Může to připomínat opouštění hnízda. Po prvním otrkání stále více vysokoškoláků odchází z kolejí a bydlení si hledá v soukromí. V některých českých univerzitních městech je dokonce byt vyjde levněji než kolej. „Na koleji jsem bydlel rok a důvodů, proč jsem se odstěhoval, bylo několik. Hlavním důvodem byl nedostatek soukromí a nutnost hlásit každou návštěvu na recepci," svěřil se se svou zkušeností student pražské Vysoké školy ekonomické Otta Maček z Čáslavi.

Přidává další důvody: nedostatečná vybavenost kuchyňky a neatraktivní lokalita. Většina pražských vysokých škol má totiž své koleje mimo centrum. „Finančně to vyjde zhruba podobně. Sdílený byt může přijít zhruba o 200 korun dráž, záleží na lokalitě a velikosti bytu," doplnil student.

Jak si povšiml Martin Štrojsa ze společnosti RE/MAX Vision, někteří studenti jdou ještě dál. Od začátku letošního roku přibývá případů, kdy byt rodiče studentům koupí, a ti je po skončení studia využívají jako investiční byt, který je určen 
k dalšímu pronájmu. „Takové případy jsou skutečně na vzestupu. V poslední době řešíme několik takových prodejů 
v Ústí nad Labem," přiblížil 
a doplnil, že podobné je to 
i v Olomouci.

Trh s hypotékami

Takové strategii navíc nahrává situace na trhu s hypotékami. Třeba právě v Ústí nad Labem přijde starší průměrný byt v blízkosti centra na 400 tisíc korun a takovou částku jsou rodiče budoucích studentů leckdy schopni zaplatit rovnou. „Případně se nabízí možnost využít hypotéky s kratší dobou splatnosti. Při desetileté hypotéce zaplatí klient měsíčně kolem 3100 korun, a celkově tak za byt s kupní cenou 460 tisíc zaplatí necelého půl milionu korun," upřesnil předseda představenstva společnosti Gepard Finance Jan Kruntorád.

Cenový rozdíl podle něho zmizí úplně, jestliže se ve stejném městě chystají studovat dvě děti, které by koupený byt sdílely s kamarády, protože pět let na kolejích přijde na 150 tisíc korun. Navíc v budoucnu může byt vylepšovat rodinný rozpočet.

Jenomže takový přístup nelze uplatňovat ve všech univerzitních městech. I přes pokles cen bytů v Praze se nadále jedná o velmi nákladnou záležitost a realitní makléři se s podobnými prodeji v hlavním městě setkávají opravdu jen výjimečně. Nicméně i v Praze roste poptávka studentů po bydlení v soukromí. „Pronájmy větších bytů, zejména 
v panelových sídlištích, jsou velmi příznivé. Ve výsledku ve čtyřech lidech zaplatí studenti jen o pár stokorun měsíčně víc, přičemž komfort vlastního bytu je s kolejí často nesrovnatelný," doplnil Jan Zachystal z RE/MAX Alfa, čímž potvrdil zkušenost studenta Otty Mačka.

Zájem o bydlení mimo koleje se zvyšuje všude. Například v Olomouci je možné sehnat byt zhruba v rozmezí od devíti do dvanácti tisíc korun. Za kolej přitom studenti zaplatí měsíčně podle standardu ubytování od 2040 korun. Zpravidla se ptají po větších bytech, kam se jich nastěhuje víc a kde se na nájem složí. „Vyjde je to ekonomicky levněji. O malé byty zájem není," řekl ČTK Petr Michnáč z realitní kanceláře M&M. Na začátku semestru se každoročně zvýší počet obyvatel Olomouce asi o pětinu. Do školy nastupuje přibližně 23 tisíc vysokoškoláků.

Pronájem bytů studentům má však i svá specifika, upozorňují makléři. Majitelé bytů se občas obávají většího hluku nebo mají strach o vybavení bytu. Navíc studenti chtějí většinou pronájem pouze na dobu studia. „Studenti jsou většinou na léto mimo univerzitní město, což pro majitele znamená minimálně dvouměsíční výpadek příjmu. Ne vždy se totiž lze domluvit, aby nájem byl placen skutečně po celý rok," doplnil Zdeněk Pouba z RE/MAX Reality Service Opava. Mimoto studenti zpravidla vyhledávají byty s neprůchozími pokoji, což řada starších bytů nemůže splnit.

Byt, nebo kolej?

Odborník na studentské bydlení Pavel Ticháček řekl regionálnímu Deníku: Na trhu je přetlak bytů. Soukromí už je někde levnější než kolej

Blíží se začátek semestru a někteří studenti si ještě stále shánějí bydlení v blízkosti svých vysokých škol. Majitel 1. studentské realitní Pavel Ticháček uvedl, že v současné době nabídka bytů převyšuje poptávku, takže sehnat solidní byt není pro studenty problém.

Kdy se studenti zpravidla začínají shánět po bydlení?
Ti první začínají být aktivní na začátku května, těch je ale málo. Větší vlna přichází v červnu, slabší je červenec, protože studenti odjíždějí na dovolené, silný je pak srpen 
a do 20. také září.

Nastává někdy období, kdy studenti přijdou pozdě, protože všechny byty jsou už rozebrané?
Před zhruba deseti lety to bylo tak, že když studenti přišli začátkem září, už vybírali byty jen ve vzdálenějších městech. Studentů nyní ale ubývá, takže je převis nabídky. Když budu mluvit za Brno a Opavu, tak v posledních pěti letech vždy něco zůstane volné. Trochu složitější je to v případě, kdy na poslední chvíli shání byt třeba celá čtveřice.

Mají takové skupiny šanci sehnat pořádné bydlení?
Mají. Dva plus jedna pro čtyři až pět lidí je bez problémů. Pro šest lidí už to bývá trochu problém. Sháněli jsme však byt i pro osm lidí, takže se dá najít leccos.

Obracejí se na vás studenti spíše proto, že na kolejích už není volno, nebo proto, že chtějí bydlet v bytě?
Chtějí spíš bydlet tam, kde jich není moc, kde mají trochu soukromí, což na kolejích není. Jedná se třeba o čtyři kamarády nebo dva páry, zpravidla je to uzavřená skupina, která by ráda měla soukromí. Dnes ovšem třeba kolej v Opavě přijde i na 2500 korun, takže některá ubytování v soukromí už bývají 
i levnější. Jsou v tom tedy 
i peníze. Ale hlavně jim jde 
o soukromí. Tyto skupiny hledají ubytování právě 
v květnu, v červnu nebo začátkem července. Během předešlého roku se domluví, s kým chtějí bydlet, a včas si to chtějí zajistit. V srpnu nebo v září pak hledají bydlení ti, kteří nikoho nemají, nebo se domluví dvě kamarádky.

Říkáte, že nabídka je vyšší než poptávka. Lze tedy očekávat, že studenti mají šanci najít solidní byt?
Záleží na tom, kde chtějí bydlet. Studenti se snaží získat bydlení poblíž školy a kolem centra. Kdo tedy přijde později, musí se spokojit se vzdálenějšími místy. Ale není to na úkor kvality bytu. Jen zcela výjimečně se stane, že někdo nabídne špatný byt. Jde tedy spíš o to, že to bude byt na periferii. Nicméně letos jsou v Opavě stále k sehnání byty v centru za velice slušnou cenu.

Na co by si studenti měli dávat pozor, když se rozhodnou pronajmout si byt?
Především by si měli přečíst smlouvu, protože by pro ně mohla být nevýhodná. Někteří majitelé si myslí, že když do smlouvy napíší cokoliv, tak je to platné, ale zákon má přednost. Na druhou stranu neznám případ, že by se někdo soudil. Majitelé třeba mohou slibovat byt, který ale ve skutečnosti vypadá jinak, proto by studenti měli trvat na tom, aby to bylo uvedeno i ve smlouvě. Jde třeba o vybavení. Dnes jsou ale majitelé rádi, že vůbec někoho seženou.

Řešíte situace, kdy se studenti nechovají podle představ majitelů?
I takové případy znám, ale jde většinou o středoškoláky, kteří jsou trochu nevybouření. Třeba v Opavě se taková skupina opila a sekyrou rozsekala dveře. Navíc studenti pozvraceli i vedlejší vchod. To je ale věc, kterou pak řeší majitel, a nám si jenom postěžuje. Pak se snažíme najít nějaké řešení, ale primárně si to řeší majitelé bytů.

Jsou takové případy časté?
Počítám, že letos to zatím byl jeden nebo dva případy. Za poslední tři roky jsem ale třeba v Brně nezaznamenal žádný. Vždy to ovšem byli středoškoláci. S chlapci je někdy těžší domluva.

Vilém Janouš, Kateřina Ciborová