Americký prezident Barack Obama zrušil výstavbu radaru v Čechách. Když to v noci na včerejšek oznamoval premiéru Janu Fischerovi, zdůvodnil své rozhodnutí především tím, že Írán již nepředstavuje takovou hrozbu, za jakou byl doposud považován. Americký ministr obrany Robert Gates krátce nato sdělil, že ochranu Evropy převezmou mobilní protiraketové systémy.
Plány Obamova předchůdce George Bushe na stavbu americké vojenské základny v Brdech odmítala většina českých obyvatel. Proti radaru se trvale vyslovovaly přes dvě třetiny občanů. A referendum k němu požadovalo dokonce 78 procent lidí. Pod petici s tímto požadavkem se podle mluvčího iniciativy Ne základnám Jana Májíčka podepsalo 170 tisíc lidí. Řada známých osobností z kulturní i vědecké sféry, například herečky Aňa Geislerová a Martha Issová, se zapojila do řetězové hladovky. „Obamově administrativě by se jinak rozhodovalo, kdyby byly proradarové smlouvy ratifikovány. O silném zdejším odporu v USA dobře věděli,“ uvedl Májíček.
Radar chtěla ODS
Radar byl naopak výkladní skříní politiky ODS a Topolánkovy vlády. Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po podpisu smlouvy netajil upřímnou radost: „Radarové spojenectví výrazně posílí naši bezpečnost,“ tvrdil loni v červenci. Jeho vládní šéf Mirek Topolánek nezakrýval, co ho vedlo k protlačování dohod za každou cenu. „Neschválení radaru by znamenalo zpochybnění našeho polistopadového vývoje i naší pozice v NATO se všemi negativními důsledky pro občany,“ konstatoval.
19. ledna 2007 – americká vláda požádala svůj český protějšek, o možnost umístit v Česku americký radar. Učinila tak dvě hodiny poté, co Topolánkův kabinet získal ve sněmovně důvěru.
4. dubna 2008 – summit NATO v Bukurešti vyslovil souhlas s budoucím začleněním protiraketové obrany do svých vojenských struktur
13. května 2008 – členové Humanistického hnutí Jan Tamáš a Jan Bednář začali držet hladovku proti radaru. Podle sociologických průzkumů s jeho instalací nesouhlasí dvě třetiny občanů ČR
21. května 2008 – vláda ČR schválila hlavní smlouvu o umístění radaru
8. července 2008 – americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Praze podepsala hlavní smlouvu o radaru
27. listopad 2008 – čeští senátoři přijali smlouvu o radaru
jaro 2009 – vláda stáhla ze sněmovny návrh na schválení obou radarových smluv
Hlavně ovšem argumentoval osobním stanoviskem: „Je pro mě naprosto nepřijatelné, abych se stal předsedou vlády, která sklapne poslušně podpatky a otevře ruskému imperialismu znovu dveře. Chci, aby v Brdech byli místo sovětských jaderných raket přítomni vojáci země, která nás otroctví zbavila,“ řekl Topolánek v Senátu.
Senát štít schválil
Byl úspěšný. Loni v listopadu horní komora mezivládní smlouvy schválila. Hlasy 49 členů ODS, KDU-ČSL a Klubu otevřené demokracie posvětila hlavní radarovou dohodu mezi vládami ČR a USA i smlouvu SOFA o podmínkách pobytu amerických vojáků. Proti se vyslovili senátoři sociální demokracie a komunistů. Ve sněmovně ale dost proradarových hlasů nebylo, a tak na jaře oslabená vláda tento bod programu z jednání stáhla.
I když plán na stavbu základny odmítly USA i většina české veřejnosti, čelní představitelé občanských demokratů zrušení projektu nesou těžce. Šéf sněmovního obranného výboru Jan Vidím tvrdil, že Obamův krok je „projevem zbabělosti“. A Tomáš Julínek jménem senátorského klubu sdělil, že je Obamovým rozhodnutím „vážně znepokojen, neboť zpochybňuje podepsanou dohodu o zajištění bezpečnosti spojenců v Evropě“.
ODS
ODS základnu podporuje. Velkým zastáncem je předseda strany Mirek Topolánek a exministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Topolánek chápal radar nejen jako posílení naší bezpečnosti, ale především jako hráz proti Rusku a jednoznačné potvrzení naší ideové i geopolitické spřízněnosti s euroatlantickým prostorem. Případné referendum považovala ODS za zbytečné.
ČSSD
Protiraketová základna je pro ČSSD nepřijatelná, drtivá většina jednotlivých organizací je proti. Na schůzi Poslanecké sněmovny 1. prosince 2006 sociální demokraté nepodpořili návrh KSČM, který by vládě zakázal pokračovat v jednáních s USA o případném umístění jejich protiraketové základny v ČR. A současně nepodpořili další komunistický návrh, aby sněmovna odmítla vznik cizích vojenských základen na českém území. Vždy podporovala k této otázce vypsání referenda.
KSČM
Komunisté americkou základnu v ČR odmítají. K tomu, zda by měla základna na našem území vzniknout, žádali referendum. Příslušný zákon z autorské dílny komunistických poslanců několikrát neúspěšně sněmovně předložili.
KDU-ČSL
Lidovci s podporou základny váhají. Situace se změnila, když se stala ministryní obrany lidovkyně Vlasta Parkanová. Ta ve spolupráci s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (za zelené) byla velkou příznivkyní protiraketového štítu. Když ho přijel obhajovat bývalý prezident USA George Bush, nazpívala mu variaci na píseň Vítejte, majore Gagarine.
Strana zelených
Zelení nechtějí, aby na českém území vznikla americká protiraketová základna, která by byla mimo působnost NATO. Toto stanovisko schválilo širší vedení strany. SZ podporovala vypsání referenda o základně. Nejzásadovější byl v radarové otázce Ondřej Liška. Vždy trval na tom, aby se s konečným stanoviskem počkalo na novou Obamovu administrativu. Tento postoj se ukázal jako velmi prozíravý.
To pochopitelně není pravda. Obama potvrdil veškeré alianční závazky a jednoznačné pochopení deklaroval i šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. „Je to pozitivní krok,“ konstatoval generální tajemník Severoatlantické aliance. Sociální demokraté jsou rádi, že Obama vyšel vstříc většinovému přání občanů ČR. „Vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, se potvrdilo – důvody pro to, aby u nás protiraketový štít USA vznikl, neexistují,“ řekl lídr ČSSD Jiří Paroubek.
Svůj neměnný postoj potvrdil také předseda zelených Ondřej Liška, který v tomto směru častokrát bojoval i s vlastní stranou a svým předchůdcem Martinem Bursíkem. „Považujeme za správnou současnou snahu USA vtáhnout Rusko co nejvíce do společné obrany transatlantického prostoru, a stejně tak pokračovat v úsilí mírovou cestou omezit hrozbu vyplývající z jaderného zbrojení Íránu. Bezpečnostní hrozby 21. století je třeba řešit naprosto odlišným způsobem než doposud a prezident Obama vyšel správným směrem,“ prohlásil Liška.
Umístění: vojenský újezd Brdy
Rozloha: 30 hektarů.
Radar: – do ČR má být přemístěn z Marshallových ostrovů
– zaměřuje střely ve střední části letu s využitím přesně cíleného paprsku
– je napájen elektřinou z běžné sítě nebo z naftového agregátu
– vyžaduje vytvoření větší bezletové zóny
– pohyb osob by byl zakázán v okruhu 500 metrů od zařízení
Náklady: USA by zaplatily půl miliardy dolarů (10,7 miliardy korun)
Obsluha: plně v rukou USA; přibližně 200 osob