Brněnský Deník Rovnost o případu, kdy majitel bytů v Bratislavské a Merhautově ulici Petr Kolařík odpojil elektřinu a vodu několika nájemníkům, informoval minulý týden. Redakci se pak ozvali další lidé se stejnou zkušeností. Dokonce i z městské části Žabovřesky.

„To samé nám udělal už v dubnu. Od té doby nám neteče voda. I se syny jsem musela odejít do azylového domu. Hrozilo totiž, že mi je kvůli nevyhovujícím životním podmínkám vezmou,“ prohlásila Petra Holleyová. Dřív bydlela ve Zborovské ulici. Obrátila se na žabovřeského starostu i ombudsmana, ale neúspěšně.

Podobně u veřejného ochránce práv Otakara Motejla neuspěli ani lidé z Bratislavské. „Obrátili jsme se na něj proto, že kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám jsme dostali střevní potíže. Odkázali nás na krajskou hygienu,“ řekla jedna z obyvatelek bytů.

Ani tam nepochodili. „Nikdo z nich neměl zprávu od lékaře. Jen on by nám mohl dát podnět k zahájení řízení,“ řekl ředitel krajské hygienické stanice Jan Mareček.

Ze hry venku jsou také radnice příslušných městských částí. „Pokud by byl pan Kolařík slušný člověk, tak se s námi dohodne, že po dobu rekonstrukce rozvodů nájemníky ubytujeme v našich bytech. kapacitu na to máme,“ vzkázal starosta Žabovřesk Aleš Kvapil.

Azylový dům, chata na Brněnské přehradě, rodina a známí. Takové jsou nové adresy lidí bydlící v bytech, kde se po otočení kohoutku a vypínače nic nestane. Někteří boj s majitelem Petrem Kolaříkem, který je prý chce tímto způsobem dostat z bytů, pomalu vzdávají.

Nejhorší situaci zažívají nájemníci ze tří bytů ve Zborovské ulici v brněnských Žabovřeskách. Tam jsou bez proudu a vody už od dubna. „Je to hrozné. Musela jsem nakonec v červenci odejít do jednoho azylového domu pro matky s dětmi. Hrozilo, že by mi oba syny kvůli špatným životním podmínkám vzali,“ říká Petra Holleyová.

Přechodné bydliště rodině komplikuje život. „Mladší syn se tam kazí, starší se za pobyt v zařízení pro matky v nouzi stydí. Navíc jsou vycházky jen do sedmi hodin, což komplikuje setkávání dětí s otcem. Muži do zařízení samozřejmě nesmí,“ dodala Holleyová, která už podala na městské části Žabovřesky žádost o obecní byt.

Mladá žena bydlící s dítětem jen několik týdnů starým v Bratislavské ulici zvolila jako dočasný azyl chatu na Brněnské přehradě. O vrácení do svého starého bytu neuvažuje.

„Podávali jsme stížnosti, ale na takové lidi není metr. Dodělávám dům, takže můžeme jít tam, ale co budou dělat ostatní, netuším. Psychickým tlakem nutí i ostatní opustit byty. Starší lidé musí přespávat u příbuzných,“ řekl přítel ženy, která si nepřála zveřejnit své jméno. Redakce jej však zná.

Dochází přes den

K dceři musela odejít i šestasedmdesátiletá Marta Řezníčková, která u sebe měla i svou vnučku. „Už několik týdnů chodím na noc k dceři. Do bytu, ve kterém jsem už třiatřicet let, jen chodím kontrolovat květiny. Vypadá to tam hrozně, všechny pomalu umírají,“ povzdechla si Řezníčková a při vzpomínce na uschlé květiny, o které se léta starala, jí vyhrkly slzy do očí.

Nájemnice, která v bytě zůstala, si stěžuje na střevní potíže. „Už několik dní všichni zvracíme a máme průjem. Určitě za to může vypnutá voda. Vždyť ani záchod nejde pořádně spláchnout,“ stěžovala si žena z Bratislavské. Ani ona si nepřeje zveřejnit jméno.

O svém příběhu řekla veřejnému ochránci práv Otakaru Motejlovi. Ani on však nemá pravomoci do sporu s majitelem zasáhnout. „Byla u nás začátkem srpna. Tato záležitost však zatím není v působnosti ombudsmana, takže jsme jí doporučili, co má dělat. Měla by podat občanskoprávní žalobu k soudu a obrátit se na krajskou hygienickou stanici a stavební úřad. Teprve pokud by tyto úřady nekonaly, mohla by podat podnět k nám,“ vysvětlila postup mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. Majitel Petr Kolařík už s Deníkem nechce mluvit.