Místní zastupitelé, patrně jako první v ČR, využili nového ustanovení v zákoně o hmotné nouzi a zmiňované ulice prohlásili za takzvanou „oblast se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů“. Kdo v ní žije, nesmí pobírat dávky na bydlení.

„Řekli jsme si, že do toho jdeme! Je tu nový nástroj, který může zastavit migraci nepřizpůsobivých, tak jsme po něm sáhli,“ říká jirkovská místostarostka Dana Jurštaková.

Border teriér Bart žije. Po 16 dnech se mu podařilo dostat z nory.
Pes Bart, který se po 16 dnech osvobodil z nory, se zřejmě živil liškou

Využít nových možností v boji proti rozrůstání ghett chtějí i další místní samosprávy. „Podle našich informací o vyhlášení podobných oblastí uvažují i další obce převážně z Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. V tuto chvíli je jich zhruba do desítky,“ potvrdila Deníku mluvčí Agentury pro sociální začleňování Lucie Nemešová.

Nová právní úprava je namířena proti obchodníkům s chudobou, kteří  draze pronajímají byty lidem na sociálních dávkách. Stát platí nájem, soukromníci ho skrze dávky inkasují. Ani Sobotkova vláda přitom nedokázala prosadit zákon o sociálním bydlení, který by částečně pomohl. Pro představu: ročně stát na dávkách na bydlení vyplatí necelých deset miliard korun. 

Pokus číslo dva

Politici se to snažili změnit už v minulosti. V roce 2014 například poslanci schválili pozměňovací návrh poslance Zbyňka Stanjury (ODS). Úřad práce nesměl nikomu vyplatit doplatek na bydlení bez souhlasu obce.

Podle tehdejšího ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera (ČSSD) však tato norma porušovala listinu základních lidských práv a svobod. I ministerstvo vnitra poté navrhovalo co nejrychlejšího novelizaci.

Ilustrační foto.
Penze jsou udržitelné, místo reformy stačí úpravy, tvrdí vládní studie

Došlo k ní letos a tentokrát prošel návrh poslance ODS Vladislava Vilímce, který prosadil zmiňované zóny. Řečí zákona jde „opatření obecné povahy“.

„První nástroj, který prosadil kolega Stanjura a byl pak zrušen, se týkal především ubytoven, zatímco opatření obecné povahy mohou obce uplatnit i u bytových domů,“ vysvětluje Vilímec.

Jenže ne všichni s novinkou souhlasí. Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Radka Jiránka zákon nic zásadního neřeší a povede k vytváření sociálně vyloučených lokalit na jiných místech. „V části, která se týká vymezení a vyhlášení oblastí se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů, je zákon velmi nejasný. Výsledkem mohou být soudní spory s majiteli nemovitostí, kterých se vyhlášení dotkne,“ tvrdí Jiránek.

Půjdou jinam!

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek připomíná, že se zavedením opatření obecné povahy ministryně Michaela Marksová (ČSSD) zásadně nesouhlasila. „Důsledky opatření se projeví až po delší době. Už teď je však zřejmé, že by si žadatelé o dávku nové bydlení měli hledat raději mimo problematická místa,“ říká Sulek.

Institut pro sociální inkluzi (IPSI) tvrdí, že nové opatření vyvolá sérii tragédií. „Někdejší Stanjurovy bezdomovce tak nyní pravděpodobně nahradí Vilímcovi bezdomovci,“ uvádí IPSI na svých webových stránkách.

Podle poslance je to ale nesmysl. „Ten návrh není retroaktivní. Opatření se týká jen nových případů, takže nikdo nikoho z bytu vyhazovat nebude,“ zdůrazňuje Vilímec. Podle něj se nyní chystá i nový manuál pro obce, který by jim měl radit, jak s novou možnosti „bezdávkových zón“ naložit.

Martin Baxa
Přiznání politiků v Plzeňském kraji: slušné příjmy, hodně úvěrů, málo investic