Podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro Seznam Zprávy by k celostátnímu uzavření škol a vyhlášení nouzového stavu mohlo dojít, když reprodukční číslo překročí 2. České televizi Vojtěch řekl, že vyhlášení nouzového stavu na pondělním jednání vlády navrhovat nebude. Podle něj ale o této možnosti bude kabinet diskutovat, zvažovat pro a proti.

Vyhlášení nouzového stavu "není v nejbližších dnech na stole" ani podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Řekl to novinářům na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku. Jedním z prvních výstupů Ústředního krizového štábu, jehož činnost má vláda v pondělí obnovit, bude podle Hamáčka jasné sdělení, jakým směrem se za jakého vývoje koronavirové nákazy bude směřovat.

Prymula na Primě uvedl, že každá setina je u reprodukčního čísla rozhodující. V pondělí bylo v zemi 1,59, aktuálně se podle něj v intervalech blíží 1,8. "Neříkám, že je to katastrofa, ale je to stav, který je krizový a musí se výrazně brzdit," řekl. Míní, že je třeba uvažovat i o vyhlášení nouzového stavu, který by kabinetu umožnil zavádění závažnějších celoplošných opatření, ke kterým nemá pravomoc ministerstvo zdravotnictví.

Předseda opoziční ODS Petr Fiala v Partii uvedl, že nouzový stav na místě není. "Není pro to žádný důvod. Jsou tu kompetence ministerstva zdravotnictví, možná rozhodnutí vlády. Pořád se ještě nevyčerpaly všechny možnist. Preferuji, aby se spíš přistupovalo lokálně a regionálně, než abychom přecházeli k plošným opatřením," uvedl.

Prymula varoval před exponenciálním růstem počtu infikovaných, v takovém případě by se musela znovu jako na jaře dělat ekonomicky náročná opatření. "Není to žádné strašení, každý si může vzít kalkulačku," řekl. Za jisté považuje, že Česko bude brzy stoupat do pásma šesti až osmi tisícovek nakažených denně.

Omezení akcí a uzavření škol

Na místě je podle Prymuly uvažovat o omezení hromadných akcí. "Jedná se o společenské akce, kde dochází ke konzumaci nejen alkoholu," uvedl. Česko by mohlo zpřísnit opatření po vzoru jiných evropských zemí. "Budou diskutována i sportovní utkání. Je řada zemí, kde se prostě hraje bez diváků, i u velkých pohárových soutěží v Evropě," uvedl Prymula.

Za pravděpodobnou alternativu považuje uzavření škol, za reálné to považuje do týdne, především v hlavním městě. Týkat by se nemuselo nejmladších dětí. "Svědčí pro to různá virologická data. Na prvním stupni se nákaza nešíří tak intenzivně jako na druhém a výše. Ty děti se nenakazí tak rychle a nevylučují tolik toho viru," řekl Prymula.

Podle Vojtěcha a hlavní hygieničky Jarmily Rážové je nyní na řadě spíš omezování hromadných akcí a účast diváků na sportovních utkáních. Ve školách snižují riziko nákazy roušky. Rážová v České televizi řekla, že není příznivcem zavření středních škol a druhého stupně základních škol. "A vůbec ne prvního stupně, to je jedno z těch nejzazších opatření," uvedla.

Podle Fialy by měla mít opatření ohledně škol hlavně logiku. "Jestliže sedí děti zarouškované ve třídách a pak jdou cvičit bez roušek do tělocviku, to úplně logiku nemá," řekl. Základní školy by se podle něj měly co nejdéle udržet v chodu a rozhodovat by se mělo podle lokální situace.

Rážová řekla, že epidemiologové budou příští týden jednat o úpravě schématu testování lidí, kterým je nařízena karanténa. „Dnes je test pátý až šestý den po kontaktu s pozitivně testovaným a následně 10. den. Vede se debata, zda toto schéma neupravit. Ale není definitivně rozhodnuto," uvedla. Dodala, že se ve svém doporučení pro ministerstvo připojí k většinovému názoru epidemiologické skupiny.

Pro účely krajských a senátních voleb na začátku října lze podle Prymuly nastavit mechanismus, kterým lze předejít shromažďování lidí. "Lidé mohou stát venku, lze to rozložit i časově," řekl.

Pokud přibude další tisícovka pacientů nakažených nemocí covid-19 vyžadujících intenzivní péči, nebudou v ČR již žádná záložní lůžka. V případě denního nárůstu 4000 nakažených a více budou muset nemocnice začít omezovat péči o pacienty, kteří trpí jinými onemocněními. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý. Podle něj by mohla tato situace nastat již na konci příštího týdne.

"Pokud ten systém zatíží dalších 1000 pacientů vyžadujících intenzivní péči, tak jsme na nule záložní kapacity," uvedl Černý. V současné době je tedy podle něj v záloze zhruba tisícovka lůžek intenzivní péče a 720 lůžek s možností podávání kyslíku. Volných je zhruba 25 procent kapacity.

Situace v krajích je však nerovnoměrná. Podle Černého je nejhorší v Praze a Jihomoravském kraji. Záložní kapacita hlavního města se podle něj pohybuje kolem 15 procent. V pondělí se bude debatovat o dopadu a zvládnutelnosti situace.