V porovnání s předchozím průzkumem z loňského května se pořadí důležitosti jednotlivých typů voleb významně nezměnilo, pouze ze třetí na čtvrtou příčku klesly prezidentské volby, které předstihlo vybírání krajských zastupitelů.

Dotázaní hodnotili důležitost šesti voleb bodovou stupnicí od jedné do pěti, přičemž jedna znamená malá a pět velká důležitost. Volby do obecních zastupitelstev získaly čtyři nebo pět bodů od 63 procent dotázaných, zatímco volby do Evropského parlamentu jen od 27 procent.

Komunální volby tak obdržely v průměru 3,74 bodu (loni v květnu 3,86 bodu), druhé zůstaly sněmovní volby se 3,69 bodu (v květnu 3,67 bodu). Na třetí místo se vrátily krajské volby s 3,53 bodu (v květnu 3,56 bodu), prezidentské klesly z 3,64 na 3,5 bodu.

Sestupný trend

Spolu s evropskými volbami jsou pro občany druhořadé volby senátní, přestože se ve vnímání důležitosti vrátily na hodnoty ze září roku 2012. Senátní volby nyní získaly 2,91 bodu, loni v květnu měly 2,76 bodu. Na této úrovni se nyní ocitly evropské volby s 2,75 bodu. Přestože se jejich důležitost v porovnání s loňským květnovým průzkumem mírně zvýšila, sestupný trend trvá od předchozích evropských voleb v roce 2009.

Vnímání důležitosti těchto dvou typů voleb odpovídala i nízká volební účast. K prvnímu kolu minulých senátních voleb v předloňském roce přišlo 35 procent voličů, na finále dorazilo jen 18 procent voličů. Minulých evropských voleb se pak zúčastnilo 28 procent voličů. Nejvyšší účast kolem 60 procent byla naopak u loňských prvních prezidentských voleb i předčasných sněmovních voleb.

Vývoj důležitosti voleb podle průzkumů STEM od února 2009 (uvedeny průměrné hodnoty na bodovací škále):

volby  2/2009  2/2010  6/2011  9/2012  5/2013  2/2014
komunální 3,83 3,82 3,8 3,78 3,86 3,74
sněmovní 3,75 3,64 3,69 3,66 3,67 3,69
krajské 3,66 3,5 3,52 3,63 3,56 3,53
prezidentské 3,58 3,64 3,5
senátní 2,88 2,72 2,78 2,92 2,76 2,91
evropské 3,08 2,88 2,76 2,8 2,69 2,75

Zdroj: STEM