Třetí by zůstali Piráti s 14,5 procenta, kteří se oproti předchozímu měření nijak neposunuli. Za nimi by skončily SPD s devíti procenty, KSČM se 7,5 procenta a ČSSD se sedmi procenty. Hnutí STAN by dostalo 5,5 procenta a TOP 09 pět procent hlasů.

Hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by tak aktuálně překročilo osm politických stran a hnutí. Těsně pod touto hranicí by zůstala KDU-ČSL. Žádná další strana pak nedosahuje ani dvou procent. Statistická chyba podle agentury činí 1,3 až tři procentní body.

ANO zaznamenalo podle Kantar TNS ztrátu už v březnovém průzkum. Oproti dubnu ztratilo 3,5 procentního bodu, od února šest procentních bodů, a dostalo se tak pod svůj výsledek v loňských podzimních voleb. "Je to číslo nejnižší za poslední dva roky," uvedl k výsledku ANO analytik agentury Pavel Ranocha. Podle něj se na něm podepsaly průtahy se sestavováním vlády a ztráta důvěry v Babiše.

Na úkor ANO posilují podle Kantar TNS naopak občanští demokraté. Získali by o 4,5 procentního bodu více než při říjnových sněmovních volbách, podobnou podporu měli naposledy v letech 2011 a 2012, uvedl Ranocha. "Lidé začínají v ODS vidět potenciálně rovnocenného soupeře pro hnutí ANO a vrací se ke straně, kterou volili dříve," řekl Ranocha.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura označil výsledek v Otázkách Václava Moravce za důsledek nynější politiky občanských demokratů. "Sami sebe chápeme jako politickou alternativu hnutí ANO," uvedl. Výsledky průzkumu ale Stanjura nepřeceňuje. Podle něj rozhodnou až volby. Podle místopředsedy ČSSD Martina Netolického musí strana sociálnědemokratické voliče ANO přesvědčit o tom, že toto liberálně-populistické hnutí jejich hodnoty nereprezentuje.

O svých preferencích bylo podle průzkumu, který byl proveden mezi 12. květnem a 1. červnem mezi 906 respondenty, pevně rozhodnuto 46 procent voličů a dalších 30 procent by své rozhodnutí spíše neměnilo. K volbám by šlo 74 procent lidí.

Za poslední tři měsíce podle aktuálního průzkumu výrazně ubylo těch, kteří souhlasí s opětovným jmenováním šéfa ANO Andreje Babiše do premiérského křesla. Nyní tento krok prezidenta Miloše Zemana podporuje 40 procent, v únoru to bylo 56 procent.

Průzkum ukázal naopak nárůst tolerance lidí vůči délce vládnutí bez důvěry. Názor, že by kabinet bez důvěry poslanců neměl vládnout déle než tři měsíce, mělo v únoru 44 procent respondentů, nyní už jen 36 procent dotázaných. S tím, že vládnout bez důvěry se dá víc než rok, nemělo před třemi měsíce problém 20 procent lidí, v květnu 24 procent občanů.

Pokud by vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM nevznikla, 29 procent lidí by podle průzkumu podpořilo předčasné volby. Čtvrtina lidí by si přála vládu bez Babiše, Zemanem preferovanou variantu vlády ANO, SPD a KSČM by chtělo 14 procent lidí a úřednickou vládu by chtělo deset procent dotázaných.