Podobně jako v řadě předchozích šetření tazatele zajímaly aktuální postoje české veřejnosti k tomuto záměru a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu. Vedle toho šetření se zjišťovalo, co si občané myslí o tom, jak dopadne ratifikace smluv o radaru v parlamentu, a jaký případný dopad na realizaci celého projektu bude mít nástup Baracka Obamy do úřadu prezidenta USA.

Přibližně dvě třetiny (65 %) oslovených občanů s umístěním amerického radaru protiraketové obrany u nás nesouhlasily, zatímco pro vybudování základny se vyslovovala o málo více než čtvrtina (28 %) dotázaných. Výsledky od roku 2006 tak stále vykazují převahu nesouhlasu, jehož podíl se pohybuje v rozmezí s minimem 61 a maximem 70 procent, nad souhlasem kolísajícím na či mírně nad úrovní jedné čtvrtiny, ale doposud nikdy nepřekročivším hranici 30 procent. Oproti předchozímu šetření z listopadu se aktuální výsledek statisticky významným způsobem nezměnil a statisticky odpovídá i všem ostatním šetřením uskutečněným od června 2008.

Podle stranických preferencí má případné umístění radaru v ČR většinovou podporu mezi příznivci ODS. Voliči ostatních stran myšlenku americké radarové základny v ČR většinou odmítají, přičemž u opoziční ČSSD a zejména KSČM je nesouhlas relativně četnější a vyhraněnější než u obou menších stran vládní koalice. Odmítavý postoj jednoznačně převažuje i mezi nerozhodnutými a těmi, kdo nepreferují žádnou stranu. Obecně platí, že z hlediska sebezařazení na pravolevé škále podpora zbudování radarové základny v ČR klesá a odpor vůči ní sílí zprava doleva.

Z hlediska ostatních sociodemografických znaků šetření zaznamenalo vyšší podíly souhlasu mezi muži, lidmi ve věku do 30 let, absolventy vysokých škol, podnikateli, vedoucími či vysoce kvalifikovanými odbornými pracovníky, studenty a dotázanými, kteří životní úroveň svojí domácnosti hodnotí jako dobrou. Naopak rezolutněji proti základně se vyslovovali respondenti starší 60 let, ženy, nepracující důchodci, lidé z dělnických profesí a dotázaní, kteří svou životní úroveň vnímají jako špatnou nebo jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Druhá otázka výzkumu se týkala případného referenda o umístění americké radarové základny protiraketové obrany u nás. Z výsledků plyne, že případné referendum v této otázce má dlouhodobě podporu výrazné většiny občanů. Pro konání referenda o radaru se v tomto průzkumu vyslovilo 70 % respondentů, z toho 42 % bylo rozhodně pro referendum. Opačný názor, že o základně by neměli rozhodovat lidé v referendu, vyjádřilo 22 % dotázaných. V porovnání s předchozím šetřením z listopadu 2008 se neobjevila žádná statisticky významná změna.

Podrobnější analýza ukázala, že proti referendu v této otázce se vyjadřují hlavně stoupenci vybudování radarové základny v ČR, z nichž mírná nadpoloviční většina (54 %) referendum v šetření z prosince 2008 odmítla, zatímco pro referendum se v rámci téže skupiny vyjádřily dvě pětiny (40 %) lidí.

Naopak mezi nesouhlasícími s umístěním radaru na českém území se vyjádření proti referendu objevovala jen sporadicky (9 %), zatímco podpora referenda zde dosahovala úrovně 87 %. Této skutečnosti pak odpovídají i další zjištěné sociodemografické diference, které víceméně kopírují rozdíly zjištěné v souvislosti s postoji ke zřízení americké radarové základny u nás. Z hlediska stranických preferencí odpůrci referenda převážili mezi příznivci ODS (54 % proti, 40 % pro), u ostatních stran, jakož i nerozhodnutých a nevoličů naopak jasně převládají stoupenci referenda v této otázce.

V rámci prosincového šetření byla respondentům předložena i nová otázka zaměřená na to, jak podle jejich mínění dopadne nadcházející hlasování o smlouvách mezi ČR a USA, na jejichž základě by měla být americká radarová základna v ČR zřízena a provozována, na půdě českého parlamentu.

Z odpovědí respondentů vyplynulo, že výrazně převažuje mínění, že český parlament dohodu umožňující zřízení americké radarové základny v ČR schválí. Počátkem prosince 2008 tento názor vyjádřilo 69 % dotázaných, z toho 18 % se domnívalo, že parlament příslušné smlouvy „rozhodně“ schválí, 51 % se přiklánělo k opatrnějšímu vyjádření, že je „spíše“ schválí. Naopak mínění, že smlouvy o radaru českým parlamentem neprojdou, dalo najevo 13 % oslovených občanů, přičemž 3 % uváděla variantu „rozhodně“ a 10 % pak možnost „spíše“. Téměř pětina (18 %) dotázaných na otázku odpověděla, že neví.

Podrobnější analýza ukázala, že poněkud jistějšími přijetím dohod o radaru ze strany českých zákonodárců si jsou zastánci radaru (81 % „schválí“, 7 % „neschválí“) v porovnání s jeho odpůrci (66 % „schválí“, 16 % „neschválí“), ačkoli v obou táborech první názor jednoznačně převažoval. Statisticky významných sociodemografických rozdílů v této otázce nebylo mnoho a nebyly příliš výrazné. K mínění, že dohoda bude parlamentem ratifikována, se trochu více přikláněli stoupenci ODS, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, dotázaní s dobrou životní úrovní a lidé ve věku od 30 do 44 let.

Na závěr byla respondentům položena otázka o možném dopadu volebního vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách na realizaci plánu zřídit radarovou základnu v ČR, pokud budou příslušné dohody ratifikovány z české strany.

Dvě pětiny (39 %) Čechů se domnívají, že Barack Obama jako nový prezident USA bude chtít v plánu umístit radarovou základnu americké antibalistické obrany na českém území plynule pokračovat, tři lidé z deseti (29 %) se kloní k názoru, že plán bude chtít znovu přezkoumat a že jeho realizaci alespoň dočasně odloží, 5 % pak míní, že Barack Obama nebude mít zájem v projektu vůbec pokračovat. Zbývající o málo více než čtvrtina respondentů na otázku odpověděla, že neví.

To, že Barack Obama bude chtít v projektu umístění radaru v ČR plynule pokračovat, si výrazně častěji myslí stoupenci radaru, ale i lidé nespokojení se zvolením Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států. Z hlediska sociodemografických charakteristik se tento názor objevoval ve zvýšené míře mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, absolventy vysokých škol, vysoce kvalifikovanými odbornými nebo vedoucími pracovníky, těmi, kdo sebe řadí v politickém spektru napravo od středu, a příznivci ODS. Mínění, že dojde s nástupem Baracka Obamy k odkladu realizace projektu, častěji vyjadřovali odpůrci radaru, dotázaní spokojení s vítězstvím B. Obamy ve volbách, lidé hlásící se k levici a voliči ČSSD.