Lidé, kteří tehdy sledovali stavbu dvoupatrové muslimské svatyně v brněnské Vídeňské ulici, byli nervózní a nevěděli, co od nových nájemníků čekat. Během deseti let si ale na muslimy zvykli.

O schválení

výstavby požádala muslimská obec v roce 1995. Radnice žádost zamítla na základě toho,

že by mohl plánovaný minaret poškodit architektonický ráz města Brna

a modlitby mohly rušit sousedy. Když se muslimové minaretu vzdali, nastaly tahanice o speciální povolení ke schválení projektu.

Hassan Muneeb Alrawi přiznává, že byla potřeba překonat počáteční odpor Brňanů k mešitě. Krátce po podání žádosti o stavební povolení protestovali obyvatelé okolních panelových domů. Obavy z mešity měli i úředníci, kteří po dlouhém váhání udělili stavební povolení až ve chvíli, kdy je média obvinila z porušování lidských práv. Rovněž katolická církev přijala projekt mešity s rozpaky.

Kromě brněnské mešity postavili v České republice muslimové už jen jednu další svatyni: v Praze. Mešitu chtěli i v Ostravě, ale město ji kvůli minulosti zakladatelů nepovolilo.

Podlle policistů je celých deset let v okolí brněnské mešity klid. „Kriminalisté, kteří se zabývají bojem proti extremismu, potvrdili, že žádné útoky proti mešitě nebyly. Až na výlep karikatur proroka Mohameda,“ uvedla policejní mluvčí Andrea Procházková.

Desítky plakátů s karikaturou islámského proroka Mohameda a nápisem Svoboda není zadarmo se objevily v brněnských ulicích v polovině března. Mohamed s bombou v turbanu tehdy pohoršil muslimskou komunitu, arabská média i českou vládu.

Přesto to byla výjimka. A potvrzuje to i předseda muslimské obce Hassan Muneeb Alrawi. Za deset let působení v Brně se setkal s nevraživostí lidí jen málokdy. „Kromě asi třech útoků na mešitu sem tam přijdou anonymy, ve kterých lidé zpochybňují naše postoje. Stojí v nich, že neříkáme pravdu. Jinak je atmosféra v Brně skvělá,“ pochvaluje si Alrawi.

Religionista Marek Čejka to potvrzuje. „Během těch let muslimové ukázali, jak jsou otevření a vstřícní. To mohlo částečně obavy některých Brňanů z islámu rozptýlit,“ myslí si Čejka.

Největší problém vidí v tom, že lidé nemají o islámu dostatek informací. „Po jedenáctém září se mnoho lidí začalo o světová náboženství zajímat. Bohužel čerpají informace jen z povrchních zpráv v médiích. Jejich postoj k muslimům je proto plný mýtů a stereotypů,“ míní Čejka.

Ten nevylučuje, že by stavba nové mešity mohla vyprovokovat některé pravicové organizace k aktivitě. „V České republice existuje několik otevřeně islamofobních internetových serverů, které jsou velmi čtené,“ doplnil Čejka.