Regec připustil, že podle povolebních dohod senátorských klubů náleží funkce předsedy zahraničního výboru zástupci ČSSD. Loni v létě, když tuto stranu opustil a přešel k zemanovcům, se ale funkce odmítl vzdát. Postoj změnil až nyní, „aby nedošlo ke zbytečným problémům, neshodám, které by mohly Senát poškodit".

„Dohody se mají dodržovat a plnit, udělal jsem vstřícný krok a z mého hlediska správný krok," dodal Regec. Jeho přístup ocenil mimo jiné sociální demokrat Pavel Lebeda, podle něhož se změna mohla provést „buď za šavlovačky a křiku, nebo džentlmenskou kulantní cestou".

Prosazování silového řešení?

Bublana na nového předsedu nominovali Pavel Lebeda spolu s Regecovým předchůdcem v čele klubu exzemanovců a KSČM Vladimírem Drymlem, také bývalým sociálním demokratem. Dryml přitom poukazoval na to, že čistější by byla dohoda na novém rozdělení křesel předsedů výborů. „Je to zase prosazování nějakého silového řešení," poznamenal k výměně šéfa výboru. „Ty šavlovačky už kolem toho jsou a byly," dodal k Lebedově příměru.

Další bývalý sociální demokrat Jaroslav Palas uvedl, že na rozdíl od Drymla ve výměně nevidí „nějaký diktát velkých vůči malému". I on by ale uvítal novou dohodu, která by zohlednila existenci Regecova klubu, jehož je také členem. Výměnu v čele výboru za zástupce ODS podpořil Tomáš Jirsa.

Bublan byl do čela výboru, které bude muset ještě potvrdit Senát jako celek, zvolen drtivou většinou přítomných senátorů včetně Regece. Sám se hlasování zdržel a proti byl pouze Jaromír Štětina (za TOP 09). Zdůvodnil to obavami z posilování Bezpečnostní informační služby (BIS) v rámci parlamentu vzhledem k tomu, že Bublan v civilní kontrarozvědce působil.

Bublan tyto obavy odmítl. Poznamenal, že jako člen sněmovní komise pro kontrolu BIS „nebyl v souladu" s kontrarozvědkou, která na něj dokonce podala trestní oznámení. Bublan a Štětina byli ve sporu už před třemi lety kvůli kauze kauzy někdejšího důstojníka BIS Vladimíra Hučína.