Mezi neproblematičtější stavby patří v současné době především velká prosklená nákupní centra, office parky či výškové domy. „Průhledné sklo nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že zrcadlí buď oblohu anebo okolní zeleň. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu,“ vysvětluje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.

Obětí skleněných výloh se stávají běžné druhy městských aglomerací, smrt v nich nalézají ale i vzácné exempláře. „Dochází k tomu především když jsou ptáci v tahu a pohybují se v prostředí, které neznají. Pak bohužel dochází i k takovým situacím, kdy uprostřed Prahy zemře třeba sluka nebo jiné druhy, které ve městech a kolikrát ani v české krajině nenajdeme,“ popisuje  ornitoložka Gabriela Dobruská. Stěhovaví ptáci navíc migrují často v noci a kombinace skleněných ploch a nočního osvětlení vytvářejí smrtící optický koktejl.

Moderní design budov se bez skla v podstatě neobejde. Podle Dobruské se ale s problémem v architektuře příliš nepočítá. Mezery má i legislativa. „V podstatě neexistují žádné normy, které by zaručovaly bezpečnost budov pro ptáky, neřeší se využívané materiály,“ říká ornitoložka. „Pouze v případech, kdy dochází u nějaké budovy k nadměrným úhynům, je možné podat žádost na prošetření k České inspekci životního prostředí, která může nařídit budovu více zabezpečit,“ doplňuje.  Dochází k tomu ale jen velmi zřídka. Minimálně po estetické stránce ale uživatele budov začnou ptačí mrtvolky dříve či později obtěžovat. Zpětné úpravy jednoduché nejsou. Pokud má dojít k výměnám ploch za vhodnější, jedná se o vysoké investice, případně to není vůbec proveditelné.

Polepy jsou překonané

Dlouho byly za hlavní pomoc považovány polepy, velké černé siluety dravců. Podle ornitologů je to ale dávno překonaný a hlavně nepříliš funkční nástroj. „Tohoto mýtu se bohužel nadále drží čeští stavitelé liniových staveb. Autoři těchto polepů to ještě nalepí hezky pravidelně, aby to lahodilo lidskému oku. Bohužel toto řešení je dle ornitologů dokonale špatné a dokonale nefunkční. Ptáci si totiž na nepohyblivého dravce rychle zvyknou a nijak výrazně je neodrazuje od průletu,“ popisuje ekolog Petr Dobrý. „Dle testů je stejně nefunkční i plastová silueta sovy přidělaná na střeše a odpuzovač ptáků využívající magnetické pole, které teoreticky naruší geomagnetickou orientaci ptáků a přinutí je vyhnout se okolí odpuzovače,“ doplňuje. Ornitologické studie podle Dobrého prokázaly, že nejúčinější ochrana je pokrytí skleněných ploch hustou sítí vzorů, například pruhy, kostičkami a podobně.

To vyzkoušelo i gymnázium ve Svitavách. „Budova má prosklený spojovací krček a ptákům se jevil zjevně tak, že je možné jím proletět. Mrtvolky ptáků jsme nacházeli ve větším množství. Řešením byly polepy, které se ale liší od těch klasických černých siluet,“ popisuje ředitel školy Milan Báča. Skleněné plochy už více než šest let pokrývá hustá síť červených květů. „A osvědčilo se to, v podstatě si nevzpomenu, že by za ta léta nějaký pták do skla narazil,“ pochvaluje si ředitel. Gabriela Dobruská ale upozorňuje, že ani správné polepy nejsou samospásné. „Jejich životnost je většinou podstatně menší než životnost budovy a majitelům tak vznikají další náklady,“ upřesňuje.

Nejlepší pomocí proto zůstává stavět rovnou ze skel, které s ochranou ptáků počítají. Vyrábí je například teplická sklárna AGC. Pomocí sítotisku aplikuje na skleněné tabule potisknuté vzorem malých kostiček, případně jiný design na přání stavebníka.

Na rady k ornitologům
Česká spoelčnost ornitologická pořádá pro architekty a stavitele semináře, na kterých se o problematice dozví více. Konají se tento měsíc, 11. října a 20. října v Praze. Více informací najdete na www.birdlife.cz.