„V Česku žije řada stejnopohlavních párů, které mají a vychovávají děti. Ty mají v rodném listě jen jednoho rodiče. Ten druhý, který je miluje, jakoby není," uvedla Martina Štěpánková z Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD). Podle ní by po případné adopci mělo pak dítě oficiálně dvě matky či dva otce. Rodina by tak získala jistotu. Pokud by se totiž jednomu z rodičů něco stalo, nehrozilo by, že dítě skončí v ústavu.

Kromě Černochové patří zatím k předkladatelům zákona i poslankyně Kateřina Klasnová (VV) či poslanec Viktor Paggio (LIDEM). Podporu by prý norma měla mít ale i u zákonodárců dalších stran. Trojice chce pro předložení do konce příštího týdne získat co nejvíce kolegů ze Sněmovny. Černochová zdůraznila, že podobná úprava platí i v katolickém Španělsku, v Německu či v Británii. Chystaný návrh, který má umožnit registrovaným partnerům či partnerkám osvojit si dítě svého protějšku, označila poslankyně vládní ODS za minimalistický. Míní, že to je varianta, kterou je nyní Sněmovna schopna akceptovat. Novela adopce homosexuálními páry nepovoluje.

Experti dokázali, že sexuální orientace nemá na dítě vliv

Odpůrci adopcí pro homosexuály argumentují tím, že dítěti budou chybět tradiční mužské a ženské vzory a že ho život v takové rodině poškodí. Podle poslance Viktora Paggia experti už prokázali, že sexuální orientace rodičů nemá na dítě žádný vliv. „Máme to podloženo výzkumy a vyjádřeními sexuologů či psychologů. Proč tedy odpírat dítěti oba rodiče? Není to hra o paragrafy, je to hra o život," uvedl poslanec.

Podle výsledků studií bývají děti „duhových rodin" tolerantnější a v dospělosti pak sami se svým partnerem dokážou lépe komunikovat a dohodnout se na fungování domácnosti. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí totiž u nich doma mezi jejich rodiči neplatilo a na činnostech se domlouvali.