Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rádio Svobodná Evropa je v éteru už 60 let

Praha /FOTOGALERIE, GRAFIKA/ – První květnový den tomu bylo přesně 60 let, kdy Svobodná Evropa začala pravidelně přinášet zprávy, které se často výrazně lišily od toho, co lidem předkládala znásilněná média.

5.5.2011 11
SDÍLEJ:

Křest knihy „Svobodně“ vydané k výročí 60 let od zahájení vysílání rádia Svobodná Evropa. Akce se uskutečnila v budově Českého rozhlasu.Foto: DENÍK/Michal Bílek

Hned od prvních minut svého vysílání vyvolávala rozhlasová stanice Svobodná Evropa zájem československých posluchačů a na druhou stranu nenávist tehdejšího komunistického vedení.

Kulaté výročí si v těchto dnech Svobodná Evropa připomíná sérií akcí.

V éteru se tehdy ozvalo: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa…“

Historie rádia se ovšem začala psát o téměř dva roky dříve, kdy se již uvažovalo o vzniku rozhlasové stanice. Vůbec poprvé se pak 14. července 1950 přihlásila ve zkušebním vysílání.

„Děkujeme Pánu Bohu, že jsme tu práci mohli dělat, protože to byla práce, kterou bychom nikde jinde dělat nemohli,“ uvedl Vladimír Beneš, který ve Svobodné Evropě pracoval od července 1951.

Začalo to sbírkou

Na začátku přitom stála dobrovolná sbírka mezi obyvateli USA. „Té se zúčastnilo 16 milionů lidí ve Spojených státech. Bylo to více, než v té době mělo Československo obyvatel. Za to bychom měli Američanům v tichosti poděkovat,“ přibližuje prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.

První, kdo se v éteru z New Yorku ohlásil, byl první ředitel stanice Ferdinand Peroutka. Její mnichovskou redakci pak vedl Pavel Tigrid. Spory o podobě vysílání mezi oběma muži však krátce nato vedly k tomu, že Pavel Tigrid Svobodnou Evropu opustil.

Přesto se mezi mnohými pracovníky rádia stačil zapsat jako jeden z nejkvalitnějších šéfů. „Jako ředitel byl schopen rychle rozhodnout, co se bude vysílat podle monitoringu z Čech,“ vzpomíná Vladimír Beneš.

Právě rychlá reakce na aktuální dění u nás často překvapovala zdejší komunisty. Ne náhodou se proto snažili příval informací ze zahraničí znemožnit. Ještě před vysíláním Svobodné Evropy uvažovali o systému rušení kvůli Rádiu Vatikán. Nakonec od tohoto záměru upustili.

#nahled|https://g.denik.cz/1/78/grafika_svobodna_evropa_1_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/78/grafika_svobodna_evropa_1.jpg|Rádio Svobodná Evropa.#
#nahled|https://g.denik.cz/1/78/grafika_svobodna_evropa_2_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/78/grafika_svobodna_evropa_2.jpg|Rádio Svobodná Evropa.#

Když ovšem začala vysílat Svobodná Evropa, plány na rušení československé vedení oprášilo a začalo vysílání masivně rušit. Československo přitom patřilo mezi dva poslední státy, které rušení ukončily až v roce 1988.

„Komunisté si v 80. letech dělali průzkumy, z nichž vyplynulo, že až 90 procent obyvatel socialistické republiky je ve styku se zahraničním vysíláním. Z toho 70 procent poslouchalo buď pravidelně nebo občas Svobodnou Evropu,“ popisuje Peter Duhan.

Rušení přitom nebylo levné. Jak uvádí Prokop Tomek v publikaci Svobodně! vydané k výročí Svobodné Evropy, vyčíslila tehdejší ministerstva vnitra a spojů náklady za rok 1969 na 30 milionů korun.

Hudba vládne

Ani to však československé posluchače neodradilo. Kromě zpráv a komentářů si Svobodná Evropa získávala jejich pozornost hudebními pořady, v nich vysílala současnou západní hudbu. „Soudruzi si řekli, že musíme vymyslet něco, co bude vysílat Československý rozhlas, a narodilo se Mikrofórum,“ dodává Peter Duhan.

Svobodná Evropa nakonec svůj boj s komunistickou mocí vyhrála. Důkazem může být, že v červnu 1994 ukončila svoji činnost v Mnichově a přestěhovala redakci do Prahy, odkud vysílá dodnes.

Tibor Molek v ledovém Dunaji o vlásek unikl kulkám

Praha – Byl mrazivý 13. leden 1952. Na břehu Dunaje stál tehdy jednadvacetiletý Tibor Molek se svými čtyřmi přáteli. Tato největší evropská řeka byla poslední překážkou na jejich cestě za svobodou. To ovšem ještě netušili, že je čeká jeden z nejdramatičtějších útěků z tehdejšího Československa.

„50. léta byla doba temna. Pronásledovali nás a propouštěli z vysokých škol. Když nakonec vyhodili i mě, hrozilo, že by mě přidělili k pétépákům, kde byl život velmi tvrdý a velmi těžký,“ vzpomíná Tibor Molek.

Státní mašinérie mu příliš času na rozmyšlení nedávala. Po krátkém ukrývání na středním Slovensku skupina zamířila s falešnými propustkami do hraničního pásma k Dunaji, kam dorazila v noci. Ráno už vstoupili do studených vod ramena Moravy, které se u Děvína vlévá do Dunaje. Vytipovali si moment, kdy se na hlídkách střídala ostraha tehdejší hranice.

Začali střílet

„Byli jsme velmi prochladlí, takže se naše plavba přes řeku zpomalila,“ říká dnes Tibor Molek. Tím promrhali slepé místo ve střežení hranic a střídající hlídka si všimla prchající skupiny.

„Začali po nás střílet,“ uvádí Tibor Molek. Incident se neobešel bez následků. Jednoho člena skupiny pohraničníci zastřelili. Další se v Dunaji, po němž pluly ledové kry, utopil. Na rakouský břeh tak dosáhli pouze tři z nich.

I tak dva mladíci společně s jednou dívkou, budoucí manželkou Tibora Molka Ankou, neměli vyhráno. Doplavali sice do Rakouska, ale do sovětské zóny. Každou chvíli svého útěku se tak obávali, že je někdo udá. Přitom se museli dopravit do Vídně, kde by se mohli přihlásit na americkém konzulátu.

Pozor na taxikáře

Do rakouské metropole dorazili vlakem. „Museli jsme se schovávat na záchodkách, protože Rusové prováděli ve vlacích kontroly. Většinou byli opilí a nebrali to tak vážně. Ale pokud vás odhalili, vrátili vás na konzulát a domů,“ říká Tibor Molek.

Ve Vídni se ocitli v sovětské zóně a dopravit se do americké části představovalo značné riziko. Taxikáři totiž dostali zaplaceno za každého utečence, kterého přivezli na sovětský nebo československý konzulát.

„Byl jsem tehdy ozbrojený. Mojí tehdejší němčinou jsem mu vysvětlil, že nás musí zavést na americký konzulát,“ vypráví Tibor Molek. Taxikář je nezradil a nakonec je opravdu na americký konzulát odvezl.

„Tam jsme byli konečně svobodní a z velké části i ochráněni před tím, že by nás někdo vrátil do Československa, kde by nás čekalo doživotí nebo trest smrti za špionáž. Tehdy se konaly procesy, kdy na smrt odsoudili i nevinného,“ vzpomíná pozdější hlasatel v Rádiu Svobodná Evropa.
„Přechod byl velmi těžký, dnes bych to už nedokázal. Tehdy nám pomáhala mladost a touha po svobodě,“ ohlíží se zpět.

Maminka ve vězení

O svém záměru opustit Československo Tibor Molek nikomu z rodiny neřekl. Přesto měl synův útěk pro jeho matku zlé následky. Byla odsouzena ke třem rokům vězení, které si odseděla v pankrácké věznici, byl jí zabaven majetek a další členové rodiny byli pronásledováni.

Krátce po svém útěku Tibor Molek zakotvil v mnichovské redakci československého vysílání Svobodné Evropy jako hlasatel a režisér. Do éteru se hlásil jako Tibor Dolina. O jeho útěku si členové redakce vyprávěli ještě dlouhá léta. Tibor Molek dodnes žije v Mnichově.

Čtěte také: Hoffmanův deník - Svobodná Evropa

Autor: Vilém Janouš

5.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Carles Puigdemont na demonstraci katalánských separatistů
6

Jako za diktátora, stěžuje si katalánský premiér. Plán Madridu prý nepřijme

Bartoš jako Steve Jobs? Piráti „uloupili“ voliče a slavili

Jak by to vypadalo v pirátské domácnosti, pokud by se do sněmovny dostal nejen předseda Ivan Bartoš, ale i manželka Lydie coby desítka pražské kandidátky? „Mazali bychom si na střídačku svačiny,“ žertoval.

SLEDUJEME ON-LINE

Sečteno. ANO vítězem voleb. Do sněmovny pronikli i Piráti a STAN. Druhá je ODS

/VIDEO, FOTOGALERIE, ANKETA/ Ve Sněmovně bude nejvíc stran v historii - devět. Poslance získali ANO 2011, ODS, SPD Tomia Okamury, Piráti, KSČM, ČSSD, lidovci, Starostové a TOP 09. Novináři Deníku byli ve všech volebních štábech, vyjma SPD, kam jim nebyla udělena akreditace.

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Povolební vyjednávání povedou za ANO předseda hnutí Andrej Babiš, místopředsedové Jaroslav Faltýnek, Petr Vokřál a Richard Brabec a člen předsednictva Radek Vondráček. Po jednání předsednictva to novinářům řekl Babiš. Dodal, že první schůzky se uskuteční v neděli a v pondělí. Již dříve Babiš prohlásil, že ANO je připravené jednat se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. O tom, s kým by chtěl uzavřít koalici, se jednoznačně nevyjádřil.

Lídři stran se vyslovili pro poměrné dělení funkcí ve Sněmovně

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek doufá, že v nové Sněmovně bude zachováno poměrné zastoupení stran ve vedení komory. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka by však bylo kontraproduktivní, kdyby bylo více než pět místopředsedů. Místopředseda vítězného hnutí ANO Jaroslav Faltýnek s konsenzuálním rozdělením funkcí souhlasí, avšak připustil, že dohoda bude kvůli vysokému počtu zastoupených subjektů složitá. Politici to řekli v povolební debatě České televize.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení