Proti tomu stojí zatím nejvyšší zhodnocení ve výši 2,2 procenta, které připsala Penzijní společnost České pojišťovny (PS ČP).

Peníze uložené v dosavadních penzijních fondech tak nejsou žádné investiční terno. Mají jen jednu výhodu - kdo má smlouvu uzavřenou do prosince 2012, má zákonem zaručeno, že jeho penzijní fond nesmí skončit v minusu, což od letoška lze.

Ale větší risk znamená i větší výdělek a lidé na to začínají slyšet. Jak zjistil Deník, první tisíce klientů už podepsaly smlouvy na spoření v nových, takzvaných účastnických fondech. Tedy ve III. pilíři, který však už automaticky negarantuje kladné hospodaření.

„Do konce března 2013 jsme uzavřeli cca 3000 smluv o doplňkovém penzijním spoření ve III. pilíři," potvrdil včera Deníku Pavel Jirák, předseda představenstva KB Penzijní společnosti. „Zájem o nové fondy postupně roste, v účastnických fondech již evidujeme několik tisíc nových klientů," doplňuje marketingový šéf 
a mluvčí PS ČP Petr Brousil. Navíc do segmentu penzijního připojištění vtrhli i dva nováčci, Raiffeisen penzijní společnost a Conseq penzijní společnost. Oba mají velké plány 
a budou chtít pomocí lepšího zhodnocení, poskytování garancí či odpouštění poplatků přetáhnout klienty od stávajících společností.

„Rádi bychom letos získali okolo deseti tisíc klientů a na horizontu pěti let cílíme na 100 tisíc klientů," říká šéf Coseq Richard Siuda.

Záleží na odvaze

Slibované zhodnocení peněz zní velmi slibně. Penzijní společnosti nabízejí několik různě rizikových fondů.
Nejméně rizikový je vždy konzervativní fond. Ten investuje do státních dluhopisů 
a do dluhopisů centrálních bank. V tomto případě je odhadované zhodnocení kolem dvou až tří procent. Středně rizikové fondy, které budou kromě dluhopisů často obchodovat i s komoditami, čekají zhodnocení kolem čtyř procent ročně. Pro nejodvážnější jsou pak připraveny dynamické fondy. Ty obchodují i s akciemi a výnos může být až osm či deset procent ročně. Opět ale platí, že pokud akcie klesají, fond může i prodělat, což dosud nemohl.

Závisí na odvaze střadatele 
a na jeho věku. Mladí budou spíše investovat do akcií, protože jim při dlouhodobém spoření krátkodobé prodělky nemusejí tolik vadit, starší střadatelé spíše zvolí konzervativní fondy. Krátká doba spoření žádným spekulacím nepřeje.

V každém případě všechny penzijní společnosti jsou pod dozorem České národní banky a musejí mít oddělený majetek klientů od majetku akcionářů. Stát také ke všem typům spoření ve III. pilíři poskytuje měsíční příspěvek až 230 korun (při měsíční úložce tisíc korun). A lidé si navíc mohou od daní odečíst až 12 tisíc korun ročně (z vlastní úložky vyšší než tisíc korun měsíčně).

Kdo má penzijní spoření uzavřené postaru (do prosince 2012), může se kdykoliv překlopit do nových účastnických fondů. Ztratí tím ale garanci nezáporného zhodnocení svých vkladů. Důležité je to hlavně pro lidi, kteří uvažují 
o takzvaném předdůchodu. Mohou do něj totiž odejít jen ti, kteří jsou v nových účastnických fondech. Dá se tak předpokládat, že hodně klientů se časem „překlopí" ze starého do nového fondu

Ať tak či onak, třetí pilíř penzí je nyní v pozadí zájmu. Média i politici se soustředí hlavně na nový II. pilíř, který funguje teprve od ledna a až do konce července je přístupný 
i lidem do 35 let věku. Pak se uzavře a už navždy bude přístupný jen pro mladší lidi. 
I když - někteří politici či zástupci Asociace penzijních fondů naznačují, že by se mohl ještě jednou v příštích letech otevřít i pro starší lidi.

Zatím se do II. pilíře přihlásilo necelých třicet tisíc lidí. Opozice ale hrozí, že nový pilíř změní či zruší.

Stručný slovník důchodové reformy

I . pilíř: Klasické důchody, dnes na ně odvádíme 28 procent ze svého pojištění rovnou do státní kasy. Kvůli menšímu počtu lidí v aktivním věku, vyššímu počtu penzistů a rostoucí nezaměstnanosti se ale peněz na penze nedostává. Jen letos si musíme půjčit 50 miliard korun.

II. pilíř: Funguje od ledna. Lidé mohou tři procenta z 28procentního odvodu poslat místo státu na svůj vlastní účet u penzijní společnosti. Ale dvě procenta musí přihodit ze svého (na výplatní pásce tak odvádějí 
30 procent). Kdo do takového systému vstoupí, už nesmí vystoupit. Lidé starší 35 let mohou vstoupit jen v první polovině roku 2013. Pak už budou moci takto spořit jen lidé mladší 35 let. Na konci spoření nelze vybrat peníze naráz, naspořené peníze se dědí.

III. pilíř: Klasické penzijní spoření. Kdo má smlouvu uzavřenou do prosince 2012, je účastníkem transformovaného fondu. Ten nesmí prodělat a umožňuje vybrat si až polovinu peněz po polovině spoření. Nové fondy jsou takzvané účastnické, mohou prodělat, ale i vydělat. V obou případech se peníze dědí.