Mise OSN UNDOF byla ustanovena před 41 lety k udržení míru mezi Izraelem a Sýrií, dohledu nad stažením izraelských a syrských sil a nad územím separace. V souvislosti s válkou v Sýrii, která zasáhla i Golany, může mise nyní naplňovat mandát jen na izraelské straně.

Organizace spojených národů požádala Česko o obsazení tří pozic ve velitelské struktuře v únoru. Na jaře českou misi schválila vláda i obě parlamentní komory spolu s možností účasti až 25 českých vojáků speciálních sil v další misi OSN MINUSMA v Mali. Na Golany může Česko vyslat podle mandátu celkem až pět vojáků.

„Vracíme se do mírových misí OSN, do kterých jsme dlouhodobě vysílali spíše jednotlivce na pozice pozorovatelů. Česká republika tak mimo jiné získá i potřebné a cenné zkušenosti, které se mohou v případě potřeby zúročit při vyslání početnější české jednotky či úkolového uskupení," uvedl tehdy ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Rozsáhlejší zapojení českého vojska na Golanech dlouhodobě prosazoval prezident Miloš Zeman. Viděl v tom možnost boje proti islámskému terorismu. Vedení armády ale namítalo, že mise OSN je nebojová a kvůli válečnému konfliktu v Sýrii fakticky nefunkční. Původní mandát misí na roky 2015 a 2016 se zapojením na Golanech nepočítal.