Jakými neduhy trpí prezident a kdy se naposledy léčil s virózou? Který ministr je právě na antidepresivech?  Neberou děti vicepremiéra náhodou drogy? A kdo z politických rivalů je impotentní nejenom ve svých postojích?

Odpovědi na tyto otázky lze dohledat prakticky jedním jediným klikem: stačí mít přístup do takzvaného superregistru, který mají v rukou zaměstnanci Ústavu zdravotnických informací  a statistiky.

V databance, jež měla  původně za úkol jen zmapovat zdravotní stav českého obyvatelstva, se totiž začala shromažďovat všechna dostupná data o každém Čechovi: zdravotní registr využívá nejenom údaje od pojišťoven, ale také informace od ministerstva vnitra, policie nebo Českého statistického úřadu. Napojený je i na další informační systémy státní správy.

To se ale nelíbí části odborné veřejnosti. Proti se postavila i skupina dvaceti senátorů, podle kterých to stát s „velkým bratrem“ přehnal. Senátoři se proto obrátili na Ústavní soud a žádají ho, aby zasáhl. Chtějí konkrétně zrušení té části zákona o zdravotních službách, která takto široký sběr informací umožňuje.

„Principem schváleného sběru dat do národních registrů mělo být pouhé získávání údajů o typech nemocí  a jejich dopadech. Místo toho je to sběr dat o nemocných,“ vysvětlila nevoli organizátorka ústavní stížnosti Jitka Seitlová.

Stačí anonymní data

Ústavní soud si nyní vyžádal stanovisko ochránců soukromí. Výsledek: stát by měl se sběrem dat skutečně přibrzdit. Důvodů je podle stanoviska, které získal exkluzivně i Deník, dokonce několik. „Lidé nemají své údaje dostatečně pod kontrolou a nemohou ani vyjádřit svůj nesouhlas s jejich zpracováním. Musejí jen spoléhat na to, že údaje ochrání veřejné orgány,“ píše se v osmistránkovém stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Ke zmapování zdravotního stavu obyvatel by prý přitom bohatě stačily anonymizované údaje. „Účelů, které mají plnit zdravotní registry, by bylo možné dosáhnouti tak, že by zdravotnická zařízení předávala do registru již anonymizované údaje,“ uvádějí přímo ochránci soukromí v dokumentu, který zaslali Ústavnímu soudu.

Kybernetická kriminalita narůstá

Úřad na ochranu osobních údajů v něm dále varuje, že kybernetická kriminalita narůstá a že mezi nejžádanější a nejohroženější data patří právě ta zdravotnická.

„Jen ve třetím čtvrtletí roku 2017 došlo k nárůstu incidentů týkajících se zdravotních dat  o 22 procent. Celkově bylo v tomto období oznámeno 800 bezpečnostních incidentů,“ uvádějí ochránci soukromí.

Doplňují, že cena jednoho zdravotního záznamu s osobními daty pacienta se na černém trhu pohybuje od 50 do 200 dolarů. Ministerstvo zdravotnictví se ale k doporučení ochránců odmítlo vyjádřit. „Je nutné počkat až na rozhodnutí Ústavního soudu, které bude určující,“ vysvětlila mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová.