Brno podle něj Lojkovu smrt v bytě nad jeho hostincem přehlédlo bez povšimnutí. Přestože Lojka byl nejen svědek, ale i účastník jednoho z největších historických milníků. Řídil totiž auto, ve kterém Gavrilo Princip zastřelil v bosenském Sarajevu rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a dal tak záminku k vypuknutí první světové války.

Tragédie přitom nebyla nevyhnutelná. „Způsobila ji řada nešťastných náhod. Po prvním nevydařeném útoku se arcivévoda s doprovodem měl vrátit do centra města podél pobřeží a minout původní plánovanou odbočku. Lojka jel s Františkem Ferdinandem a jeho manželkou Žofií v otevřeném voze jako třetí auto," vypráví Radim Dufek z Muzea města Brna.

První řidič přesto zabočil a kolona se vydala za ním. „Jeden z cestujících, generál Potiorek, vstal a začal volat, že jedou po nesprávné trase. Lojka zařadil zpátečku a začal couvat kolem domu, kde právě nakupoval jeden z atentátníků Princip. On a jeho kumpáni původně chtěli po prvním nepovedeném pokusu atentát vzdát. Takhle ale Lojka najel útočníkovi přímo do rány. Střelil dvakrát a dvakrát trefil," líčí Dufek.

Výpovědi řidiče a ostatních svědků o události se liší. „Lojka například tvrdí, že vůbec necouval. Existují i výpovědi, že Žofie vstala, aby chránila manžela tělem," dodává muž.

Lojkův další život nebyl šťastný. Po vypuknutí války narukoval a putoval do Mostaru. Poté ho nadřízení převeleli do Klosterneuburgu u Vídně. „Oženil se s Annou Lhotskou, s ní měl dvě děti. Jeho syn František ale zemřel a manželství s Annou bylo rozloučené," popsal pro Internetovou encyklopedii dějin Brna Jiří Skoupý. Hospoda, kterou Lojka provozoval ve Znojmě, nevynášela a tak přesídlil do Brna.

Tam po několika letech zemřel, opuštěný v bytě nad svým hostincem ve Vranovské ulici. Brňané zapomněli i na jeho hrob, dokud se ho neujal Brněnský městský střelecký sbor. Ten se zasloužil o obnovu jeho pomníku, který odhalí v neděli při příležitosti projektu Velká válka. Kromě rekonstrukce atentátu lidé uvidí i salonní vůz arcivévody z roku 1909 na brněnském vlakovém nádraží. „Následník ho používal k soukromým a polooficiálním cestám," řekl Adam Dušek z Národního technického muzea.

Školený řidič měl v Sarajevu dovolenou

Ústí nad Labem – „Můj prastrýc býval řidičem Františka Ferdinanda d´Deste. Moje rodina vlastně může za první světovou válku," vysvětluje 
s nadsázkou ústecký archivář Vladimír Kaiser.

Kromě řízení automobilu však býval Kaiserův prastrýc i jakýmsi Ferdinandovým bodyguardem. „Babička žila 
v Ústí, ale její sestra Emilie odtud odešla za prací do Vídně. Tady potkala Tomáše Dvouletého," popisuje Kaiser rodinnou historii.

„Dvouletý byl ve Vídni nejspíš prvním řidičem. Vlastnil auto se značkou W1 a Ferdinand si ho vybral. Potom jej poslal do Londýna na, řekněme, protiteroristické školení. Tam mu do omrzení opakovali, že kdyby se cokoliv dělo, nesmí nikoho poslechnout a musí vždy ujet pryč, aby zajistil bezpečnost svých pasažérů," líčí Kaiser s tím, že Ferdinandův šofér byl na krizové situace připraven.

Osudný záskok

Jenže Tomáš Dvouletý, proškolený řidič, se s následníkem rakouského trůnu do Sarajeva nevydal. Jeho zaměstnavatel mu ten den dal volno. Měl si totiž brát za manželku sestru Kaiserovy babičky Emilie.

„Zaskočil za něj neškolený řidič od hraběte Harracha. Kdyby to auto tenkrát v Sarajevu řídil můj prastrýc, tak by nejspíš Ferdinanda a Sofii nezabili. První světová válka by třeba pak ani nemusela být," dodává archivář Vladimír Kaiser.

Leopold Lojka