místě tábořili. Zatčeno bylo 780 demonstrantů,“  uvedl list The Guardian.

Barva na symbolu Berlína. Klimatičtí aktivisté poničili Braniborskou bránu

Výrazným milníkem se pro protesty stal prosinec 2009. U příležitosti klimatického summitu OSN v dánské Kodani vyšlo do ulic podle tehdejších odhadů čtyřicet až sto tisíc lidí. Protest tehdy zahájil ředitel organizace Friends of the Earth International Nnimmo Bassey. „Tančeme, zpívejme a buďme šťastní, protože moc je ve vašich rukou,“ vzkázal protestujícím. Téměř tisícovka ale dotančila na policejní služebny poté, co na dohlížející policii házela cihly či kameny. V průvodu, který chtěl upozornit na souvislost mezi lidskými aktivitami a globálním oteplováním, pochodovali demonstranti v kostýmech medvědů, tučňáků nebo krav. 

Klima nebo život

Tehdejší škody jsou ale ve srovnání s těmi dnešními menší. Účty za jednotlivé akce současných aktivistů se pohybují ve vyšších statisících korun. V červnu vatikánský soud uložil uhradit škodu ve výši 28 tisíc euro (700 tisíc korun) dvěma aktivistům z hnutí Last generation/Poslední generace za přilepení se k soše Láokoón a jeho synové. Podobná akce, přilepení se k Sixtinské Madoně Raffaela Santiho v drážďanském Zwingeru, za sebou nechalo stopu v hodnotě deset tisíc eur (250 tisíc korun).

Čištění Braniborské brány v Berlíně po posprejování aktivisty stejného hnutí vyjde podle odhadů na téměř milion korun.

Mnohem vyšší cenu ale mají lidské životy, které aktivisté svým jednáním ohrožují, když blokují cesty například sanitkám nebo rodičům spěchajícím s dětmi do nemocnice. Videa střetů těchto dvou stran kolují internetem.

Aktivisté varují před transportem zvířat. V tramvajích jezdili s maskami prasat

Někteří odborníci ale v radikálních projevech vidí i pozitiva. „Cílem občanské neposlušnosti je probudit šokujícími akcemi veřejnost, která je až příliš často apatická, dřímající v každodenním životě. Pokud skutečně tyto činy pomohou trvale přeladit veřejné debaty na tak závažné výzvy, jako je změna klimatu, pak by občanská neposlušnost tohoto druhu měla být podporována těmi, kterým záleží na životním prostředí a naší budoucnosti na této planetě,“ domnívá se politický ekonom, pedagog pařížské Science Po a ekonom Evropské komise Alessio Terzi.