Autoři průzkumu se však 
v první řadě zaměřili na rozdíly ve způsobu života ve městě a na vesnici. „O životě na vsi a ve městě koluje řada mýtů, ale ukazuje se, že mnoho z nich existuje jen v našich hlavách. Není například pravda, že autem jezdí zejména lidé z větších sídelních celků," uvedla výkonná ředitelka Poštovní spořitelny Vlasta Dolanská. Výsledky podle ní ukázaly, že téměř třetina lidí na vesnici 
a v menších městech používá auto denně, zatímco v Praze je to asi sedmnáct procent.

Za další mýtus označili tvrzení, že lidé na vesnici nemají kde nakupovat. Hypermarket dostupný do čtvrt hodiny 
z nich má k dispozici 36 procent, do půl hodiny jsou to pak čtyři pětiny domácností na vesnici.

Bankovní služby

Rozdíl naopak zůstává 
v přístupu k bankovním službám. „Pro peníze na poštu chodí každý třetí obyvatel vesnice a téměř čtvrtina lidí ve velkých městech. Většina občanů si je však vybírá z bankomatu. V Praze dosahuje tento podíl 97 procent, na vesnici asi 80 procent," řekl člen představenstva ČSOB Petr Hutla.

Průzkum dále ukázal, že ve větších městech lidé utratí za měsíc v průměru 15 až 20 tisíc korun. O něco méně činí výdaje domácností v obcích 
a malých městech, kde jde 
o deset až patnáct tisíc korun. Naopak pokud jde o úspory, domácnosti nejčastěji uspoří částku od 2000 do 5000 korun.
Šetření mezi tisícovkou dotazovaných odhalilo také rozdíly ve spokojenosti s dostupností základní školy. V tomto ohledu jsou nejspokojenější obyvatelé menších měst (71 procent). Lidé z vesnic udávají spokojenost 55 procent.