Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi byli ve vesmíru třetí

Praha - Po dlouhé době se tehdy Češi zapsali do dějin. Po kosmonautech dvou světových supervelmocí, sovětech a Američanech, letěl před třiceti lety český kosmonaut Vladimír Remek do vesmíru.

1.3.2008 1
SDÍLEJ:

Vladimír RemekFoto: DENÍK/Jiří Koťátko

„Cesta do kosmu je vždycky exkluzivní záležitost. Pro nás je to velká událost tím spíš, že jsme byli třetí zemí, která poslala do vesmíru svého zástupce,“ řekl Deníku český odborník na kosmonautiku Milan Halousek. „Američané a Rusové tam letěli ještě mnohokrát a byli tam i před námi. Třetí místo nám ale už nikdy nikdo nevezme. Pan Remek zůstává českým hrdinou,“ dodal Holousek.

V necelých třiceti letech se stal kapitán Vladimír Remek, vojenský pilot z Českých Budějovic, kosmonautem-výzkumníkem dvojčlenné posádky lodi Sojuzu 28, jíž velel Alexej Gubarev. Ta odstartovala z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978. Dvojice pak pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6. Kosmická loď s Remkem přistála na Zemi 10. března, celková doba letu trvala 7 dní, 22 hodin a 18 minut.

I po třech desetiletích vzpomíná kosmonaut na svůj let s dojetím. „Během kosmického letu jsme splnili náročný program vědeckých experimentů. Že jsem tehdy mohl být u toho osobně zrovna já, a že se mi tak splnil klukovský sen stát se kosmonautem, je pocitem, který mě těší doposud,“ řekl deníku Remek.

Jak vypadal boj o vesmír

12. duben 1961- Jurij Gagarin (tehdejší Sovětský svaz) - první člověk ve vesmíru.

20. únor 1962 - John Glenn - první americký orbitalní let.

2. března 1978 – Vladimír Remek - český kosmonaut byl třetí národností ve vesmíru


Další Čech v kosmu? Nestihli jsme termín.

Že by se v nejbližších letech podíval do vesmíru nějaký další Čech, je podle odborníků na kosmonautiku téměř vyloučeno.

„V současné době se žádná česká cesta do vesmíru určitě neplánuje,“ řekl Deníku Zdeněk Odehnal, redaktor časopisu Letectví a kosmonautika. Cesta Vladimíra Remka tak zůstane zřejmě na dlouhou dobu cestou poslední. „Řešíme aktuální problémy a mezi ty určitě nepatří vysílání českých kosmonautů do vesmíru,“ řekl mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.

Letos Česku možnost mít v dohledné době kosmonauta uteče o několik měsíců. Evropa má totiž své výcvikové středisko kosmonautů, Česko ale zatím není jeho členem. „Máme trochu smůlu, protože Evropská vesmírná agentura bude dělat výběrové řízení do tohoto kurzu zhruba v polovině letošního roku, kdy ještě nebudeme jejími členy. Do ESA budeme vstupovat zřejmě na konci tohoto roku nebo na počátku příštího,“ vysvětlil Milan Halousek. Podle něj se tak brána Vesmíru pro Čechy uzavře minimálně pro následujících deset let.

„Jediný Čech, který by se do kosmu mohl v blízké době podívat, by byl ten, který by si to sám zaplatil. Z Ruska je takhle možné letět. To je teoreticky možné,“ připustil odborník na kosmonautiku Milan Halousek. Jiný scénář může přinést snad jen zájem některého z českých milionářů. „Jediný Čech, který by se do Kosmu mohl v blízké době podívat, by byl ten, který by si to sám zaplatil. Z Ruska je takhle možné letět,“ uzavřel Halousek. Komerční lety do vesmíru pro zájemce chystá také britský miliardář Richard Branson soukromým raketoplánem Virgin Galactic.

- ROZHOVOR -

Splnil se mi klukovský sen

Z oběžné dráhy jsem neviděl žádné umělé hranice

Naše planeta je příliš malá na to, abychom na ní válčili, tvrdí první český kosmonaut a europoslanec Vladimír Remek

Jak vzpomínáte na svou první a zároveň poslední cestu do vesmíru v roce 1978?

Po třiceti letech od kosmického letu jako jeden z nejsilnějších pocitů ve mně stále zůstává dojem z tehdejší výborné týmové spolupráce. I s odstupem času musím konstatovat, že nám spolupráce fantasticky klapala, což se projevilo právě úspěšným letem. Tehdejší Československo se stalo po SSSR a USA teprve třetí zemí světa ve vesmíru. Během kosmického letu jsme splnili náročný program vědeckých experimentů. Že jsem tehdy mohl být u toho osobně zrovna já, a že se mi tak splnil klukovský sen stát se kosmonautem, je pocitem, který mě těší doposud.

Ovlivnil pobyt ve vesmíru váš pohled na „pozemské“ záležitosti?

Od března 1978 jsem nesčetněkrát odpovídal a stále odpovídám na otázku, jaká že je Země při pohledu z kabiny kosmické lodi nebo vesmírného komplexu. Když mám být stručný, tak říkám, že je krásná. Ale nedávno jsem si při debatách o Schengenu a hranicích v Evropě i jinde ve světě znovu uvědomil, že jsem tehdy z oběžné dráhy neviděl žádné umělé hranice. Jenom ty přírodní, jako jsou pobřeží moří a oceánů, řeky nebo pohoří. Takže se vlastně v určitém slova smyslu vracíme zase zpět. Navíc tvrdíme spolu s mnoha dalšími kosmonauty a astronauty, bez rozdílu, odkud jsou, že naše planeta je příliš malá na to, abychom na ní proti sobě stále válčili a ničili si ji. A na druhou stranu jsme viděli na vlastní oči, že je zároveň ale dostatečně velká pro všechny, aby na ní mohli v klidu dobře žít.

Mnohé názory se snažíte uplatnit jako český poslanec při zasedání Evropského parlamentu. Poslední dobou se raketami zabýváte opět. Tentokrát však v souvislosti s umístěním protiraketových základen v unii.

O této problematice jsem diskutoval na zasedání v Bruselu před několika týdny. Svoje názory opírám jednak o vlastní zkušenost vojenského odborníka, ale hlavně o většinový názor občanů České republiky, kde je sedmdesát procent lidí proti umístění amerického radarového systému. Americká protiraketová obrana je nám prezentována jako obranný štít. Není ale skutečným důvodem instalace radaru v České republice také získání výhody? I laik přece dobře chápe, že štít v rukou bojovníka je prostředkem pro lepší a efektivnější využití meče. To ostatně znali válečníci už před Hanibalem. Deklaruje se zvýšení bezpečnosti, ale nejde spíše o zvýšení bezpečnostních rizik? Pro potenciální protivníky se totiž logicky staneme cílem číslo jedna. Pokud tedy chceme větší bezpečnost, cesta k ní vede složitějším směrem vyjednávání a dohod, nikoliv směrem jednostranných kroků. V tom je zodpovědnost jak velikých hráčů USA a Ruska, tak i nás samotných v Evropské unii.

Radek Gális, Šárka Škapiková

1.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fortuna je novým hlavním sponzorem nejvyšší fotbalové ligy. Na snímku generální ředitel Fortuny David Vaněk.
10

Generální ředitel Fortuny David Vaněk: Máme zájem o férový fotbal

Amber Galloway Gallego (USA) - tlumočnice hudebních koncertů do znakového jazyka na snímku z festivalu Colours of Ostrava 2018
121

Amber Galloway Gallego na Colours tlumočí koncerty do znakové řeči

Děti v Brně projdou kosmickým výcvikem. Zjistí, kolik by vážily na Venuši

/FOTOGALERIE/ Projít se po Marsu, vstoupit do kokpitu vesmírného raketoplánu nebo se točit v gyroskopu. Na tyto zážitky se mohou těšit lidé, kteří do konce srpna navštíví výstavu Cosmos Discovery na brněnském výstavišti.

Pendolino po mnoha letech možná nezastaví v Pardubicích

České dráhy uvažují o zavedení nového spoje mezi Prahou a Ostravou. Jezdil by jen ve dnech s mimořádnou poptávkou.

Kouč Zlína Bílek na lavičce trpěl. Pro vítězství jsme udělali víc, oddychl si

V bohaté kariéře toho zažil spousty. Se Spartou jako hráč i trenér získal dohromady devět mistrovských titulů. V dresu slavného Betisu Sevilla nastupoval v prestižní španělské lize a s národním týmem jako hlavní kouč postoupil do čtvrtfinále evropského šampionátu.

Nejdéle bez pravidelného příjmu vydrží učitelé a stavaři, ukázal průzkum

Bez pravidelného příjmu ze zaměstnanců vystačí nejdéle pracovníci ze stavebnictví a učitelé, a to zhruba sedm měsíců. Na více než půl roku mají úspory zaměstnanci z finančního sektoru a z informačních technologií. Čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně na měsíc. Vyplývá to z průzkumu společností Kantar TNS pro společnost KRUK mezi zhruba 1200 respondenty.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT