Kliknutím zvětšíte"Respirátor by měl na tváři být připevněn plynotěsně," zdůrazňuje expert. V rozhovoru pro Deník.cz rovněž popisuje, jak je to s používáním chirurgických roušek a vysvětluje, jakou změnu v šíření viru přinese teplé počasí.
Můžu respirátory používat opakovaně?
Záleží na tom, jestli jste zdravotník nebo ne. Pro zdravotníka, který pracuje na infekčních odděleních je potřeba používat respirátory jednorázově, protože jsou v prostředí vysokých virových náloží. Pro běžnou populaci, která se pohybuje v méně rizikových prostředích typu hromadná městská doprava nebo obchody, je riziko nákazy nižší. Domnívám se, že tam je opakované používání ochranných pomůcek možné. Můj názor je podložený dokumentem, který jsem dostal v březnu loňského roku od epidemiologa ze Singapuru. Přeposlal mi doporučení, které vypracovali při epidemii SARS v roce 2002.
Kolikrát tedy respirátor mohu použít?
Zmiňovaný dokument radí koupit sadu například sedmi respirátorů – na každý den v týdnu jeden. Doma si je pověsíte někam na věšák tak, abyste si zapamatovali jejich pořadí, a v pondělí si vezmete ten na pondělí, v úterý ten na úterý a takhle to střídáte.
Virus nepřežije v aktivní infekční formě dlouho, týden je proto naprosto dostačující doba. Já je takto používám několik týdnů až měsíc v závislosti na tom, v jakém stavu jsou. Samozřejmě pokud jsou vlhké, páchnou, mění barvu nebo na nich vzniká plíseň, vyhoďte je hned.
Když na ně dýcháte a je chladno, kondenzuje na vnitřní straně respirátorů vodní pára. Nabízí se proto otázka, co se stane se schopností ochrany, když respirátory zvlhnou. Kupodivu experimenty ukazují, že se lehce zaplní póry ochranného prostředku, takže se zvýší filtrační účinnost. Zlepšuje se do okamžiku, než ty póry jsou zaplněné tak, že mají moc velký odpor a začnete dýchat kolem škvírami mezi respirátorem a tvářemi.
Je možné respirátory nějakým způsobem dezinfikovat?
Byly snahy sterilizovat je různým způsobem. Například opakované sterilizace parou ale často vedou k poškození struktury materiálu respirátoru. Ochranný prostředek pak postupně chrání hůře a hůře, protože v něm vzniknou větší póry, kterým může virus pronikat lépe. Jediný materiál, u kterého dezinfekce zlepšuje ochranné vlastnosti jsou látkové roušky. U ostatních opakovanou sterilizaci nedoporučuji.
Může se stát, že někomu respirátor tvarově nesedí. Jsou účinné i ve chvíli, kdy přesně nepřiléhají k tváři?
Vůbec ne. Protože aby respirátor fungoval, tak musí být skutečně přitažený na tváři. Dokonce norma říká, že by měl být připevněný na tváři plynotěsně, což znamená, že by škvírami mezi respirátorem a tvářemi neměl projít žádný plyn, tedy ani vzduch.
Můžete si vyzkoušet nasazený respirátor si oblepit nějakou páskou a dýchat přes to. Klade velký odpor, je vám to nepříjemné. Tehdy je ale respirátor nasazený správně, tehdy splňuje ochranou funkci beze zbytku. Měli byste vnímat, že respirátor nosíte a že vám znepříjemňuje dýchání.
Když si respirátor nepřipevníte správně, půjde přes něj třeba jen půlka vzduchu, který dýcháte a druhá jde nefiltrovaná ven škvírami. Viry jsou tak malé, že i malou štěrbinou projdou velmi lehce. Má 100 nanometrů, to je pětisetina tloušťky vlasu, nepředstavitelně malá věc. Škvíra o tloušťce dvou vlasů je pro virus jako kdyby jel po dálnici o sto pruzích. Letí pro něj volným prostorem bez omezení.
Často vídám třeba na tiskových konferencích představitelů vlády, že naprostá většina z nich nemá respirátor dobře připevněný. Vidím, že když se nadechují, respirátor se nepřitahuje k jejich tvářím. Vypadá to, jako by byli chráněni, splní vyhlášku. Ale skutečná ochrana, kterou jim respirátor poskytne, je mizerná.
Navíc musíme rozlišovat ochranu komunitní a ochranu člověka, který respirátor nosí. Komunitní ochrana znamená to, co prskám ven já. Zachytí se téměř na čemkoliv, co si dám před ústa. Vy jako zdroj nákazy tímto způsobem ochráníte své okolí minimálně na 99 procent. To znamená, že ze 100 částic viru projde maximálně jedna.
Z hlediska komunitní ochrany je tedy třeba, aby ochranné prostředky nosilo co nejvíce lidí. Ale pro ochranu nositele je to velmi odlišné. Před pěti lety jsme o tom publikovali práci. Když jsme respirátory přilepili na obličej figuríny, splnily všechny respirátory svou funkci. Když však přilepené nebyly, účinnost klesala. Ty nejlepší z nich klesly z 99 procent na 80 procent a ty nejhorší na 20 procent, což znamená, že pustily 80 částic ze 100. Tím pádem se dostaly na úroveň ochrany nedbale přehozeného kapesníku přes ústa.
Podle nového vládního nařízení musí lidé v MHD nebo obchodech nosit respirátory nebo dvě chirurgické roušky na sobě. Dají se však dvě roušky považovat ze rovnocennou náhradu respirátoru?
Nedávno jsem četl rozhovor s citací ze zprávy Amerického centra pro kontrolu nemocí právě o doporučení nosit dvě chirurgické roušky na sobě. To je ovšem nepřesná informace. Základem je, že každý ochranný prostředek musí být na obličeji připevněn co nejtěsněji. Když je tato podmínka splněna a vy chcete zlepšit účinek jednorázové roušky, můžete přes ní dát ještě roušku látkovou, kterou také pevně nasadíte. Teprve pak se poskytnutá ochrana může blížit úrovni ochrany respirátorů FFP2.
Je nutné obě jednorázově roušky ihned po použití vyhodit?
To si nemyslím. Pokud je necháte na věšáku a rotujete je, nebál bych se opakovaného použití. Důležité je uvědomit si, že toho, co se dostane na roušku zvenku, je mnohem méně než toho, co si do roušky naprskáte sami. A sami sebe nakazit nemůžete, protože bakterie a viry na vnitřní straně roušky pochází z vašeho těla.
Je sice možné nakazit se kontaktem přes povrch, ale od března loňského roku zatím nebyl prokázán ani jediný případ nákazy tímto způsobem na celém světě. Je to jako byste chtěli lžící bagru nabrat z hromady jedno konkrétní zrnko písku. Virus, jak jsme si už řekli, má velikost 100 nanometrů a většina povrchů má hrubost několik mikrometrů. Materiály jsou navíc na mikroskopické úrovni zvlněné a virus bude pravděpodobně „sedět“ v nějakém dolíku. Je tedy prakticky nemožné prsty virus nabrat a nakazit se tak.
Platí to i pro britskou mutaci koronaviru?
Z hlediska fyziky přenosu je britská mutace identická s tou předchozí, ať už jí říkáme jakkoliv. To, čím se liší, je její biologie. To znamená, že virus buď snáz najde receptory našich buněk nebo se v nich množí rychleji. Nejsem ale virolog a neumím to přesně vysvětlit. Je evidentně nakažlivější o několik desítek procent, ale není to proto, že by virus snáze procházel respirátorem.
Za chvíli začne jaro. Jak se bude koronavirus šířit v teplejším počasí?
Dneska už víme, že schopnost virus aktivně nakazit vydrží v chladném počasí mnohem déle než v teplém. Když je 20-25 stupňů, tak má dobu přežití řádově v minutách, při teplotách kolem čtyř stupňů je přežití až 16 hodin. V zimě tedy virus vydrží mnohem déle aktivní, a proto také vidíme mnohem horší průběh v zimním období. To je ale případ i chřipek a jiných sezónních respiračních onemocnění.
13
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
