Ministerstvo práce by měl v příštích letech vést sociální demokrat. Nejčastěji padá jméno šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka. Mluví se i o expremiérovi Vladimíru Špidlovi, který úřad řídil v letech 1998 až 2002. Stínovou ministryní práce dřív byla jihočeská vicehejtmanka Ivana Stráská, odbornou mluvčí pro rodinu je Michaela Marksová-Tominová.

Vznikající koalice se dohodla na tom, že se o rok dřív vrátí k původní valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Penze by se takto mohla zvedat ne až od ledna 2016, ale už od roku 2015. Přidávání přibrzdila Nečasova vláda kvůli úsporám a udržení nižšího schodku rozpočtu, nyní důchody rostou o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd.

Zrušení Nečasovy reformy

V plánu je pak ale hlavně zrušení důchodové reformy, kterou prosadil Nečasův kabinet a která platila od ledna 2013. Lidé mohli část odvodů přesměrovat do vlastního spoření, k tomu musí ukládat ještě určitou sumu ze svého. Tento takzvaný druhý pilíř se má sloučit s penzijním spořením, tedy se třetím pilířem. V něm se chystají změny, a to zřejmě ve státních příspěvcích. Vznikající koalice by chtěla prý víc motivovat ke spoření na stáří.

Další reformní změny penzí by měla připravit skupina politiků a odborníků, která by mohla vzniknout v roce 2014. Úpravy by měly platit ale snad až od roku 2017. Týkat by se mohly odvodů pojištění, posílení zásluhovosti, věku pro odchod na odpočinek i třeba výše důchodu v souvislosti s počtem vychovaných dětí.

Budoucí vláda počítá i se změnami v úřadech práce. Odpovědnost by znovu měly mít místo krajských okresní pobočky. Strukturu změnila reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Úředníci by se víc měli věnovat také problematice zaměstnanosti. Nastoupit by mělo kolem 380 pracovníků. Firmy by úřadům znovu měly hlásit volná místa. Resort připraví i opatření na podporu sociálních podniků.

Informační systémy

Ministr či ministryně se ale budou muset věnovat i informačnímu systému, který používají úřady práce. Nastartovat musí přípravy tendru. Z něho by měl vzejít dodavatel nových aplikací. Dosavadní, které mají úředníci od loňska, podle šéfky centrálního úřadu práce Marie Bílkové dodnes nefungují bez potíží. Pokračovat budou nejspíš i jednání s Českou spořitelnou o případné náhradě za předčasné ukončení projektu sKaret. Banka své požadavky vyčíslila na 203,8 milionu.

Zvednout by se měla i minimální mzda, která teď činí 8500 korun. Postupně by se měla přibližovat 40 procentům průměrné hrubé mzdy.

Na nové vedení resortu čeká v roce 2014 i dotažení změn v rozdělování dotací na sociální služby. Od roku 2015 by o nich měly rozhodovat kraje, zavedení systému se už odkládalo. Zatím není jisté, zda se stihne připravit a nebude se muset znovu odsunout. Koalice chce podle dohody prosazovat i víceleté financování, nyní poskytovatelé peníze dostávají na jaře vždy jen na příslušný rok.

Před ministerstvem je podle koaliční smlouvy i práce na zákonu o sociálním bydlení. Resort by chtěl také posílit terénní práci v ghettech a víc spolupracovat s neziskovými organizacemi. Bílková ČTK před nedávnem řekla, že úřadům už teď chybí asi 1200 sociálních pracovníků.

Dá se očekávat, že nový ministr či ministryně z řad ČSSD přijdou i s návrhem zákona o náhradním výživném. Za neplatiče by alimenty v určitých případech poskytl stát, sumu by pak vymáhal. Záměr byl součástí předvolebního programu.