Jedná o nebezpečný podtyp viru H5N1, kterým se za určitých podmínek může nakazit i člověk. „Ke koronaviru přišlo ještě toto,“ neskrývá starosti starosta obce Milan Smíšek.

Malebnou a poklidnou obec panika nezachvátila. „Lidé situaci zvládají. Je pravda, že mám více telefonů, ovšem nikdo nekritizuje. Lidé se spíše obrací s dotazy, co vše mají udělat, zajistit, co popřípadě hlásit. Zatím to zvládáme,“ popisuje starosta.

Ohnisko ptačí chřipky bylo nalezeno v objektu vzdáleném necelý jeden kilometr od obce. Nicméně v obci a v okruhu tří kilometrů teď platí mimořádná přísná veterinární opatření a ve střehu jsou preventivně i hygienici. Dotčené obecní úřady například musí dát dohromady soupis veškerých chovatelů, a to včetně těch, kteří byť jen v domácnosti chovají malého papouška.

„Tenhle soupis pak musíme odevzdat na krajskou veterinární správu nejpozději do středy,“ prozrazuje starosta. To ovšem není jediná povinnost. V obci musí být k dispozici speciální kontejnery nebo nepropustné nádoby pro případná další uhynulá zvířata. „Naštěstí tu máme opravdu jen velmi drobné chovatele. Už to na vesnicích není jako dříve, kdy skoro v každém domě bylo zvířectvo. Věřím, že už se další nákaza neukáže,“ doufá Smíšek.

K nákaze podle veterinářů došlo pravděpodobně od volně žijících vodních ptáků. Když chovateli zemřelo pět hus, kontaktoval veterináře. Ti v chovu následně objevili jednu z kachen vykazující typické příznaky pro ptačí chřipku. Po potvrzení obávané nemoci museli veterináři nechat utratit všech šestnáct slepic a jedenáct kachen. „Chovatel nevyloučil, že drůbež v chovu přišla do kontaktu s volně žijícími vodními ptáky,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Kvůli možnému nebezpečí přenosu nákazy na člověka a také i mezi lidmi, byli kontaktováni hygienici z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. „Ten přenos nemoci ze zvířete na člověka je sice možný, ale je velmi ojedinělý. Stejně tak doposud nebyl zaznamenán přenos z člověka na člověk, a proto není nutné nařizovat karanténu. Vše je dostatečně podchycené,“ říká mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.

Lékařský dohled má pět lidí

Hygienici ale ve čtvrtek nařídili tzv. lékařský dohled celkem pěti osobám. Jedná se o tři dospělé osoby z rodiny chovatele a dva pracovníky Státní veterinární správy. „Těm byl lékařský dohled nařízen z preventivních důvodů, i když pracují v ochranných oblecích a s ochrannými pomůckami,“ upřesňuje mluvčí. Lékařský dohled, který potrvá deset dnů, znamená, že dotyční lidé si sami hlídají svůj zdravotní stav a pokud dojde k nějakému zhoršení či potížím, obrátí se i hned na své praktické lékaře. Rovněž ty již hygienici informovali.

Ptačí chřipka není nic, co by lidstvo naznalo z minulosti. Poprvé byla pod názvem ptačí mor identifikována koncem 19. století v Itálii. Virus o sobě dal velmi razantně vědět v roce 2003, a to zejména v Asii. Odtud se ovšem nákaza rozšířila i na Blízký východ či Evropy. Virus H5N1 je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) považován za vysoce pravděpodobný zdroj chřipkové pandemie. Zatím k přenosu ze zvířete na člověka dochází jen za určitých podmínek, a to při zabíjení infikovaného zvířete, škubání peří či při zpracování masa. Nicméně pokud k přenosu ptačí chřipky na člověka dojde, způsobuje vysokou úmrtnost. WHO ve svých datech uvádí, že z celkových 862 nakažených 455 lidí viz zabil. Největší počty mrtvých pak připadají především na Indonésii a Egypt.