Jedna hodina třicet pět minut, téměř stejný čas jako kdysi inženýr Jan Kašpar potřeboval letec Petr Mára, aby zopakoval historický první let českého aviatika z Pardubic do Prahy na letounu Blériot. Historicky významný let se podařilo úspěšně zopakovat po sto letech s přesnou replikou historického letounu právě tuto sobotu. Pilot Petr Mára odstartoval z letiště pod Kunětickou horou u Pardubic, krátce před šestnáctou hodinou dosedl na dostihové závodiště Velká Chuchle v Praze.

Už od samého rána na malém travnatém letišti v Kuněticích probíhaly přípravy několikrát odloženého historického letu. Tým kolem leteckého nadšence a provozovatele leteckého muzea Martina Kindernaye od rána sledoval meteorologická hlášení a předpovědi. Předchozí pokusy vždy zhatilo počasí. Před třináctou hodinou ale přichází dobrá zpráva z Prahy – mlha i vítr, které od rána ohrožovaly přistání v Praze jsou pryč.

Příprava na opakování historického Kašparova letu začíná. Petr Mára usedá do otevřeného stroje, obléká pilotní kombinézu, která jej má chránit před mrazem a dává pokyn mechanikům, že je připraven ke startu. Replika původního Blériotu se nechá chvíli přemlouvat, než se podaří nahodit motor. Ten pak už ale spokojeně běží a po zahřátí následuje start. Jenže letoun ještě k Praze nezamíří a po chvíli se vrací na letiště. Je příliš těžký.

„Máme tam moc benzínu, vypusťte z nádrže tak dvacet litrů a zkusíme to znova. Nemohl jsem ho vůbec zvednout do výšky,“ hlásí mechanikům Petr Mára. Z nádrží se do kanystru odčerpá požadovaných dvacet litrů a letoun znovu pojíždí na start. Tentokrát už je vše v pořádku. Pilot dvakrát obletí letiště a ve stoupání nabere výšku. Provázen dvěma ultralehkými stroji se pak vydává na cestu k Praze, aby zopakoval sto dvacet kilometrů dlouhý let do Prahy, kterým Jan Kašpar 13. května roku 1911 otevřel kapitolu Českého letectví.

Na půdu dostihového závodiště v pražské Chuchli dosedl za jednu hodinu a třicet pět minut, tedy asi jen o pět minut déle, než trval Kašparův let. Mára přitom musel kvůli stávajícím předpisům měnit trasu a v jednu chvíli dokonce mírně vybočil z kurzu. Přesto však přistál.

„Když to dokázal před sto lety Jan Kašpar, tak nevím, proč bychom to nedokázali také my!“ radoval se z úspěšného letu Petr Mára.

Jan Kašpar - první český aviatik

Aviatik a pardubický rodák Jan Kašpar (narozen 20. května 1883) se do dějin zapsal jako první český aviatik. Strojní inženýr se stal průkopníkem létání na stroji Blériot. Ten si objednal ve Francii a letoun do Pardubic dorazil pravděpodobně dne 12. března roku 1910. Kašpar se v něm učil létat sám, zpočátku šlo jen o drobné poskoky nad plochou. Postupem času však ovládl letoun natolik, že s ním konal veřejné produkce. Ta první je datována ke 13. dubnu roku 1910 a Kašpar v nich pokračuje až do 13. května 1911, kdy podniká historicky první dálkový let na našem území (tehdy ještě v Rakousko-Uherském mocnářství). Jeho průkopnický let trvá přibližně hodinu a třicet minut a Blériot urazil vzdálenost kolem 120 kilometrů. Let měl kromě historického i technického významu i národně-buditelský dopad. Jan Kašpar zemřel pravděpodobně vlastní rukou dne 2. března 1927 v rodných Pardubicích.

#flash|https://g.denik.cz/1/72/kasparcze2.swf|540|470|kasparcze2#