Usoudila, že tímto způsobem provozovaný obchůdek by si na sebe zřejmě nevydělal. Přitom právě Suchá je zastáncem zdravé výživy a tento svůj životní styl se snažila promítnout i v sortimentu. „Místo párků v rohlíku jsem několik let nabízela celozrnné pečivo s pohankovo-luštěninovou pomazánkou nebo s máslem, sýrem a zeleninou, nikdy ne coca colu nebo slané chipsy. Z nápojů si mohli žáci koupit čistou vodu nebo vodu jemně ochucenou, minerálky, džusy bez umělých barviv, sladidel, konzervantů nebo stoprocentní ovocné nápoje, müsli, ořechy, brusinky, mandle v čokoládě, bio lízátka a bylinkové bonbón, tři druhy sušenek, mléčnou čokoládu, žvýkačky a pár drobných pochutin bez konzervantů, palmového tuku," vypočítává některé zboží.

Upozorňuje, že pro děti, které byly zvyklé si nosit ovoce nebo zdravou svačinu z domova se jejím odchodem patrně nic nezmění. Ale ti ostatní si nakoupí v běžných prodejnách mnohdy zboží daleko méně zdravé než nabízel školní bufet.

Absurdní požadavky

Ředitel školy Jaroslav Nádvorník důvody Suché chápe. „Z provozování bufetu se kvůli stále se zpřísňujícím pravidlům stává charitativní činnost místo podnikatelské," říká. Za naprosto absurdní považuje, že podle nové vyhlášky nesplňuje podmínky kvůli obsahu cukru a tuku ani státem dotované mléko, jehož prodej je podporovaný v rámci projektu Mléko do škol.

„Přestože jsem nikdy nebyl příznivce jakýchkoli automatů ve školách, vedu nyní jednání s několika firmami, které nabízejí prodej nápojů a občerstvení a případnou smlouvu podmiňuji tím, že nabízené zboží onu vyhlášku splní," říká Nádvorník. Vychází z toho, že by si žáci ve škole přece jen něco k snědku koupit měli. „Zatím opravdu nevím, jak jednání dopadnou, protože nabídka jejich produktů je dražší," dodává. Za ideální možnost by považoval, aby se o provoz bufetu starali sami žáci nejvyšších ročníků. „Získali by mnoho dovedností do života, zvyšovaly by se jejich nejen ekonomické kompetence. Ale ani toto zákony neumožňují," vysvětluje zároveň. Marie Břeňová